Boj o dividendy ČEZ. Do státní kasy může přitéct přes 24 miliard

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vedení energetického podniku ČEZ zhruba před týdnem navrhlo vyplacení dividendy ve výši 80 procent z loňského zisku. Pro výplatu dividend je zásadní čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který loni činil 34,8 miliardy korun. Navrhovaný výplatní poměr tak odpovídá 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun.

Českému státu, jakožto největšímu akcionáři ČEZ s přibližně 70procentním podílem, by tak připadlo 19,6 miliardy, zbytek pak minoritním akcionářům.

Návrh představenstva firmy je na horní hranici pásma výplatního poměru, které dle dividendové politiky podniku činí 60 až 80 procent ze zisku. O konečné výši dividendy bude rozhodovat valná hromada podniku, která se koná 24. června.

Akcionáři však mohou stejně jako loni podat vlastní návrh. V loňském roce valná hromada schválila protinávrh od Ministerstva financí na vyplacení 100 procent ze zisku. Při naplnění tohoto scénáře by se vyplácená dividenda zvýšila na 65 korun za akcii a celková výplata na 34,8 miliardy korun, z toho by do rukou státu šlo přes 24 miliard.

„V absolutním vyjádření by šlo o nárůst výplaty o přibližně sedm miliard korun, stát by si v tomto případě přilepšil o téměř pět miliard korun. I přes plánovaný nárůst kapitálových výdajů i realizaci akvizice GasNet by toto případné navýšení nemělo nijak rozkolísat finanční stabilitu ČEZ,“ myslí si analytik Fio banky Jan Raška.

ČEZ oznámil nákup společnosti GasNet v druhé polovině března. Za 55 procent podílu v největším distributorovi plynu v Česku zaplatí firmě Macquarie Asset Management 846,5 milionu eur, tedy přes 21,3 miliardy korun.

Redakce SZ Byznys zjišťovala u Ministerstva financí, které vykonává majoritní akcionářská práva státu v ČEZ, zda s protinávrhem přijde i letos.

„Výše dividendy ČEZ je kurzotvornou informací, proto se Ministerstvo financí jako obvykle zdrží komentáře, zda návrh představenstva akceptuje, nebo zda podá protinávrh. Pokud by se ministerstvo rozhodlo podat vlastní návrh na výši dividendy, muselo by tak podle stanov společnosti ČEZ učinit písemně nejpozději deset kalendářních dnů před konáním valné hromady,“ odpověděl mluvčí ministerstva Filip Běhal.

Zda ministerstvo znovu podá protinávrh na výplatu ve výši celého čistého zisku, tak není momentálně jisté. Státu by se na jednu stranu hodily peníze do státní kasy, peníze však potřebuje i ČEZ na plánované rozsáhlé investice. Ani analytici nejsou se svými vyhlídkami jednotní.

„Předpokládám, že Ministerstvo financí bude chtít vyplatit celý loňský zisk. Důvodem jsou přetrvávající výrazné schodky státního rozpočtu,“ uvedl pro SZ Byznys analytik Bohumil Trampota z Komerční banky.

Prakticky ze stejného důvodu očekává stoprocentní výplatní poměr také analytik Milan Vaníček z J&T Banky. „Předpokládáme, že vzhledem k nízkému zadlužení ČEZ a vysokým deficitům státního rozpočtu podá stát stejně jako v minulých dvou letech protinávrh požadující vyplacení celého čistého zisku,“ uvedl.

Valné hromady ČEZ se zpravidla účastní kolem 80 procent všech akcionářů. Trampota připomíná, že stát je díky svému podílu ve společnosti v silné pozici.

„To znamená, že pokud předloží nějaký návrh, může jej snadno prosadit jen díky svým 70 procentům, bez ohledu na hlasy ostatních akcionářů. Stát má prakticky při hlasování na valné hromadě vliv odpovídající zhruba 90 procentům hlasů,“ dodává Trampota z Komerční banky.

Také podle analytika brokerské společnosti XTB Tomáše Cverny lze předpokládat protinávrh na výplatu celého zisku. „A to i navzdory tomu, že ČEZ čekají vysoké investice nejen do teplárenské infrastruktury,“ říká Cverna.

Právě plánované investice jsou však pro analytika Petra Bártka z České spořitelny důvodem, proč považuje schválení návrhu vedení ČEZ za reálné. „Kvůli převzetí GasNetu je pravděpodobné, že by vláda letos mohla schválit návrh představenstva, a to kvůli probíhajícímu kapitálově náročnému převzetí distributora plynu,“ myslí si analytik.

Také analytik Cuong Manh Le z Patria Finance očekává, že stát návrh představenstva ČEZ podpoří. „Předpokládáme, že management bude při komunikaci se státem zdůrazňovat potřebu zadržení části zisku v ČEZ pro financování svých investičních potřeb na horizontu nejbližších let,“ říká pro SZ Byznys. Přesto podle něj nelze vyloučit scénář, že si vláda prosadí výplatu celého zisku.

„V případě, že se naplní scénář 80procentí výplaty dividendy, pak by tržní reakce mohla být mírně negativní, a to s ohledem na to, že část trhu sází na stoprocentní výplatu,“ dodává Le s odkazem na hodnotu akcií energetické firmy.

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard korun.

I přes vysoký meziroční propad jde však s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy korun.