Hlavní obsah

Buď Evropa zrychlí zelenou revoluci, nebo prohraje

Zuzana Kubátová
šéfreportérka SZ Byznys
Foto: wikimedia

Pro Českou republiku je problém, že zákon nezahrnuje průmysl související se stavbou velkých jaderných reaktorů.

ANALÝZA. Evropská komise chce nastartovat zelenou revoluci v průmyslu. Nová legislativa zjednoduší pro vybrané obory povolovací procedury a usnadní velké projekty. Česko ale může zákon spíše poškodit.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co píšeme v analýze

  • Evropa zvýhodní 11 „čistých“ průmyslových oborů.
  • Obory, jež tzv. Net Zero Act zvýhodňuje, nejsou v Česku zatím téměř vidět.
  • Zákon může zhoršit podmínky pro tradiční domácí obory.
  • nepomůže v Česku nejohroženějším - chemickým fabrikám, sklárnám, cementárnám.
  • Pokud ovšem EU „zelený“ průmysl nezvýhodní, převálcuje ji Čína a USA.

Evropská unie musí zrychlit rozvoj nového „zeleného“ průmyslu, jinak ji v tom převálcuje Čína i Amerika. Evropská komise chce modernizaci nastartovat pomocí nového nařízení závazného pro všechny členské státy, tak zvaného Net Zero Industry Act (Zákon o čistém průmyslu). Návrh zveřejnila v půli března, do 22. května mají členské státy čas na připomínky.

Zajistit konkurenceschopnost

Net Zero Industry Act zvýhodňuje 11 „čistých“ průmyslových oborů. Bude-li přijat v navrhované podobě, urychlí se schvalování projektů z těchto oborů, budou upřednostněny v boji o státní zakázky a granty, usnadní se jim financování.

Zákon také podpoří inovace v těchto oborech. Počítá se zřizováním takzvaných „regulatorních sandboxů“ – speciálních zón s volnější regulací, v nichž se mají testovat nové technologie a postupy.

Dále řeší Net Zero Industry Act vzdělávání pracovníků pro „čistý průmysl“, protože ve většině evropských zemí chybějí kvalifikovaní specialisté. Zavádí také společnou platformu Net Zero Europe, v níž mají být zastoupeny všechny členské státy za předsednictví Evropské komise. Platforma má koordinovat přeshraniční projekty a výměnu informací.

Obory, jež Net Zero Act zvýhodňuje, nejsou v Česku zatím téměř vidět. Je otázka, zda je sem nový zákon přivede. Investiční prostředí pro vybraný zelený průmysl se v Unii sjednotí a atraktivitu pro investory budou určovat hlavně dotace a daňové úlevy. Ve výhodě budou bohatší státy s lepší kondicí veřejných rozpočtů, které si mohou dovolit štědřejší subvence. Česko k nim ale nepatří.

Zákon zato může zhoršit podmínky pro některé tradiční domácí obory. A nijak nepomůže průmyslu, který je dnes v Česku nejohroženější, jako jsou chemické fabriky, sklárny či cementárny.

Na druhou stranu se ale mnoho průmyslníků i politiků v Česku shoduje, že Evropa musí reagovat na podpůrné programy pro zelenou transformaci, jaké nabízejí vlády v Číně, USA, Kanadě či Japonsku.

Zaostávající Evropa

Zelený průmysl je ve světě na vzestupu. Podle předpovědi Mezinárodní energetické agentury se do roku 2050 ve světě zvýší výroba elektromobilů 15krát, využití tepelných čerpadel šestkrát, kapacita obnovitelných zdrojů čtyřikrát. Celosvětové investice v tomto segmentu mají do roku 2030 dosáhnout 1,2 bilionu dolarů. Většina z toho připadne na Čínu.

Evropa zaostává v inovacích a je závislá na dovozu elektromobilů, baterií, solárních modulů a palivových článků. Závislá je i na dovážených surovinách, proto má další chystaný unijní Zákon o kritických surovinách povzbudit evropskou těžbu.

Kvůli rostoucím nákladům na energii a vstupy se zhoršuje evropská konkurenční pozice i u výrob, kde byla Unie dosud silná, jako je produkce větrných turbín či tepelných čerpadel. Kromě toho má Evropa nedostatek úložišť na CO2.

Pokud se nepřizpůsobí měnícím se podmínkám, nebude mít Evropská unie šanci naplnit své ambice v ochraně životního prostředí. A může přijít o vlastní ekonomickou základnu.

„Unijní reakci odůvodňuje nejen netransparentní a intenzivní podpora firem v Číně, ale hlavně schválení masivní podpory pro zelenou transformaci v USA,“ vysvětluje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Naráží na nedávno přijatý americký zákon na snížení inflace, označovaný zkratkou IRA.

