Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslední roky táhla akciové trhy nahoru vize, že je umělá inteligence (AI) klíčem k budoucnosti a že její rozvoj závisí na drahém hardwaru a miliardových investicích do výpočetního výkonu.
Tato představa vynesla na vrchol technologické giganty, jako jsou Nvidia, Alphabet, Meta nebo Microsoft. Pak však přišla Čína a ukázala, že by to možná šlo i jinak.
Čínský startup DeepSeek v pondělí otřásl trhy oznámením, že dosáhl špičkových výkonů ve vývoji AI modelu za zlomek nákladů. Zatímco OpenAI utratila za trénink GPT-4 přes 100 milionů dolarů, DeepSeek údajně dosáhl podobné úrovně s rozpočtem pouhých 5,6 milionu dolarů. Tato zpráva okamžitě vyvolala obavy, zda není současná tržní hodnota amerických technologických gigantů přeceněná.
Největší ránu utrpěla Nvidia, jejíž akcie se propadly téměř o 17 procent, což znamenalo pokles tržní hodnoty o závratných 589 miliard dolarů (zhruba 14 bilionů Kč). Tento pád se zapsal do historie jako největší jednodenní pokles tržní hodnoty na amerických burzách. Pro představu: Nvidia během jediného dne odepsala větší hodnotu, než kolik činí celková hodnota Mastercard, a téměř dvojnásobek hodnoty Coca-Coly.
Výprodej zasáhl i další technologické tituly, a dokonce i energetickou společnost Vistra, která loni zaznamenala nejvyšší růst v americkém indexu S&P 500. V pondělí její akcie spadly o 28 procent, protože investoři začali přehodnocovat budoucí poptávku po energiích pro datová centra.
„Spuštění aplikace DeepSeek jedné čínské firmy by mělo být budíčkem pro naše podniky,“ varoval v pondělí americký prezident Donald Trump. Podle něj to musí americkým firmám připomenout, že se musí soustředit na zlepšování své konkurenceschopnosti, aby byly úspěšné na trhu.
Revoluce, nebo jen krátkodobý šok?
Podle Radima Kramuleho, portfolio manažera Erste Asset Management ČR, nejde o jednoznačný zlom v AI závodech. „Historicky nové objevy neznamenaly automaticky úspěch pro samotného vynálezce, ale pro toho, kdo je dokázal nejlépe využít v komerčním světě,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys.
Podle něj je možné, že se velké jazykové modely (LLM) časem stanou komoditou podobně jako telekomunikační služby. To by mohlo vést k nižším vstupním nákladům a rychlejšímu zavádění AI do praxe. Klíčové však prý bude, jak se budou modely používat v praxi.
Vývoj akcií společností Nvidia a Vistra za posledních pět let.
„Na straně dodavatelů technologií, jako je Nvidia, může vzniknout tlak na cenu, pokud se ukáže, že není nutné kupovat nejnovější čipy. Důležité bude, jaké požadavky budou na tzv. inference – tedy generování odpovědí a další využití modelů,“ dodává.
Kramule také upozorňuje, že Nvidia dosahuje zhruba 80 procent hrubé marže z prodaných výrobků, což ji činí extrémně ziskovou. „To je něco, co si konkurence uvědomuje, a bude se snažit narušit její dominanci,“ říká.
Přehnaná reakce trhu?
Otázkou zůstává, zda byl pondělní výplach adekvátní. „U technologických firem je problém, že konkurence nikdy nespí a inovační cykly se zkracují. Udržet si dlouhodobou technologickou výhodu je extrémně obtížné,“ vysvětluje Kramule.
Současné vysoké ocenění technologických společností už zahrnují velká očekávání ohledně budoucího růstu a jakékoli narušení této představy může vést k prudkým výprodejům. „Nelze se divit, že investoři mohou znervóznět a realizovat část velkých zisků,“ doplňuje.
Pokud by DeepSeek skutečně dokázal nabídnout výkonnou AI infrastrukturu za výrazně nižší náklady, mohlo by to znamenat zpomalení masivních investic do AI čipů a datových center. „V současnosti investice nejspíše budou pokračovat, protože se k nim firmy jako Google a Microsoft už zavázaly,“ říká Kramule.
Očekává se však, že ve středním horizontu dojde k vystřízlivění a důraz se bude klást více na návratnost kapitálu.
Podle Kramuleho můžeme vidět paralelu s jinými technologickými odvětvími. „Stejně jako si dnes konkurují poskytovatelé telekomunikačních služeb, budou si konkurovat i AI modely. Firmy budou hledat co nejlevnější a nejefektivnější řešení z hlediska výkonu, ceny a spotřeby elektřiny,“ říká.
DeepSeek tvrdí, že dokázal trénovat AI model za zlomek ceny oproti OpenAI. Je však tato informace důvěryhodná? „Část odborníků uvádí, že číslo 5,6 milionu dolarů je možné, ale je třeba brát v potaz, že tým DeepSeek již musel investovat velké sumy do vývoje a využít dostupné open-source modely,“ vysvětluje Kramule.
Současně upozorňuje, že většina firem zveřejňuje modely, které už nejsou nejaktuálnější, a mají v rukávu vylepšené verze.
Podle Kramuleho také nesmíme zapomenout na geopolitický kontext. „Čína tímto dává signál, že na poli AI nechce zaostávat. Je to reakce na americké investice do AI, jako je například projekt Stargate za 500 miliard dolarů oznámený v době návratu Donalda Trumpa do Bílého domu,“ dodává.
S blížící se výsledkovou sezonou technologických firem se investoři začínají ptát, zda mají miliardové investice do AI vývoje smysl, když Čína dokáže dosáhnout podobných výsledků za zlomek ceny. Kramule však upozorňuje, že velké americké firmy jsou stále ve velmi komfortní pozici.
„Mají obrovské zisky a silné rozvahy. Můžou si dovolit investovat miliardy do vývoje a zároveň vyplácet dividendy či odkupovat akcie. Tlak ze strany investorů na efektivitu kapitálových výdajů ale poroste,“ uzavírá portfolio manažer Erste.
