Článek
Češi jsou při investování stále ještě poměrně konzervativní a není divu – nemají stále ještě dostatečné znalosti.
„Přeceňují se a očekávají, že rychle zbohatnou. Očekávání vysokých výnosů ale bývá nebezpečné, protože si lidé neuvědomují, že s vysokými výnosy je obvykle spojeno obrovské riziko,“ upozornil v rozhovoru pro SZ Byznys Radim Krejčí z online investiční platformy Portu, za kterou stojí společnost Wood & Company.
Inflace je dnes opravdu vysoká, jsou investice pořád volbou, nebo už nutností?
Pokud nezačneme investovat, samozřejmě podle možností každého člověka, tak prostě na důchody nebude.
Jaké jsou největší chyby, které Češi v investování dělají?
Například si o sobě myslí, že tomu rozumí a přitom nerozumí. To je klíčová věc: když do něčeho chci dát peníze, měl bych vědět, jak to funguje, co od toho můžu očekávat.
To se ale přece zjišťuje v investičním dotazníku, které vám firmy překládají, ještě než začnete investovat. Takže v nich lidé lžou?
Některé firmy ho překládají. Ale jsou fondy, viz třeba aféra Growing Way, ve které fond ošidil své klienty – tam to s tím dotazníkem nebylo tak horké.
Dotazník nám pomáhá pochopit investora, abychom mu mohli poskládat portfolio podle rizikového profilu, který v dotazníku vyjde. Ale dotazník sám o sobě je jen pomůcka. Tomu, co vám pak řekne bankéř nebo poradce, už většinou lidé nerozumějí. Je dobré vědět, co jsou jednotlivá aktiva, která nakupuji, co to obnáší a jaká rizika v sobě skrývají.
Jaké další chyby v investování vidíte?
Lidé se přeceňují, to nám někdy vychází i z těch dotazníků. Dále podléhají emocím. Nedrží se svého investičního plánu, který by si měli na začátku stanovit. Nedodržují disciplínu, třeba když trhy klesají, tak peníze vybírají. Chovají se úplně obráceně, než by měli.
A ještě jedna důležitá věc: očekávají, že rychle zbohatnou. Očekávání vysokých výnosů ale bývá nebezpečné, protože si lidé neuvědomují, že s vysokými výnosu je obvykle spojeno obrovské riziko.
Radim Krejčí (46)
- 2017 – dosud: šéf oddělení retailu a digitálních operaci ve Wood & Company
- 2017 – dosud: zakladatel Portu
- 2016 – 2017: šéf Fundlift
- 2014 – 2017 – šéf Roklen Fin
- 2002 – 2014: šéf Patria Finance
- 1999 – 2001: analytik investor relations v O2
Vy jste začali spolu s pražskou burzou cenných papírů vydávat Index investiční gramotnosti. Co jste v něm zjistili?
Index je nástrojem, abychom mohli změřit, jak je na tom česká populace se znalostmi. Znalosti jsou klíčem k úspěšnému investování. Z průzkumů, které budeme kontinuálně opakovat, jsme zjistili například to, že ženy mají znalosti něco horší než muži.
Nebo že lidé, kteří o sobě tvrdí, že zkušenosti mají, tak je ve skutečnosti nemají. Přitom se kolikrát snaží na sociálních sítích ovlivňovat ostatní.
Co s tím?
To je jeden z našich cílů: rádi bychom dlouhodobě pracovali na zvyšování investiční, potažmo finanční gramotnosti. Nechceme, aby lidé dělali chyby, právě proto, že je o investování v současné době obrovský zájem. Je pak riziko, že tu bude velká skupina lidí, kteří se spálí. Nechceme, aby lidé pálili peníze, proto se budeme snažit veřejnost vzdělávat různými webináři, konferencemi, blogy.
Index investiční gramotnosti
- Monitoruje vývoj znalostí v oblasti investic u české populace. Cílem projektu je vzdělávat širokou veřejnost ve finanční gramotnosti a zvyšovat povědomí o investicích a chování trhu s cennými papíry.
- Nejvyšší hodnotu Indexu investiční gramotnosti se chlubí lidé na území Prahy, naopak nejhůře dopadli respondenti ve Středočeském kraji. Velkou sebedůvěru v oboru financí mají mladší respondenti (18–26 let), jejich znalosti jsou však paradoxně nejnižší.
- Garanty projektu jsou ekonomové Lukáš Kovanda a Dominik Stroukal a Burza cenných papírů Praha.
- Svůj index se každý dozví po vyplnění dotazníku na www.rozumiminvesticim.cz.