„IRA bude mít pro Česko daleko horší dopady než pro ostatní státy, protože jsme na průmyslu nejvíce závislí,“ varuje i expremiér a šéf Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

„Jde o to, aby EU nebyla znevýhodněna při souboji o nové investice ve strategických odvětvích, ve kterých zřejmě rychle poroste díky dekarbonizaci poptávka,“ pokračuje Niedermayer. Net Zero Industry Act má dorovnat u vybraných oborů míru podpory, jaká se nabízí mimo Unii.

„Net Zero Act je pragmatické, kompromisní rozhodnutí. Reaguje na riziko, že díky akci jiných zemí budou investice do EU znevýhodněny,“ říká Niedermayer. Připouští, že zákon není bez rizik hlavně pro země, které kvůli špatnému stavu státní kasy nebudou schopny nabízet štědré investiční pobídky. „Je ale dobré zvážit, zda má přednost riziko, že třeba díky aktuální situaci v Česku k nám investice nedostaneme, nebo riziko, že investice se odsunou zcela mimo Evropskou unii,“ prohlásil.

Jedenáct vyvolených

Jaké výroby považuje Evropská komise za čisté, a tudíž hodné zvýšené podpory? Net Zero Industry Act je definuje takto:

„Technologie pro obnovitelné zdroje energie, technologie pro skladování elektřiny a tepla, tepelná čerpadla, technologie pro rozvodné sítě, technologie pro obnovitelná paliva nebiologického původu, technologie pro udržitelná alternativní paliva, elektrolyzéry a palivové články, technologie pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu a malé modulární reaktory, technologie pro zachycování, využití a skladování CO2 a technologie související s energetickou účinností energetických systémů.“

Pro Českou republiku je problém, že zákon nezahrnuje také průmysl související se stavbou velkých jaderných reaktorů. „Jaderná energie má zásadní význam pro zajištění dostupnosti energie v Česku i pro plnění cílů Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Dealu),“ říká analytička Hospodářské komory Renée Smyčková.

„Budeme muset zlomit to, že soudruzi v Německu, Lucembursku a Rakousku odmítají, aby šly evropské peníze na velké jaderné projekty. Česko dekarbonizaci bez velkých jaderných bloků nedá, to bychom museli odstoupit od Pařížské dohody. Jádro má mít podporu jako zelená technologie,“ dodává europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Svazu průmyslu a dopravy vadí, že se mezi preferované technologie nedostala ani výroba komponentů nutných pro obnovitelné zdroje. Třeba ocel, nutná pro větrné turbíny, hydroelektrárny a reaktory.

„Evropská komise neřeší, že se musí investovat také do změny tradičního průmyslu, který jako subdodavatele potřebují i ty nové čisté obory. Americký zákon IRA se na průmysl dívá komplexněji, evropský Net Zero Act se soustředí jen na velmi zúženou výseč,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Také podle analytičky Smyčkové by Unie měla poskytnout podporu firmám ze všech odvětví: „Je důležité, aby nařízení vycházelo z technické neutrality, neupozaďovalo žádné technologie ani možné budoucí cesty k čistšímu průmyslu.“

Zrychlený režim

Projekty na výstavbu továren z vybraných oborů, energetických úložišť, komplexů na výrobu, skladování a využití vodíku (takzvaných „vodíkových údolí“) nebo na zachycování a ukládání uhlíku má nový zákon výrazně urychlit. Sjednocuje totiž lhůty a zjednodušuje administrativu povolovacích procesů.

V Evropě povolení nového průmyslového projektu trvá dva až sedm let. Proceduru má urychlit určení jediného specializovaného úřadu v každém státě, který bude zodpovědný za usnadnění povolovacího procesu na preferované projekty a poradenství pro jejich investory.

V Česku by tuto roli měl hrát nový Dopravní a energetický stavební úřad, s jehož vznikem počítá novela stavebního zákona, schválená nedávno ve Sněmovně.

Povolovací procedura pro „čisté“ projekty nesmí podle návrhu Net Zero Industry Act u menších staveb překročit 12, u větších 18 měsíců. Jen ve výjimečných případech lze lhůty prodloužit. U preferovaných projektů se také zjednodušuje posuzování dopadů na životní prostředí (tzv. EIA), zkrátí se lhůty pro veřejné projednávání.

Největší ochraně se mají těšit „strategické“ projekty, které získají status nejvyššího státního zájmu. Členské státy musí rozhodnout o zařazení projektu mezi „strategické“ do měsíce od podání žádosti. Pokud je žádost zamítnuta, může verdikt změnit Evropská komise.

Vybrané „čisté“ technologie mají být upřednostňovány nejen při povolovacích procedurách, ale také při výběrových řízeních a snáz se dostanou k dotacím.

Uhlík pod zemí

Podle evropských klimatických cílů se má do roku 2030 ukládat ročně alespoň 50 milionů tun CO2 do podzemních úložišť na území Evropské unie. Proto mají mít projekty na ukládání uhlíku podle Net Zero Industry Act zvláštní režim.

