Kdo má čtyři exekuce, platí od října víc. Změna překvapila účetní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od prvního října se změnila legislativa týkající se exekucí. Součástí novely insolvenčního zákona, která mimo jiné zkrátila oddlužení na tři roky, byla i změna občanského soudního řádu a exekučního řádu. Novinky se týkají také způsobu provádění srážek ze mzdy, novelu proto pocítí zejména dlužníci, kteří mají čtyři a více exekucí. Pro urychlení splácení exekucí jim je totiž od října srážena větší část mzdy než dříve.

Doposud závisela výše srážek na tom, jestli byly předmětem přednostní nebo nepřednostní pohledávky. Počet exekucí nehrál žádnou roli. Mezi přednostní pohledávky se řadí například výživné, náhrada újmy na zdraví, náhrada újmy způsobené úmyslným trestným činem nebo povinné platby státu, tedy daně, sociální a zdravotní pojistné a podobně.

Pokud měl tedy doposud dlužník pouze exekuce na nepřednostní pohledávky, srážela se mu pouze první třetina a exekuce se splácely postupně. Pokud měl také exekuce na přednostní pohledávky, srážely se mu dvě třetiny. A to opět stejným principem. Srážky z jedné třetiny postupně splácely nepřednostní pohledávku a ty z druhé šly na přednostní.

„Nově je zavedeno pravidlo, že pokud má povinný čtyři a více exekucí, sráží se ze zabavitelné části mzdy automaticky třetiny dvě, i kdyby měl jenom samé exekuce na nepřednostní pohledávky,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Jan Sedláček z Nadačního fondu proti dluhové pasti.

Cílem novely je podle něj přimět dlužníky, kterým se dosud vyplatilo dlouhodobě setrvávat v exekuci, jelikož se jim strhávala ze mzdy jenom jedna třetina zabavitelné části mzdy, aby raději vstoupili do oddlužení, kde se jim však strhávají dvě třetiny. Nově by se jim tak již nemělo vyplatit při vícečetných exekucích nepožádat o povolení oddlužení, když nově bude výše srážek ze mzdy v exekuci i oddlužení stejná.

Čtyři a více exekucí mělo podle dat Exekutorské komory ČR k 31. prosinci 2023 v Česku 343 004 lidí.

Podle exekutorů je to ale stále málo. Nezabavitelná částka je podle prezidenta Komory exekutorů Jana Mlynarčíka příliš vysoká a zákonodárci prý dlouhodobě proces pohledávek vychylují ve prospěch dlužníků.

„Změnu považujeme pouze za administrativní krok, který věřitelům nic zásadního nepřinese. Z naší každodenní praxe totiž vidíme dvě příčiny, které vedou k tomu, že věřitelé mají malou šanci získat svou pohledávku. První příčinou je nastavení vysoké nezabavitelné částky z čistého příjmu. Druhou jsou potom vícečetné exekuce, kdy povinní mají zpravidla i exekuce přednostní. A na srážku spojenou s nepřednostní pohledávkou v takovém případě vůbec nedojde,“ uvedl v tiskové zprávě komory již dříve Mlynarčík.

Nezabavitelná částka činí v roce 2024 12 705 Kč. K tomu se připočítává zhruba 3180 Kč na vyživovanou osobu: manžela/manželku, dítě.

Úprava se ale netýká všech.

„Výjimku tvoří lidé pobírající důchod starobní, invalidní II. nebo III. stupně, sirotčí důchod, kteří mají stále zachovánu jednu třetinu čisté mzdy. Tuto situaci ale musí zaměstnanci svým zaměstnavatelům doložit. Druhá výjimka je v zákoně poněkud krkolomně formulovaná. Nastane, pokud nedosahuje jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce,“ vysvětluje Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupnýadvokát.cz.

Změnila se také účinnost exekučních příkazů. Ty se nově projeví až od následujícího měsíce po doručení příkazu tomu, kdo dlužníkovi vyplácí mzdu. Podle Preusse dříve zaměstnavatel musel srážky provádět okamžitě při nejbližší výplatě. Mohlo se tak stát, že se sešel den příkazu se dnem výplaty, a zaměstnanec se tak nemohl na finanční výpadek připravit.