Děláte to i proto, že se bojíte jejich reakcí, když se spálí? Že to budou házet na vás?
Přesně tak to je. Když si třeba vezmeme starší generaci: u ní z našeho šetření vyplynulo, že znalosti mají, ale jsou strašně opatrní, protože se v minulosti spálili, udělali nějakou chybu. Někteří mají zkušenosti ještě z kuponové privatizace a to se jim třeba nelíbilo. Chceme, aby co nejméně lidí dělalo chyby, protože to pak rozbourává celé investiční prostředí. Investování je nutnost, ale je potřeba nedělat chyby.
Když si člověk vyplní investiční dotazník – bez ohledu na to, jestli v něm lhal – a vy mu pak nastavíte rizikový profil, jaké má možnosti, když se spálí nebo se investice nevyvíjí podle jeho představ? Když si třeba stěžuje u regulátora, může něčeho dosáhnout?
Investiční dotazníky mají těmto situacím zabránit. Když budoucí investor v dotazníku lže, tak asi lže vědomě a my s tím těžko něco uděláme. Samozřejmě si pak může stěžovat u ČNB, ale řeší spíš procesní chyby. Jestli poskytovatel investiční služby neudělal něco špatně. Ne to, jestli investice poklesla kvůli negativnímu pohybu na trzích.
Rozumím, ČNB kontroluje, jestli máte vyplněný investiční dotazník. A jestli jste si dostatečně ověřili, že je vyplněný pravdivě.
Ano. Máme tam spoustu kontrolních otázek, na kterých se může ukázat, jestli člověk lže, nebo ne.
Nemusí vědomě lhát, ale třeba se jen přeceňovat, jak jste uvedl.
Proto třeba naše platforma nenabízí úplně rizikové investování. I když uděláte zásadní chyby, náš nejrizikovější profil na Portu není tak rizikový, jak když si jinde budete sama kupovat konkrétní akcie.
Portu
- Automatizovaná investiční platforma, která vznikla ve středoevropské investiční skupině Wood & Company.
- Zaměřuje se na nízkonákladové a zároveň diverzifikované investice, především do burzovně obchodovaných fondů.
- Je pro začínající i zkušenější investory.
- Sestavuje globálně diverzifikované portfolio na míru.
Pohybujete se na poli regulovaných investic, pak jsou ale ty neregulované, na které Česká národní banka nedohlíží. Například kryptoměny či korporátní dluhopisy, které vám může prodat kdokoli bez potřebného vzdělání apod.
Finanční poradci a investiční zprostředkovatelé nemohou distribuovat některé produkty, například alternativní investice.
Ale někteří to dělají.
Ano, to se stalo třeba u toho Growing Way. Co se týká kryptoměn a korporátních dluhopisů, je tam výrazně větší riziko. Už jen proto, že neinvestujete do diverzifikovaného portfolia, máte jen jednu věc, není tam naředěné riziko. Tím je multiplikována rizikovost vaší investice. To by měl investor vědět, než tam dá své peníze.
Pokud je to hra s malým množstvím peněz, tak proč ne, trochu si portfolio okořeníte. Ale mnohdy lidé dají peníze jen do Tesly nebo do bitcoinu a dál nic neřeší.
Jaký by měl být podíl alternativních investic?
To už se dostáváme do finančního poradenství, ty rady nemůžu dávat, protože by měly sedět na finanční situaci konkrétního klienta. Můžu pouze zobecnit: velké zahraniční fondy dávají do alternativních investic až osm procent svých aktiv. A podíl alternativní složky se zvyšuje, nevím ale konkrétně, z čeho je složená.
Myslím, že u velkého portfolia může být zastoupení kryptoměn třeba pět procent.
Co radíte člověku, za kterým přijde někdo a chce mu prodat kryptoměny nebo korporátní dluhopisy?
Pokud s ním nemáte předchozí dobrou zkušenost, já osobně bych si ho trochu vyzkoušel. Jestli má o produktu znalosti.
Když je ale nemám já jako klient?
Pak ho pošlete třeba na stránku našeho indexu Rozumiminvesticim.cz, ať si tam udělá test a výsledek vám ukáže. Také bych si prověřil, co takového člověka motivuje – zda nedistribuuje produkty, ze kterých má provize. Jestli má dostatečné spektrum produktů, které vám může nabídnout, zkrátka, jestli je nezávislý.
Provize z produktu často dostává.
Ale jsou i poradci, kteří žijí z takzvané poradenské provize – mají nějaký fixní paušál a měli by být schopni vám nezávisle poradit. V Česku to není úplně zažité, ale je to model, který se mi líbí. Provize totiž hrají obrovskou roli.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.