Článek
Deficit důchodového systému se napřesrok propadne na 63 miliard korun. Koaliční důchodová komise proto žádá reformu, která se nevyhne prodloužení důchodového věku ani pomalejší valorizaci penzí.
Schodky penzijního systému se pravidelně opakují. V roce 2004 ho premiér Vladimír Špidla zlikvidoval tím, že zvýšil penzijní pojistné z 26 na 28 procent hrubé mzdy. V roce 2011 proti schodku zasáhl kabinet Petra Nečase „malou reformou“, která zpřísnila podmínky odchodu do penze. Vedle toho zakázala budoucím vládám, aby důchody zvyšovaly mimořádnými valorizacemi, které jim nenařizoval zákon. Podle prognózy měly Nečasovy změny zabránit, aby se penzijní systém propadl do nezvladatelného deficitu i poté, co do penze odejdou silné ročníky „Husákových dětí“.
Za následujících vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše však systém podlehl erozi. Takřka každoročně se měnily zákony, anebo schvalovaly mimořádné valorizace, i když k tomu ministry nenutila inflace. Díky těmto zásahům bude průměrný důchod v příštím roce vyšší skoro o dva tisíce korun. Minulí premiéři proto nesou přímou odpovědnost za 50 miliard, tedy většinu schodku plánovaném na důchodovém účtu v příštím roce.
Fialova vláda má teď možnost napodobit levicové Špidlovo řešení a zajistit příjmy důchodového systému tím, že do něho přesměruje část výnosu jiných daní, například DPH nebo daní z příjmu. Pravicovou možností je další „malá reforma“, která parametry důchodů opět zpřísní.
Hlavně neprovokovat
Experti koaličních stran se snaží o dohodu podle vzoru Nečasovy vlády. Zatím však jsou opatrní. Opět chtějí zvyšovat důchodový věk nad úroveň pětašedesáti let, které dosáhne po roce 2030, i když takové pravidlo zrušila Sobotkova vláda. Každoroční odklad však bude činit pouze jeden měsíc, tedy polovinu tempa podle Nečase. V osmašedesáti by tak podle plánů důchodové komise odcházeli lidé narození v roce 2002. Podle malé reformy Nečasových expertů by to čekalo už občany s datem narození 1983.
Zpomalí se i pravidelná každoroční valorizace důchodů, která podle zákona z časů premiéra Sobotky dosahuje výše inflace a poloviny růstu reálné mzdy. Napříště to má být inflace a třetina růstu reálné mzdy, jako tomu bylo před Sobotkou.
Vládní komise hodlá dokonce zpřísnit jedno z pravidel zavedených malou reformou a zvýšit sankce za předčasný odchod do penze. Senior, který dnes nastoupí do penze o rok dříve, sice přijde o tři a půl procenta důchodu, přesto se mu to v časech dvouciferné inflace vyplatí.
Této chyby v systému si byli vědomi i minulí reformátoři. Jejím dopadům chtěli předejít tím, že by zrušili zákonnou povinnost vlády zvyšovat penze vždycky, když inflace překročí pět procent. Nakonec však nechtěli provokovat veřejnost. „Naplnění této podmínky pro povinné zvýšení důchodů v mimořádném termínu je málo pravděpodobné,“ předpokládali před dvanácti lety autoři reformy.
Jak šel čas s důchodovou reformou
2011 - „Malá“ reforma Nečasovy vlády mění parametry důchodů. Prodlužuje věk odchodu do penze nad hranici 65 let, povinnost pracovat před důchodem se zvyšuje z 25 na 35 let. Zavádí srážky při předčasném odchodu do penze na 0,9 procenta za 90 dnů. Zakazuje vládě mimořádné valorizace, které neumožňuje zákon
2013 - Nečasova vláda dočasně zpomalila valorizaci důchodů na třetinu růstu reálné mzdy a třetinu růstu inflace
2015 - Sobotkova vláda zrušila o rok dříve pomalejší valorizaci. Vrátí se před rok 2013, kdy se penze zvyšovaly o třetinu růstu reálné mzdy a o inflaci
2016 - Sobotkova vláda zrušila pravidlo, podle kterého se bude po roce 2030 důchod prodlužovat na víc než 65 let
2017 - Premiér Sobotka prosadil zákon, podle kterého se penze budou zvyšovat o polovinu růstu reálné mzdy a o inflaci. Vláda může opět zvyšovat důchody nad úroveň, kterou předepisuje zákon
2019 - Babišova vláda zvyšuje základní výměru důchodu z devíti na deset procent průměrné mzdy
2020 - Babišova vláda zvyšuje procentní výměru důchodu o 150 korun víc, než předepisuje zákon
2021 - Babišova vláda zvyšuje procentní výměru důchodu na příští rok o 300 korun víc, než předepisuje zákon. Sněmovna schvaluje od roku 2023 „výchovné“, tedy příplatek 500 korun důchodkyním za každé vychované dítě
2022 - Fialova vláda slibuje, že sníží povinnost pracovat před důchodem na 25 let
