Článek
Na pražské burze výrazně posilují akcie polostátní energetické firmy ČEZ. Pondělní obchodování zahájily růstem o bezmála čtyři procenta na 1083 korun. Po začátku obchodování se růst snížil na 1071 korun, tedy o 2,98 procenta. Okolo 12:30 se akcie obchodovaly za 1070 korun, což je o 2,7 procenta více, než byla zavírací páteční cena.
Akcie reagují na zprávu z pátečního večera, kdy Ministerstvo financí ČR podalo protinávrh a požaduje dividendu z výsledku loňského roku 145 korun na akcie, tedy výplatu 100 procent zisku.
Ministerstvo financí je zástupcem státu, který ve společnosti ČEZ vlastní 69,78 procenta akcií a je suverénně největším akcionářem. Rozhodovat se o dividendě bude na valné hromadě 26. června. Vedení ČEZ navrhovalo výši dividendy ve výši 117 Kč za akcii, což byla dosud historicky nejvyšší výplata ze zisku.
Stát přitom původně protinávrh neplánoval podat. Důvodem je vysoký schodek rozpočtu. „V kontextu probíhajících kroků vlády směrem ke konsolidaci salda státního rozpočtu Ministerstvo financí s ohledem na rekordní zisk společnosti a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy ve výši 145 korun na akcii,“ uvedlo Ministerstvo financí.
V případě schválení návrhu by byla vyplacena dividenda ve výši celkem 78 miliardy korun. Stát by tak získal asi 54 miliard korun. Výplata dividendy proběhne v obvyklém termínu prvního srpna.
„Vyšší dividenda je sice pozitivní zprávou, její kurzotvorný dopad však má své limity. Jde o mimořádnou dividendu, to znamená, že takto významná platba nebude v budoucnu opakovatelná. Proto bych vnímal, že oznámení o dividendové platbě bude mít pozitivní vliv pouze v řádu nižších jednotek procent,“ uvedl Tomáš Pfeiler, portfolio manažer Cyrrusu.
Neopakovatelná událost
V západním světě platí, že firmy zvyšují dividendu až v momentě, kdy mají jistotu, že dokáží tyto platby trvale opakovat v dalších letech. V takovém momentě má zpráva o změně dividendové politiky značný vliv.
„Právě vzhledem k omezené kurzotvornosti tohoto faktoru bych nevnímal páteční zvýšené objemy jako případ insider tradingu (obchodování na základě neveřejné informace, pozn. red.). Přikláním se k názoru, že jde spíše o rebalancing (úprava portfolia velkých institucionálních investorů, pozn. red.). Vzhledem k tomu, že se obchod odehrál v závěrečné fázi obchodování,“dodal Pfeiler.
Transakci by mohl zkoumat pouze regulátor finančního trhu, což je Česká národní banka. „ČNB se oblastí insider tradingu zabývá v rámci svých dohledových kompetencí. Z důvodu dohledové mlčenlivosti však ČNB nekomentuje jednotlivé transakce na finančním trhu, ani se nevyjadřuje k jednotlivým jeho subjektům,“ uvedla pro mluvčí Petra Krmelová.
Podle ředitele externí komunikace Pražské burzy Jiřího Kovaříka se jednalo o rebalancing PX indexu. „My jako pražská burza jsme vydavatel indexu PX, který má určitá pravidla: Váhy jednotlivých emisí v tom indexu se aktualizují kvartálně, a úprava těchto vah proběhla právě v pátek,“ uvedl pro SZ Byznys Kovařík.
Portfolio manažeři pak na základě tohoto indexu upravují své pozice, tedy nakupují či prodávají dané akcie, aby dosáhli požadovaného reprezentativního vzorku akcií pražské burzy, čímž vyvolají pohyby na trhu.
„Nákup akcií ČEZ za těch zhruba 250 milionů korun nebyla jediná transakce, ale série transakcí v rámci závěrečné aukce tak, jak jednotliví institucionální investoři nakupovali. Institucionální investoři jsou například velké pojišťovny, banky, investiční společnosti,“ dodal Kovařík.
