Hlavní obsah

Evropané kupují levnou ruskou pšenici, vláda to chce zatrhnout

Foto: Ivan Kuzkin, Shutterstock.com

Překládka obilí v přístavu v Oděse. Ilustrační snímek.

Významným exportérem obilí do Evropy není jen Ukrajina. Rychle rostou objemy z Ruska, které obilí exportuje napřímo, ale také přes Turecko a Kazachstán.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina jako ohrožení českých zemědělců. Tento pohled nabízí lidem šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který ve Sněmovně minulý týden varoval před kontaminovanou pšenicí z Ukrajiny, ale také jej dlouhodobě živí tuzemská agrolobby.

„Pokud jde o potravinářskou pšenici, tak nula záchytů (myšleno záchytů kontaminované pšenice, pozn. red.), krom toho, že tady nemáme žádné obrovské množství obilí z Ukrajiny. Ten problém v Evropě je ruský,“ vyvracel to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Záchyty škodlivých látek jsou v normě i u drůbeže nebo krmné pšenice.

O ruských dovozech obilí padla v poslední době řeč několikrát. Teď vláda hledá způsob, jak obilí z Ruska dostat na sankční seznam. „Obilí agresora nemá v Evropě co dělat,“ řekl ministr Výborný. Příští týden by se téma mělo řešit na Evropské radě. Embargo na dovoz ruského a běloruského obilí požaduje také Litva.

Exporty obilovin z Ruské federace do EU rostou, ukazují data Eurostatu. V roce 2023 se přímo z Ruska do evropské sedmadvacítky exportovalo přes 1,5 milionu tun obilnin. Oproti rokům 2021 a 2022 je to nárůst o přibližně 50 %, a ve srovnání s rokem 2020 dokonce o 150 procent.

Je ale možné, že některé toto obilí pochází z polí na území Ukrajiny, obsazeném ruskou armádou. V tuto chvíli je totiž asi 20 procent zemědělské půdy zabráno Rusy, případně je kontaminováno výbušnými předměty.

„Na jedné straně se v EU blokují hranice, z vagonů se sype obilí a producenti trpí milionovými ztrátami. Na druhé straně do Unie tiše vstupuje ruské obilí. Je to nespravedlivé. Ruská hybridní informační válka se rozšířila i do EU, kde Rusové obratně manipulují s informacemi o ukrajinském obilí,“ řekl SZ Byznys ředitel Ukrajinského agrárního klubu (UCAB) Oleh Khomenko.

Obilí se nejspíš do Evropy dostává i nepřímo, přes Turecko a Kazachstán. Z Turecka loni meziročně objem exportů vzrostl z 87 tisíc na 685 tisíc tun. Objem dovozů z Kazachstánu se zvýšil z 350 tisíc na 562 tisíc tun.

Konkrétně u tvrdé pšenice, která se používá například pro výrobu těstovin, stouply dovozy z Kazachstánu více než pětinásobně. „Je to převlečená ruská pšenice,“ je přesvědčen Petr Krogman, český podnikatel na Ukrajině, který s firmou Agromino obhospodařuje v okupované zemi 42 tisíc hektarů půdy.

Poslední dva roky se mluvilo mezi zemědělci jen o problémech, které způsobil rostoucí dovoz pšenice, kukuřice, slunečnice a dalších plodin z Ukrajiny.

V roce 2021 se do EU dovezlo téměř osm milionů tun obilovin z Ukrajiny, v roce 2022 už 16 milionů tun a v roce 2023 téměř 20 milionů tun. To ale ještě nemůže být takový problém, protože čísla byla vysoká už v některých předválečných letech – v roce 2018 se z Ukrajiny dovezlo 12,4 milionů tun obilovin, v roce 2019 dokonce 15,8 milionů. Tolik, jako v prvním válečném roce.

Dovozy obilí z Ukrajiny do EU
Země202120222023
Španělsko2 579 186 5954 693 036 8268 349 486 822
Itálie921 624 8631 602 509 7342 351 168 803
Nizozemsko2 329 606 8701 641 353 3421 796 411 442
Polsko64 011 9432 448 613 7311 015 289 243
Slovinsko8 902 450225 855 870968 175 175
Portugalsko798 174 485367 959 327943 424 973
Rumunsko1 636 3121 333 757 522853 687 642
Maďarsko21 281 5321 295 925 028729 126 633
Německo187 305 626456 310 028663 267 499
Řecko43 080 821362 092 511529 848 325
Belgie651 124 027392 700 198360 887 496
Slovensko498 850490 649 376308 420 996
Česko2 141 57019 883 01674 908 770
Celkem (27 zemí EU)7 886 972 73115 956 366 26419 774 420 577
Zdroj: Eurostat, množství v kilogramech

Problém pro místní zemědělce je spíše hromadění zásob a nízká cena. S válkou padla cla a ukrajinské zboží začalo více konkurovat dražšímu evropskému.

