Nervozita na trzích se přelila z Evropy také do USA

Finanční trhy po celém světě zažívají prudké výprodeje poté, co eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou znovu otřásla důvěrou investorů. Evropské burzy v pondělí ráno otevřely hluboko v červených číslech, následovaly tak asijské trhy, které zažily jednu z nejhorších seancí za poslední roky.

Frankfurtský index DAX se krátce po zahájení obchodování propadl až o deset procent. Během dne ale část ztrát dokázal umazat – kolem 15:30 oslaboval zhruba o pět procent. Podobný vývoj zaznamenaly i další evropské indexy, například panevropský STOXX 600 či francouzský CAC 40.

Navzdory určité stabilizaci zůstávají ztráty výrazné. V Amsterodamu, Oslu i Milánu byly v průběhu dne pozorovány poklesy kolem pěti procent. Investoři i nadále opouštějí riziková aktiva a přesouvají se do bezpečnějších přístavů, protože se obávají, že rostoucí obchodní napětí může vyústit v globální recesi.

Zbrojařská společnost Rheinmetall ráno zaznamenala masivní pokles svých akcií až o 27 procent, ale odpoledne byly akcie níže už „jen“ o tři procenta. Pod tlakem byly od rána i další zbrojařské tituly – například americký výrobce komponent pro letecký a obranný průmysl Howmet Aerospace může dle zprávy agentury Reuters zastavit některé dodávky, pokud se na ně budou vztahovat nově zavedená cla.

„Aktuálně na trzích můžeme vidět, co dokáží emoce a jak emoce ovládají trhy. Chamtivost se velmi rychle proměnila ve strach. Dnešní nálada je extrémně špatná, všichni prodávají,“ komentuje pro SZ Byznys situaci Ondřej Hartman, soukromý investor ze společnosti FXstreet.cz.

Nervozita se silně promítla i na pražské burze. Hlavní index PX v úvodu oslabil o sedm procent, později ale také zmírnil propad a kolem 15:30 odepisoval zhruba čtyři procenta. Nejhůře si vedl Colt CZ Group se ztrátou šesti procent, akcie Erste Group a Komerční banky ztrácely kolem pěti procent. Oslaboval také ČEZ a další tituly.

Pražská burza se prudce propadla už v pátek, index PX zakončil nejníže za měsíc. Za celý minulý týden spadl o 7,9 procenta, což byl nejvýraznější týdenní pokles od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety.

Podle Hartmana mnoho investorů, především těch méně zkušených, zjistilo, že během posledních dní přišli o veškeré letošní i loňské zisky.

„Nyní panicky prodávají, aby alespoň něco zachránili. To samozřejmě vyvolává obrovský tlak na trhy,“ říká Hartman s tím, že pondělní vývoj je přímým pokračováním pátečních výprodejů, kdy se vlna pesimismu přelila z amerických trhů do Evropy.

Eskalace obchodní války přišla poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu znovu obhajoval zavedení cel na širokou škálu dovozů a odmítl ustoupit navzdory ostré reakci Číny, která odpověděla vlastními odvetnými opatřeními. „Desítky let jsme byli okrádáni. Teď se věci mění,“ uvedl Trump.

Asijské burzy zažily tzv. „černé pondělí“ – hongkongský Hang Seng zaznamenal propad o 12 procent, což je jeho nejhorší výsledek za více než 16 let. Tchajwanský index ztratil přes devět procent a tokijská burza více než sedm procent.

Výprodeje se nevyhnuly ani kryptoměnám. V pondělí dopoledne se bitcoin obchodoval kolem 75 000 USD, což znamená zhruba desetiprocentní pokles. V odpoledních hodinách cena stoupla nad 76 000 USD. Znepokojení ohledně globální poptávky zasáhlo i trh s ropou – cena americké lehké ropy WTI se poprvé po čtyřech letech propadla pod 60 dolarů za barel.

K odpolednímu napětí se přidaly i Spojené státy. Očekávalo se, že americké trhy otevřou v záporných hodnotách, což se potvrdilo. Hlavní indexy, jako S&P 500, Dow Jones či Nasdaq, oslabovaly zhruba o čtyři procenta. Index S&P 500 navíc vstoupil do fáze tzv. medvědího trhu, tedy poklesu o 20 procent z předchozí rekordní hodnoty dosažené letos v únoru.

Krátce po 16. hodině už ale bylo v USA zase vše jinak. Indexy se překlopily do zelených čísel a zaznamenávaly růst od jednoho do tří procent. Obchodování je však velmi rozkolísané a trhy mění směr velmi impulzivně.

S obavami o ekonomickou stabilitu a geopolitický směr Spojených států vystoupil i šéf největší americké banky JPMorgan. Jamie Dimon ve své výroční zprávě akcionářům vyzval k rychlému řešení nejistot spojených s obchodními cly. Varoval, že Trumpova opatření pravděpodobně zvýší inflaci a riziko recese, a že některé negativní efekty by se mohly časem zafixovat a stát těžko vratnými.

„Čím rychleji bude tento problém vyřešen, tím lépe,“ uvedl Dimon v pondělí s tím, že cla ohrožují obchodní důvěru, investice i tok kapitálu. Zároveň varoval, že globální obchodní válka by mohla oslabit dlouhodobé aliance Spojených států a zdůraznil význam mezinárodní spolupráce prostřednictvím institucí, jako jsou NATO nebo OSN.

Podle Financial Times komentáře Dimona, který vede JPMorgan od roku 2006 a je považován za jeden z nejvlivnějších hlasů na Wall Street, odrážejí rostoucí obavy amerického podnikatelského sektoru z ekonomických škod, jež mohou přinést Trumpova opatření.

Aktualizace: Text jsme doplnili o vývoj v USA.