Článek
Akciové trhy v Evropě v lednu zažily nejhorší měsíc od konce roku 2020. Panevropský index STOXX 600 za celý měsíc odepsal 3,9 procenta a značně oslabily také indexy ve Spojených státech. Česká koruna, především díky měnové politice České národní banky, naopak dále posilovala.
K poklesu akcií přispěly mimo jiné obavy ze zpřísňování měnové politiky, inflace i geopolitické napětí – zejména pak na rusko-ukrajinských hranicích. Díky zvyšujícím se cenám ropy se v lednu naopak dařilo energetickým akciím, které vzrostly o 8,6 procenta.
České akcie měřené indexem PX za leden oslabily o 0,68 procenta, v Evropě ale patřily k těm lepším. Významné evropské akciové trhy oslabovaly násobně více. Německý DAX v prvním letošním měsíci ztratil 2,6 procenta a francouzský CAC 40 lehce přes dvě procenta, jak uvedl analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.
„Na trzích panovala nervozita, která se projevovala zvýšenou rozkolísaností,“ popsal Boháč. Mezi hlavní faktory nervozity patří podle něj neustálá nejistota ohledně kroků americké centrální banky (Fed), kterými bude chtít zkrotit inflaci.
Peněžní trhy a velké americké banky nyní očekávají, že Fed by v letošním roce mohl přikročit až k pěti zvýšením úroků, napsala agentura Reuters.
Předpokládá se, že s navyšováním úrokových sazeb začne Fed v březnu. Otázkou zůstává, co se bude dít s jeho bilancí. „Dalším faktorem zvyšujícím nervozitu, a tím také rozkolísanost trhů, je napětí na rusko-ukrajinských hranicích a strach z případné ruské agrese,“ dodal Boháč.
„Na aktuální hrozbu konfliktu na Ukrajině negativně reaguje i ruský index MOEX, který se během ledna propadl o 6,8 procenta, ale ztrácel už i 13,5 procenta,“ uvedl analytik společnosti Portu Filip Louženský. Alespoň z pohledu investorů si podle Louženského válku evidentně nepřeje žádná strana.
Trhy nyní čekají na čtvrteční zasedání Evropské centrální banky a britské centrální banky. Očekává se, že obě instituce blíže objasní svou příští měnovou politiku. Sdělení jejich amerického protějšku Fedu minulý týden trhy rozkolísalo.
To se v lednu projevilo také na akciových indexech ve Spojených státech. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, v lednu klesl o 3,3 procenta, což představuje jeho nejprudší lednový pokles od roku 2016.
Nedařilo se ani jeho širším „kolegům.“ Akciový index S&P 500 za celý měsíc poklesl o 5,3 procenta. Index Nasdaq, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztratil dokonce devět procent. Nasdaq tak zaznamenal nejhorší leden od roku 2008.
Dařilo se koruně
Tuzemská měna v lednu posílila vůči téměř všem měnám světa. Proti hlavním měnám, tedy euru, to bylo o dvě procenta na 24,19 korun za euro a k americkému dolaru o 0,5 procenta na 21,12 korun za dolar.
Ve středoevropském regionu koruna zpevnila proti všem měnám s výjimkou forintu, jak řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý.
„Během ledna 2022 koruna stále ještě profitovala ze svého velkého úrokového diferenciálu, tedy vyšším úrokovým sazbám, a výhledu na jejich další zvyšování,“ uvedl Tupý.
Prakticky až na výjimky podle něj koruna posilovala i proti všem ostatním měnám. Nejvíce pak proti novozélandskému dolaru, a to o 4,3 procenta a švédské koruně – o 4,16 procenta.
„Z dovolenkových destinací je pro Čechy zajímavý kurz chorvatské kuny, proti které koruna posílila za leden o 0,22 procenta na 3,23 koruny za kunu,“ uzavřel Tupý.