„Všichni v Evropě mají na skladech obilí, to je fakt. Není pro ně kupec. A pokud se najde, tak za cenu, za kterou nejsou ochotni zemědělci prodat,“ líčí situaci Vladimír Mráz, ředitel společnosti Agro Mráz, která vyrábí krmiva a prodává je i v zahraničí. „Pokud chcete prodat obilí, odvezou si ho až v roce 2025. To je pozdě, blíží se žně a zemědělci nebudou mít kam obilí dát,“ dodal.

Za současnou nízkou výkupní cenu ale obilí z Ukrajiny může jen zčásti. V posledních měsících má v tendrech díky nízké ceně převahu ruské obilí. Už předtím však mělo na tvorbu cen v Evropě vliv také obilí z Ruska, přestože většina dlouhodobě směřuje do severní Afriky a Asie. „Ceny pro Evropu určují a budou určovat ceny v Černém moři, to je nejlevnější nákupní bod,“ vysvětluje Ota Gärtner, obchodní ředitel společnosti Top Ekos, která se zabývá mezinárodním obchodem agrárních komodit.

„Evropa musí konkurovat ruským i ukrajinským cenám, za které se exportuje přes Černé moře,“ popsal pro SZ Byznys v prosinci a dodal: „V tuto chvíli jsou ruské ceny nejnižší, takže Rusko globálně vyhrává ve všech tendrech. Má obrovskou nadprodukci, nabízí nižší cenu za pšenici a kukuřici.“

O ruské („turecké"), ale i ukrajinské obilí v Evropě mají velký zájem Španělsko a Itálie, tedy země, které trápila neúroda a také mají silnou živočišnou výrobu.

Jedno z možných vysvětlení je, že v době vysoké inflace, kdy prudce rostly ceny vstupů od energií, pohonných hmot, osiv i hnojiv, tyto země snižovaly své výrobní náklady tím, že více dovážely levnější krmné plodiny ze třetích zemí, aby si zachovaly konkurenceschopnost.

Například Španělsko v roce 2021 z Ukrajiny dovezlo 2,5 milionu tun ukrajinského obilí, o rok později 4,7 milionu tun a loni už 8,3 milionu tun.

„Španělsko je jedním z největších výrobců krmiv a producentů vepřového masa. Je otázka, jestli je to náhoda, že tam obilí končí. Neznamená to, že ho předtím z těchto zemí nekupovali, ale teď je levnější,“ říká Vladimír Mráz.

Živočišná výroba je v Evropské unii v posledních letech pod tlakem, jak ukazuje následující graf.

U některých zemí bylo nicméně už v loňském roce vidět propad dovozu obilnin z Ukrajiny. Patří mezi ně Polsko, Slovensko a Maďarsko, které zavedly jednostranné zákazy a dostaly se tím do sporu s Evropskou unií.

„Už i českým zemědělcům dochází, že Ukrajina skutečně za nízké celosvětové ceny nemůže. Třech hlavních komodit (pšenice, kukuřice, rýže) vyrobí svět každoročně 2,5 miliardy tun a Ukrajina jen 50 milionů tun,“ je přesvědčen Petr Krogman, který je zároveň předsedou Ukrajinsko-české obchodní komory UKRCHAM.

Připomíná také, že na vzájemném zahraničním obchodu Česká republika v poslední době vydělává, protože víc exportuje než dováží.

Zemědělci v Evropě ale protestují také kvůli tomu, že Evropská unie prodloužila bezcelní obchod s Ukrajinou až do června 2025. Tento krok je solidárním gestem s napadenou zemí, ale má i své pragmatické důvody, protože se zdaleka netýká jen zemědělství.

„Je to nejlevnější podpora Ukrajiny, z níž nechceme udělat stát na dávkách. Je přece lepší, když Ukrajinci budou pracovat a svou produkci prodají a vyvezou. Pokud se tady všichni necháme zblbnout zájmovými skupinami, Ukrajinci nám zablokují vývoz našich aut a všichni společně proděláme. Rusko by z toho mělo ohromnou radost,“ říká Krogman.

Doporučované