Čínská celní pomsta poslala akciové trhy do režimu „mrtvé kočky“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou procházejí v posledních letech turbulentním obdobím. Hlavním zdrojem napětí jsou hluboké obchodní nerovnováhy. Zatímco Čína totiž každoročně dosahuje výrazného přebytku, Spojené státy čelí stále větším deficitům.

V roce 2024 činil čínský globální obchodní přebytek bezmála bilion dolarů, zatímco USA zaznamenaly schodek ve výši 1,2 bilionu, uvádí deník The Wall Street Journal. Tato čísla dlouhodobě leží v žaludku Donaldu Trumpovi, který opakovaně tvrdí, že Čína zneužívá volného obchodu, manipuluje se svou měnou a okrádá Spojené státy o pracovní místa.

Trumpovi dlouhodobě vadí, že zahraniční firmy v Číně často musejí sdílet své technologie s místními partnery jako podmínku pro podnikání – praxi, kterou označuje za neférový nátlak a porušení pravidel volného obchodu. Kritizuje také státní dotace pro čínské firmy a snahy obcházet cla přes třetí země. Už během svého prvního mandátu spustil Trump celní ofenzivu, a po svém návratu na politickou scénu v ní pokračuje s ještě větší razancí.

V roce 2024 Spojené státy dovezly z Číny zboží v hodnotě 439 miliard dolarů, což z ní činí druhého největšího dodavatele po Mexiku. Mezi nejčastější importy patří mobilní telefony, oblečení, televize či hračky. Naproti tomu americký vývoz do Číny dosáhl „pouze“ 143,5 miliardy dolarů – tvoří ho především letadla Boeing, sója a ropa, informuje MarketWatch.

Dnešní eskalace obchodního sporu má výrazný dopad na finanční trhy, které se ve středu opět ponořily do červených čísel. Investoři po celém světě reagují na eskalující obchodní válku mezi oběma mocnostmi.

Čína ve středu nově oznámila, že od čtvrtka zvýší odvetná cla na dovoz z USA ze současných 34 procent na 84 procent. Reaguje tak na americká opatření, která vstoupila v platnost v noci na středu. „Čína bude pevně hájit své zájmy, mnohostranný obchodní systém a mezinárodní hospodářský řád,“ uvedlo už dříve v prohlášení čínské ministerstvo obchodu.

Spojené státy nově uvalily clo ve výši 104 procent na dovoz čínského zboží. Prezident Donald Trump navíc pohrozil „velmi zásadním“ clem na dovoz farmaceutik a zpřísnil pravidla pro nízkonákladové zásilky z Číny.

Napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami tak opět zasáhlo evropské trhy. Panevropský index Stoxx 600 se po 14. hodině propadal o 4,5 procenta, přičemž všechny sektory byly v minusu. Největší ztráty hlásily zdravotnictví a ropný sektor.

Z hlavních indexů ztrácely ve stejnou dobu německý DAX, francouzský CAC a britský FTSE 100 kolem čtyř procent. Výprodej zasáhl i Prahu. Index PX klesal o 2,8 procenta, největší propad zaznamenaly akcie Erste Group, které oslabily o sedm procent.

Krátké úterní zotavení na trzích se tak podle tržních komentátorů s odstupem jeví jen jako tzv. „dead cat bounce“ – výraz, který se na burze používá pro situaci, kdy se ceny akcií po prudkém propadu na chvíli odrazí nahoru, ale pak znovu rychle spadnou. Přirovnání pochází z cynického bonmotu, že „i mrtvá kočka se odrazí, když spadne z dostatečné výšky“.

Jinými slovy – krátký růst nevěští nic dobrého, může jít jen o falešnou naději, že se trh vzpamatovává.

Ceny ropy se mezitím dále propadají. Severomořský Brent klesl pod hranici 60 dolarů za barel, což je nejnižší hodnota od února 2021. Investoři se obávají, že obchodní válka utlumí globální poptávku po ropě.

Důležitým prvkem celé nejistoty je sám Donald Trump. Po svém politickém comebacku je silnější, odvážnější – a zároveň ničím nebrzděný. Nemusí už myslet na další znovuzvolení, a podle komentátora The Atlantic Jonathana Lemira právě v tom spočívá jeho nebezpečná odhodlanost.

„Věří, že obchodní válka je jeho šancí zásadně přetvořit americkou ekonomiku – elity a experty přitom vůbec nebere v potaz,“ píše Lemire. A jeden z Trumpových blízkých spojenců mu to řekl naplno. „Tenhle chlap byl politicky mrtvý, přežil čtyři trestní kauzy i pokus o atentát. On tomu opravdu věří a půjde do toho naplno. Má vysoký práh bolesti, aby to dotáhl do konce.“