Státy musí poskytnout Unii informace o lokalitách, kde je možné CO2 ukládat. Firmy, jež vhodnými prostory disponují, musí zveřejnit jejich geologické charakteristiky. Společnosti, jež těží ropu nebo plyn, budou muset odvádět příspěvky na ukládání uhlíku a musí vypracovat plány, jak chtějí k evropskému cíli na ukládání uhlíku přispět. Plnění bude kontrolovat Evropská komise.

V Česku by se tyto povinnosti týkaly především Moravských naftových dolů miliardáře Karla Komárka. Firma už dříve ukládání uhlíku testovala.

Podle Evropské komise je celoevropský cíl na ukládání uhlíku příliš rozsáhlý na to, aby se s ním vypořádávaly jednotlivé státy samostatně. „Ukládání uhlíku vyžaduje přeshraniční přístup, aby to bylo účinným řešením ve všech členských státech, včetně těch, které nemají kapacity pro ukládání CO2,“ píše se v návrhu nového evropského zákona.

Zásah do podnikání

Evropská komise přiznává, že aplikací navrhovaného zákona může dojít „k dočasnému omezení“ svobody podnikání, svobody v uzavírání smluv nebo práva na vlastnictví, které jsou chráněny Listinou základních práv a svobod občanů EU.

Před zásahy do volného trhu a také před omezením lokálních pravomocí v členských státech důrazně varuje konzervativní spolek Realistická energetika a ekologie, k němuž se hlásí i někteří akademici z technických univerzit nebo profesionální energetici.

Spolek oslovil otevřeným dopisem zákonodárce a média a vyzývá k odmítnutí Net Zero Actu.„Zákon v podobě nařízení Evropské komise znamená, že od členských států bude striktně vyžadováno plnění příkazů přicházejících z administrativy EU, rozhodování na národní úrovni bude zakázáno,“ tvrdí Realistická energetika.

„Povolování jakýchkoliv investic by mělo zůstat na místní úrovni, bez vměšování evropských orgánů,“ říká pro SZ Byznys člen spolku Zdeněk Pištora. Vadí mu i evropská koordinace vybraných investic. „Je to bič na neposlušné státy, které do toho nebudou chtít nebo moci dávat tolik prostředků,“ tvrdí.

Za zvlášť závažné Realistická energetika považuje, že Evropská komise neprovedla k navrhované legislativě žádné dopadové studie. Důvodová zpráva k návrhu to obhajuje „zkrácením řízení pro jeho naléhavost“.

Výhrada k absenci dopadových studií se ozývá i ze Svazu průmyslu a dopravy, v rozhovoru pro SZ Byznys to kritizoval viceprezident Rafaj.

Společný postup

Nejednotnost v přístupu k energetice a zelenému průmyslu Evropu oslabuje. „Decentralizovaný ekonomický model EU má proti USA citelnou nevýhodu,“ říká europoslanec Niedermayer.

„Zatímco USA zavádí celounijní politiky pro podporu některých komodit, například čistého vodíku nebo elektroaut, v Unii na tom nelze najít shodu. Stejně tak v EU nefungují daňové kredity, na kterých stojí americký zákon IRA. Podle mne je chyba, že členské země EU nejsou ochotny ve strategických oblastech jednat společně a podpořit rozvoj napříč evropským trhem,“ dodává.

Za větší riziko než posílení bruselských pravomocí a koordinaci průmyslové politiky, považuje Niedermayer zvyšování veřejné podpory. „Unie by měla být u povolování státní podpory spíš opatrnější právě kvůli poškození společného trhu. Konkurenceschopnost nestojí na dotacích, ale na stabilním a srozumitelném nastavení pravidel, dobře fungujícím pracovním trhu, výzkumu a vývoji a dalších nepopulárních faktorech,“ říká. Celkově ale podle něj evropský průmysl společný postup potřebuje.

Průmyslníci, kteří se s návrhem seznámili, většinou chválí snahu zjednodušit administrativu a zrychlit povolovací řízení, oceňují i podporu technického vzdělávání. „Při projednávání návrhu ale bude ještě nutné vyjasnit řadu otázek,“ říká Vojtěch Srnka, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu, které chystá návrh českého stanoviska k Net Zero Actu.

Renée Smyčková z Hospodářské komory například upozorňuje, že velkým rizikem pro „zelenou tranzici“ průmyslu je hrozící nedostatek cenově dostupné energie v příštích letech. Podpora zelených technologií je podle ní dobrá, nejsou ale všemocné. „Je důležité, abychom hledali řešení podložená důkazy, nákladově efektivní, poskytující nejlepší podmínky pro urychlení zelené tranzice. To je bohužel nedostatečné,“ říká.

Jak se k pokusu o evropskou odpověď na americký ochranářský zákon IRA a čínskou podporu zeleného průmyslu Česká republika postaví, není zatím jasné. „Rámcová pozice se finalizuje, měla by být na úrovni vlády schválena do začátku května. Poté se jí budou věnovat obě komory Parlamentu,“ uzavírá mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

Doporučované