Evropané kupují levnou ruskou pšenici, vláda to chce zatrhnout

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina jako ohrožení českých zemědělců. Tento pohled nabízí lidem šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který ve Sněmovně minulý týden varoval před kontaminovanou pšenicí z Ukrajiny, ale také jej dlouhodobě živí tuzemská agrolobby.

„Pokud jde o potravinářskou pšenici, tak nula záchytů (myšleno záchytů kontaminované pšenice, pozn. red.), krom toho, že tady nemáme žádné obrovské množství obilí z Ukrajiny. Ten problém v Evropě je ruský,“ vyvracel to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Záchyty škodlivých látek jsou v normě i u drůbeže nebo krmné pšenice.

O ruských dovozech obilí padla v poslední době řeč několikrát. Teď vláda hledá způsob, jak obilí z Ruska dostat na sankční seznam. „Obilí agresora nemá v Evropě co dělat,“ řekl ministr Výborný. Příští týden by se téma mělo řešit na Evropské radě. Embargo na dovoz ruského a běloruského obilí požaduje také Litva.

Exporty obilovin z Ruské federace do EU rostou, ukazují data Eurostatu. V roce 2023 se přímo z Ruska do evropské sedmadvacítky exportovalo přes 1,5 milionu tun obilnin. Oproti rokům 2021 a 2022 je to nárůst o přibližně 50 %, a ve srovnání s rokem 2020 dokonce o 150 procent.

Je ale možné, že některé toto obilí pochází z polí na území Ukrajiny, obsazeném ruskou armádou. V tuto chvíli je totiž asi 20 procent zemědělské půdy zabráno Rusy, případně je kontaminováno výbušnými předměty.

„Na jedné straně se v EU blokují hranice, z vagonů se sype obilí a producenti trpí milionovými ztrátami. Na druhé straně do Unie tiše vstupuje ruské obilí. Je to nespravedlivé. Ruská hybridní informační válka se rozšířila i do EU, kde Rusové obratně manipulují s informacemi o ukrajinském obilí,“ řekl SZ Byznys ředitel Ukrajinského agrárního klubu (UCAB) Oleh Khomenko.

Obilí se nejspíš do Evropy dostává i nepřímo, přes Turecko a Kazachstán. Z Turecka loni meziročně objem exportů vzrostl z 87 tisíc na 685 tisíc tun. Objem dovozů z Kazachstánu se zvýšil z 350 tisíc na 562 tisíc tun.

Konkrétně u tvrdé pšenice, která se používá například pro výrobu těstovin, stouply dovozy z Kazachstánu více než pětinásobně. „Je to převlečená ruská pšenice,“ je přesvědčen Petr Krogman, český podnikatel na Ukrajině, který s firmou Agromino obhospodařuje v okupované zemi 42 tisíc hektarů půdy.

Poslední dva roky se mluvilo mezi zemědělci jen o problémech, které způsobil rostoucí dovoz pšenice, kukuřice, slunečnice a dalších plodin z Ukrajiny.

V roce 2021 se do EU dovezlo téměř osm milionů tun obilovin z Ukrajiny, v roce 2022 už 16 milionů tun a v roce 2023 téměř 20 milionů tun. To ale ještě nemůže být takový problém, protože čísla byla vysoká už v některých předválečných letech – v roce 2018 se z Ukrajiny dovezlo 12,4 milionů tun obilovin, v roce 2019 dokonce 15,8 milionů. Tolik, jako v prvním válečném roce.

Problém pro místní zemědělce je spíše hromadění zásob a nízká cena. S válkou padla cla a ukrajinské zboží začalo více konkurovat dražšímu evropskému.

„Všichni v Evropě mají na skladech obilí, to je fakt. Není pro ně kupec. A pokud se najde, tak za cenu, za kterou nejsou ochotni zemědělci prodat,“ líčí situaci Vladimír Mráz, ředitel společnosti Agro Mráz, která vyrábí krmiva a prodává je i v zahraničí. „Pokud chcete prodat obilí, odvezou si ho až v roce 2025. To je pozdě, blíží se žně a zemědělci nebudou mít kam obilí dát,“ dodal.

Za současnou nízkou výkupní cenu ale obilí z Ukrajiny může jen zčásti. V posledních měsících má v tendrech díky nízké ceně převahu ruské obilí. Už předtím však mělo na tvorbu cen v Evropě vliv také obilí z Ruska, přestože většina dlouhodobě směřuje do severní Afriky a Asie. „Ceny pro Evropu určují a budou určovat ceny v Černém moři, to je nejlevnější nákupní bod,“ vysvětluje Ota Gärtner, obchodní ředitel společnosti Top Ekos, která se zabývá mezinárodním obchodem agrárních komodit.

„Evropa musí konkurovat ruským i ukrajinským cenám, za které se exportuje přes Černé moře,“ popsal pro SZ Byznys v prosinci a dodal: „V tuto chvíli jsou ruské ceny nejnižší, takže Rusko globálně vyhrává ve všech tendrech. Má obrovskou nadprodukci, nabízí nižší cenu za pšenici a kukuřici.“

O ruské („turecké"), ale i ukrajinské obilí v Evropě mají velký zájem Španělsko a Itálie, tedy země, které trápila neúroda a také mají silnou živočišnou výrobu.

Jedno z možných vysvětlení je, že v době vysoké inflace, kdy prudce rostly ceny vstupů od energií, pohonných hmot, osiv i hnojiv, tyto země snižovaly své výrobní náklady tím, že více dovážely levnější krmné plodiny ze třetích zemí, aby si zachovaly konkurenceschopnost.

Například Španělsko v roce 2021 z Ukrajiny dovezlo 2,5 milionu tun ukrajinského obilí, o rok později 4,7 milionu tun a loni už 8,3 milionu tun.

„Španělsko je jedním z největších výrobců krmiv a producentů vepřového masa. Je otázka, jestli je to náhoda, že tam obilí končí. Neznamená to, že ho předtím z těchto zemí nekupovali, ale teď je levnější,“ říká Vladimír Mráz.

Živočišná výroba je v Evropské unii v posledních letech pod tlakem, jak ukazuje následující graf.

U některých zemí bylo nicméně už v loňském roce vidět propad dovozu obilnin z Ukrajiny. Patří mezi ně Polsko, Slovensko a Maďarsko, které zavedly jednostranné zákazy a dostaly se tím do sporu s Evropskou unií.

„Už i českým zemědělcům dochází, že Ukrajina skutečně za nízké celosvětové ceny nemůže. Třech hlavních komodit (pšenice, kukuřice, rýže) vyrobí svět každoročně 2,5 miliardy tun a Ukrajina jen 50 milionů tun,“ je přesvědčen Petr Krogman, který je zároveň předsedou Ukrajinsko-české obchodní komory UKRCHAM.

Připomíná také, že na vzájemném zahraničním obchodu Česká republika v poslední době vydělává, protože víc exportuje než dováží.

Zemědělci v Evropě ale protestují také kvůli tomu, že Evropská unie prodloužila bezcelní obchod s Ukrajinou až do června 2025. Tento krok je solidárním gestem s napadenou zemí, ale má i své pragmatické důvody, protože se zdaleka netýká jen zemědělství.

„Je to nejlevnější podpora Ukrajiny, z níž nechceme udělat stát na dávkách. Je přece lepší, když Ukrajinci budou pracovat a svou produkci prodají a vyvezou. Pokud se tady všichni necháme zblbnout zájmovými skupinami, Ukrajinci nám zablokují vývoz našich aut a všichni společně proděláme. Rusko by z toho mělo ohromnou radost,“ říká Krogman.