Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vedení největších evropských bank se začíná přizpůsobovat změnám, které přinesl americký prezident Donald Trump se svým odmítáním kritérií udržitelnosti. A taky začínají přicházet po třech letech, co spustila společnost OpenAI model ChatGPT, na chuť umělé inteligenci neboli AI. Právě ta se nyní stala v evropském bankovnictví doslova módním slovem.
Vedení evropských bank nyní hovoří o AI dokonce častěji než o ESG (Environmental, Social a Governance), což je zkratka pro sociálně odpovědné investování. Právě na to kladly v minulých letech obrovský důraz. Poprvé za šest let ale počet zmínek o AI během prezentace ročních výsledků největších evropských bank překonal počet odkazů na ESG, uvedla agentura Bloomberg na základě analýz přepisů bankovních prezentací.
Co je ESG
Soubor faktorů, které ovlivňují investiční rozhodování a dlouhodobou udržitelnost firem. Investoři, zákazníci i regulační orgány stále více sledují, jak společnosti přistupují k těmto principům.
E jako environmentální – ochrana životního prostředí
- Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
- Snižování emisí CO2 a uhlíkové stopy
- Ochrana biodiverzity a ekosystémů
- Efektivní nakládání s odpady a recyklace
S jako sociální – odpovědnost vůči lidem a společnosti
- Férové pracovní podmínky a dodržování lidských práv
- Diverzita a inkluze na pracovišti
- Zdraví a bezpečnost zaměstnanců
- Vztahy s komunitami a podpora místních projektů
G za správu a řízení (governance) – transparentní vedení firmy
- Etické podnikání a protikorupční opatření
- Rovnováha v rozhodovacích procesech
- Odpovědnost managementu vůči investorům
- Soulad s legislativou a firemními zásadami
Zatímco se tak počet zmínek o umělé inteligenci zdvojnásobil oproti předchozímu roku, tak naopak reference o ESG se propadly meziročně o dvě třetiny. „Celé téma ESG upadlo nejen v USA, ale i v Evropě,“ uvádí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak s tím, že vliv měl právě nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump totiž rozhodně není fanouškem tohoto typu investování. Ostatně jedním z prvních jeho kroků v Bílém domě bylo rozhodnutí o odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Následně pak fosilní zdroje propagoval ve svém videu vystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dlouhodobě podporuje těžbu ropy a zemního plynu.
Změna se rychle přelila z USA i do Evropy, kde Evropská komise plánuje snížit počet společností, které budou muset podávat hlášení ohledně ESG. Hlavní balík požadavků se o dva roky odkládá a většina dotčených firem z regulace úplně vypadává. V této změně ale hrály roli také sílící hlasy volající po ulevení firmám, které jsou byrokracií hendikepovány na světovém trhu.
A to má dopad i na evropské banky a jejich postoj k sociálně odpovědnému investování. „Už to neřeší tak fanaticky jako v uplynulých letech,“ upozorňuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Za změnou v Evropě vidí to, že si komise uvědomila, že „je to příliš přísná regulace, která podkopává evropskou konkurenceschopnost.“
Při prezentacích výsledků bank kladou evropští bankéři větší důraz na AI než ESG
Změna v počtech zmínek pak dokládá, jak velkou důležitost kladou evropské bankovní domy na rozvoj svých kapacit v oblasti AI, kde vedou Spojené státy americké. „AI dokáže šetřit nejen náklady, ale zároveň připravovat na míru portfolia služeb pro klienty,“ říká Tomčiak a dodává: „Pro banky je AI důležitá, protože banky pracují s obrovským množstvím dat o svých klientech.“ Umělá inteligence je dokáže analyzovat rychleji, což umožní rychlejší rozhodování bankéřů.
Evropa je ovšem podle Pfeilera v této oblasti za USA pozadu. „Je to dané tím, že v USA jsou největší technologičtí giganti,“ doplňuje Tomčiak. Evropští bankéři tak dohání trendy, které nastolují americké banky. Ostatně své americké rivaly následují rovněž v odklonu od ESG.
Během pouhých čtyř týdnů totiž opustily na začátku roku největší bankovní domy z Wall Street jednu z největších světových bankovních aliancí zaměřenou na boj s klimatickou změnou – Net-Zero Banking Alliance.
Klub největších bank světa, který měl pomoci snížit uhlíkovou stopu, v rychlém sledu opustila nejprve vlivná banka Goldman Sachs následovaná Wells Fargo, Citigroup, Bank of America a Morgan Stanley. Američtí bankéři tak okamžitě zareagovali na změnu v politice USA.
