Článek
Čínská ekonomika se v posledních týdnech dostala do centra zájmu globálních investorů. Po několika letech zpomalení a problémů, které zasáhly klíčové oblasti, jako je realitní trh a spotřeba domácností, začala vláda v Pekingu přijímat opatření k oživení ekonomiky.
Kroky čínské vlády, započaté koncem září, okamžitě podpořily akciové trhy, kde hlavní indexy, jako je CSI 300, vzrostly během pár dnů až o 40 procent. Přesto však zůstává klíčovou otázkou, jak bude čínská ekonomika vypadat zejména z dlouhodobého hlediska.
Oživení každopádně u části trhu posílilo optimismus, že tříletá série ztrát čínských akcií je u konce. Trh, který od svého vrcholu v roce 2021 do poloviny září ztratil téměř polovinu své hodnoty, nyní přitahuje mnoho největších jmen v odvětví fondů.
Například David Tepper, americký úspěšný investor a miliardář, podle svých slov „nakupuje všechno, co souvisí s Čínou“. Podobně BlackRock, největší světový správce aktiv, přikupuje čínské akcie do svých portfolií ve větší míře než obvykle.
Jako Draghi
Růst je tak prudký, že některé investiční fondy, které měly otevřené sázky na pokles akcií, podle agentury Bloomberg čelí takzvaným margin callům, tedy nutnosti doplnit kapitál kvůli bolestivým ztrátám. Zároveň někteří správci fondů omezili množství akcií, které mohou drobní investoři nakoupit, aby zmírnili rizika způsobená rychlým růstem.
Ray Dalio, zakladatel největšího světového hedgeového fondu Bridgewater Associates, dokonce uvedl, že to byl tak významný týden, že by se mohl zapsat do historie podobně jako týden, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi pronesl, že „ECB udělá vše, co bude třeba“, v době měnové krize v roce 2012.
Čínský akciový trh zažil největší týdenní nárůst od finanční krize v roce 2008. Otázkou zůstává, jak dlouho může vydržet.
Ondřej Hartman, investor a zakladatel portálu FXstreet.cz, upozorňuje na hlubší problémy čínské ekonomiky. „Čína letos bojuje s nadměrnou nabídkou a slabou poptávkou. To vedlo k realitní krizi, klesajícím cenám nemovitostí a snahám exportovat přebytečné zboží, jako jsou elektromobily, do zahraničí za nízké marže,“ vysvětluje pro SZ Byznys.
Tento stav podle něj až donedávna brzdil čínský akciový trh, protože i velké firmy jako Alibaba nebo BYD čelily poklesu zisků navzdory rostoucím tržbám.
Sada opatření
Mezi opatření, která Čína zavedla, patří například snížení úrokových sazeb na pomoc zadluženým developerům a hypotečním dlužníkům nebo daňové úlevy na podporu rodin a zvýšení porodnosti. Centrální banka navíc spustila speciální programy, které umožní bankám a fondům levněji financovat nákupy čínských akcií.
Peter Garnry, hlavní akciový stratég Saxo Bank, varuje, že i když krátkodobé stimuly podpořily akciové trhy, dlouhodobě zůstává čínská ekonomika v nejisté situaci. „Krátkodobé stimuly jsou pro spekulanty příležitostí, ale pro dlouhodobé investory tu zůstává mnoho nevyřešených problémů,“ říká Garnry pro SZ Byznys.
Masivní podpora čínské vlády je vidět na vývoji jednoho z hlavních čínských indexů – CSI 300. Ten během několika dnů posílil skoro o 40 procent, později prudký růst zčásti zkorigoval.
Podle něj se Čína potýká s problémy, které jsou závažnější než ty, které zažilo Japonsko v 90. letech. Snižování úrokových sazeb by navíc mohlo vést k tomu, že lidé budou více šetřit na důchod, což by mohlo zase dál oslabit spotřebu. „Čínské strukturální problémy nemohou být vyřešeny pouze snižováním sazeb. Potřebují fiskální politiku, která podpoří domácí poptávku,“ dodává stratég.
Akciové trhy po oznámení masivních stimulů zamířily okamžitě vzhůru, ovšem za vysoké rozkolísanosti, což dokládá i středeční vývoj. Poté, co trh v úterý dosáhl dlouhodobějších maxim, zažil naopak největší jednodenní propad od února 2020, kdy pandemie zasáhla světové trhy. Index CSI 300 klesl o sedm procent, což poukazuje na stále přítomnou volatilitu a rizika spojená s čínským trhem.
Stalo se tak navzdory ohlášené sobotní tiskové konferenci ministerstva financí, od kterého se očekává, že podrobně představí plány na další stimuly.
Čína není pro každého
Podle Dana Vořechovského, investora s dlouholetými zkušenostmi v Číně, je důležité si uvědomit, že „investice do Číny jsou rizikové a nejsou vhodné pro každého“. „Pokud někdo Číně nerozumí, nemá smysl tam investovat,“ říká pro SZ Byznys a současně upozorňuje, že Čína prochází hlubokými strukturálními změnami.
„Čína mění svůj ekonomický model – místo toho, aby se zaměřovala na rychlý růst založený na objemu a množství, klade nyní větší důraz na kvalitu a inovace. Trh s nemovitostmi, který tvoří přibližně třetinu HDP, začal ztrácet na síle, což vedlo k poklesu investic do tohoto sektoru. Nyní se investice přesouvají do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako je hi-tech průmysl,“ vysvětluje Vořechovský.
Tyto změny podle něj přinesou dlouhodobé výhody, ale proces restrukturalizace si vyžádá čas. Hartman k tomu dodává, že i přes tato stimulační opatření by investoři měli být velmi obezřetní.
„Pro soukromé investory zůstává Čína velkým rizikem a já osobně raději investuji v jiných zemích. Pokud někdo chce investovat do čínských akcií, měl by to být rizikový kapitál, který si může dovolit ztratit,“ varuje Hartman.
„V Číně je navíc kvůli nízké transparentnosti a provázanosti byznysu s politikou vyšší riziko. Samotné akcie mohou kvůli neočekávaným událostem, jako je zatčení majitele firmy nebo antimonopolní vyšetřování, náhle klesnout na hodnotě,“ vysvětluje. Z tohoto důvodu doporučuje investice diverzifikovat nákupem celého indexu, který může lépe rozložit riziko.
Ve srovnání s americkým indexem S&P 500 (červená linie) je čínský index v pětiletém horizontu stále pozadu, a to výrazně. Zatímco americký ukazatel svou hodnotu téměř zdvojnásobil, čínský CSI 300 je zhruba „na svém“.
Dan Vořechovský vedle toho varuje před specifickou právní strukturou čínských firem, do kterých se investuje skrze burzy v Hongkongu nebo New Yorku.
„Většina těchto firem používá strukturu zahraničních společností, které jsou registrovány v daňových rájích. To znamená, že investoři nekupují přímo podíly v čínských firmách, ale v zahraničních entitách, což představuje určité riziko, o kterém mnoho investorů neví,“ vysvětluje.
Například v případě krachu firmy by totiž investoři nemuseli mít přímý nárok na aktiva samotné čínské společnosti, což značně omezuje jejich právní ochranu a možnost vymáhání ztrát.
Pro vládu v Pekingu je nyní klíčové najít rovnováhu mezi oživením ekonomiky a kontrolou zadlužení. Stimulační opatření nejsou tak rozsáhlá, jako byla v minulosti, ale jsou cílená na klíčová odvětví, jako je stavebnictví a domácí spotřeba, a mohou ekonomiku podpořit bez růstu inflace.
