Článek
Evropská komise (EK) nově čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) v EU letos o 0,9 procenta místo dosud očekávaných 1,3 procenta, výhled růstu pro eurozónu zhoršila na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta.
Za loňský rok ekonomika EU i zemí eurozóny podle předběžných dat vzrostla o 0,5 procenta. V podzimní prognóze EK počítala s růstem o 0,6 procenta. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu v EU na 1,7 procenta a v zemích eurozóny na 1,5 procenta.
V loňském roce ekonomický růst brzdilo snižování kupní síly domácností, zpřísnění měnové politiky, částečné odstranění fiskální podpory a pokles zahraniční poptávky, uvedla Komise. Když se pak ekonomice EU podařilo ve druhé polovině loňského roku těsně vyhnout recesi, zůstávají její vyhlídky na začátku letošního roku slabé.
Postupně se však čeká zrychlování ekonomické aktivity, protože zpomalení inflace, růst reálných mezd a odolný trh práce by měly podpořit spotřebu. K růstu investic by pak mělo pomoci postupné uvolňování úvěrových podmínek a nástroje pro oživení a odolnost ekonomiky. Normalizovat by se měl podle prognózy Komise i zahraniční obchod.
Inflace bude v letošním roce zvolňovat rychleji, než EK čekala na podzim. Podle harmonizovaných údajů letos míra inflace v EU zpomalí na tři procenta ze 6,3 procenta loni. Příští rok pak inflace zvolní na 2,5 procenta, očekává Komise. V eurozóně spotřebitelské ceny letos vzrostou o 2,7 procenta po zvýšení o 5,4 procenta loni. V příštím roce tempo růstu zvolní na 2,2 procenta. Inflace v eurozóně tak zůstane nad dvouprocentním limitem Evropské centrální banky.
Evropská komise varovala, že její výhled může zhoršit vleklé geopolitické napětí a případné rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Zvýšení nákladů na dopravu v důsledku narušení obchodu v Rudém moři by na inflaci mělo mít zatím jen okrajový dopad. Další narušení dodávek by však mohlo ohrozit výrobu a zvýšit ceny. Hrozbu nadále představují i klimatická rizika a rostoucí četnost extrémních meteorologických jevů.