„Došlo k upřesnění, odkdy přesně má zaměstnavatel začít se srážkami ze mzdy. Nově je stanoveno, že zaměstnavatel začne provádět srážky ze mzdy od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, respektive exekučního příkazu soudního exekutora ke srážkám ze mzdy,“ vysvětluje Sedláček.

Novela se podle Preusse vztahuje i na exekuce zahájené před prvním říjnem 2024, ale změny se projeví od výplat mzdy za říjen. Tedy u těch, které budou probíhat v listopadu 2024.

Pro účetní znamenají změny komplikaci. Stěžují si na to, že od oznámení do nabytí účinnosti nového předpisu uplynula velmi krátká doba, a oni tak neměli dost času se na ně připravit.

„Novela exekučního řádu neměla velkou publicitu a v podstatě nulovou součinnost s účetní profesí. Srovnejme, že o připravovaných novelách, dohody o provedení práce a podobně se jinak hovoří v měsících,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Václav Moravec ze Svazu účetních ČR.

„Účinnost nového předpisu od jeho zveřejnění je necelý měsíc, a to je s přihlédnutím na to, o jak složitou problematiku se jedná, opravdu velmi nepříznivá situace. Odborná obec čekala také na určité odborné výklady, aby mohla uvedenou problematiku uchopit, protože nová ustanovení jsou místy nejednoznačná,“ upozorňuje.

Redakce SZ Byznys proto požádala Ministerstvo spravedlnosti o komentář ohledně nabytí účinnosti nových pravidel. Podle Michala Pleskota z tiskového oddělení musela být doba mezi počátkem platnosti a účinnosti krátká především kvůli tomu, že bylo potřeba uvést právní řád do souladu se směrnicemi.

Pod tlak se podle Moravce nyní dostali i dodavatelé účetních softwarů. Krátká lhůta a výkladová nejednoznačnost prý působí, že novelu nestíhají programátoři včas a řádně implementovat. Podle Moravce tak hrozí nebezpečí, že exekuční srážky po novu nebudou včas a řádně zpracovány v říjnových mzdách.

Podle Lucie Kubátové, manažerky Akademie mezd poradenské společnosti RSM, která vyvíjí mzdové systémy Avensio a Nugget, je problém dvojí. Na jedné straně jsou podle ní pracující dlužníci, kdy mnohým z nich novela ukrojí část již dříve sníženého příjmu. Dodává ale, že některé změny mají i pozitivní dopad, například odesílání běžného výživného v zahajovací fázi insolvenčního řízení, které bylo dosud až do rozhodnutí o oddlužení deponováno, a nedostalo se tak k oprávněné osobě.

„Přestože jde jistě o vhodný krok k zajištění příjmu pro nezaopatřené děti, vysvětlení změn a jejich rychlé uvedení do praxe nyní výrazně komplikuje práci mzdových účetních,“ vysvětluje Kubátová. Zatímco dlužníky tak nyní musí mzdoví účetní s novými pravidly urychleně seznamovat, sami musí už do příštích výplat upravit nastavené systémy pro výpočet mezd.

Jako velký problém také uvádí dobu, kterou účetní dostali na revizi systémů a informování dotčených zaměstnanců. Jednalo se o pouhý měsíc. Musí přitom sledovat například počet a stav exekucí vedených k danému zaměstnanci, který je pro způsob výpočtu rozhodující.

„Úprava a testování systému zabere desítky člověkodní. Vzhledem k tomu, že změny jsou komplexní, byla i aktualizace systémů poměrně náročná,“ upozorňuje Kubátová s tím, že předpisy vyšly ve Sbírce zákonů teprve 3. září letošního roku.

„Na překotné legislativní změny jsme již dlouho zvyklí, pro naše vývojáře je už tradicí schvalování zákonů ke konci roku s platností od ledna. Podobně jako naše konkurence také s ohledem na to připravujeme školení mzdových účetních, během kterého je s legislativními novinkami a jejich dopady seznamujeme. V tomto případě je ale podobná praxe bez šance a řada účetních se s novelou blíže seznámí teprve v průběhu října,“ dodává.