Článek
Evropskou unii trápí její celosvětově upadající konkurenceschopnost. Tu způsobuje více faktorů, jedním z hlavních je ale roztříštěnost pravidel pro firmy, které chtějí začít podnikat v dalším a pro ně novém státě sedmadvacítky.
Společnosti se totiž v takovém případě musí pokaždé přizpůsobit nové národní legislativě, což rozšiřování vlastního podnikání zásadně komplikuje. Zákony se totiž mohou lišit téměř ve všem.
Například v USA mají podniky zjednodušeně řečeno hned po založení z právního hlediska přístup na padesát národních trhů. Samozřejmě je to ale i kvůli tomu, že Spojené státy fungují právně jako federace.
Evropská komise si tuto nevýhodu uvědomuje. Proto do svého plánu pro ekonomickou budoucnost Evropy (takzvaného Kompasu konkurenceschopnosti) zahrnula tvorbu jednotného legislativního rámce pro podnikatele sedmadvacítky, který bude platný napříč celou Unií. Jmenuje se 28. režim.
„Práce na 28. režimu jsou na samém počátku. Jde o ambiciózní plán, zahrnující i obchodní a daňové právo, kde mají státy často velmi odlišné představy. Princip má být takový, že firma, která bude chtít působit v jiných zemích EU, si bude moci zvolit mezi použitím právního řádu dané země a tímto 28. režimem. Státy ho nebudou muset převzít do svého právního řádu a nebudou mu muset přizpůsobovat svůj právní řád,“ vysvětluje pro SZ Byznys ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer.
Dle něj je to krok směrem ke vzniku alespoň částečně jednotného unijního kapitálového trhu a lepších podmínek zejména pro začínající firmy. Právě u startupů, které unikají kvůli vyšším investičním příležitostem a jednodušší legislative především do USA, má Evropa problém.
Evropské začínající podniky mají také horší přístup ke kapitálu a dalším formám financování než jejich americká konkurence. Podíl celosvětových prostředků rizikového kapitálu získaných v EU tvoří pouze 5 procent ve srovnání se 40 procenty v Číně a 52 procenty v USA.
„Ve Spojených státech nemusí podnikatel řešit sedmadvacet právních režimů. Tak jednoduše to v Evropě momentálně nejde, a iniciativu osmadvacátého režimu proto vnímám jako skvělou iniciativu pro startupy, která poskytne právní rámec pro firemní struktury napříč zeměmi,“ říká pro SZ Byznys Barbora Werdmölder z neziskové organizace pro zakladatele startupu Czech Founders.
Tento takzvaný osmadvacátý právní režim dle ní může poskytnout právní rámec, podle nějž mohou podnikatelé zakládat firmy napříč sedmadvacítkou. Jeho součástí je například i opatření, díky němuž může zaměstnavatel zaměstnancům nabídnout jednotný ESOP, tedy právo zaměstnance koupit si v budoucnu akcii za předem definovanou cenu a při odchodu ji prodat za cenu vyšší, a to napříč všemi státy Unie.
Podnikat všude a platit daně doma
„Je skvělé, že existuje iniciativa, která může podnikatelům zjednodušit vstup na evropské trhy. Iniciativa nenavrhuje změnu daňových režimů. Podnikatel se registruje v jedné zemi skrze osmadvacátý režim a v ní také platí daně,“ popisuje detaily Werdmölder. Poplatky spojené s provozem firmy dle ní budou firmy platit tam, kde působí, podle pravidel jednotlivých národních států.
Její slova potvrzuje také ředitel poradenské společnosti Dype, která pomáhá ve finančních záležitostech startupům, Marian Tomko.
„Základem osmadvacátého režimu bude zřejmě pobaltský model zdanění rozděleného zisku, který se liší od tradičních modelů hlavně v tom, že zisk se nezdaňuje ihned, ale při jeho rozdělení. To má za cíl podpořit další investice. Neplánuje se zavedení jednotného orgánu EU na výběr daní. Ty by vybírali jednotlivé státní orgány, každý stát by tak dostával daně z firem, které tam působí. Jinými slovy daně by se platily národním státům, ale v souladu s harmonizovanými pravidly EU,“ vysvětluje odborník pro SZ Byznys. Princip suverenity národních států by měl dle expertů zůstat zachován také v případě soudních sporů.
Jednotný trh EU
Současný plán lze dle některých expertů i vidět jako náhradu za stále neexistující jednotný kapitálový trh. O jeho vytvoření se dle Niedermayera snaží EU už deset let. „V jeho zavedení brání především neochota zemí harmonizovat národní pravidla. Celounijní režim je možnou cestou, jak toho docílit.“
Slova českého europoslance potvrdila dle agentury Bloomberg také eurokomisařka pro finanční stabilitu a unii kapitálových trhů Maria Luís Albuquerqueová. Dle ní by Evropská unie mohla zvážit vytvoření jakési „koalice ochotných“ (vytvořit jednotný kapitálový trh, pozn. red.) a nečekat, až se dohodne všech 27 zemí. „Mohou existovat uskupení různých členských států. Seskupit se a hledat a propagovat nejlepší řešení,“ prohlásila.
Na logiku a hlavně nutnost změny pravidel a prosazení aktuálního kroku ukazuje report State of European Tech 2023. Dle něj mají americké technologické startupy po pěti letech o 40 procent vyšší pravděpodobnost, že budou mít zajištěné financování rizikového kapitálu než jejich evropské protějšky. A to navzdory skutečnosti, že po zajištění počátečního kola jsou šance společnosti na dosažení hodnoty miliardy dolarů v Evropě a USA stejné.
Evropa ale zaostává za světovou konkurencí také ve využívání patentů. Podíl EU je v samotné registraci sice srovnatelný s USA a Čínou. Přesto pouze jedna třetina patentů registrovaných univerzitami v Unii je komerčně využívaná. Nápad Komise se v tuto chvíli jeví jako jedna z cest, kudy se může Evropa ve snaze navýšit svou globální konkurenceschopnost vydat.
