Evoluce proteinů a radiofarmakum. Nadace Neuron rozdala ceny českým vědcům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Science is Beautiful. Věda je krásná. Takové je motto letošního galavečera nadace Neuron, jenž se konal v prostorách Národního muzea a na němž porota ocenila hned několik úspěšných českých vědců.

Ceny Neuron patří mezi nejprestižnější česká ocenění v oblasti vědy. Díky štědré podpoře mecenášů jsou ocenění spojena s finanční prémií, která má podpořit další vědecký rozvoj laureátů. Držitelé Ceny Neuron pro nadějné vědce a Ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě tak obdrží 500 tisíc korun. Hlavní cena Neuron 2024 se pak pojí s odměnou ve výši 1,5 milionu korun.

Výběr oceněných má na starosti vědecká rada nadace Neuron, která každoročně oceňuje přínosné objevy v sedmi klíčových vědeckých oborech a uděluje hlavní cenu za celoživotní přínos vědě. Slavnostní událost letos svou účastí podpořil prezident Petr Pavel, který předal jednu z cen, hosty večerem provázel herec Marek Adamczyk.

Hlavní cenu Neuron 2024, kterou Nadace Neuron uděluje za celoživotní přínos vědě, obdržel fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Ve svém oboru si vybudoval mezinárodní renomé a jeho vědecká kariéra je plná významných a průlomových objevů. Spojovacím prvkem jeho výzkumných projektů jsou ionty a voda.

„Pavel Jungwirth změnil způsob, jak přemýšlíme o solvataci iontů a elektronů ve vodě a na vodních rozhraních, což je klíčové pro pochopení důležitých procesů v heterogenní atmosférické chemii, chemické technologii i vnitrobuněčných biologických interakcích,“ píše se mimo jiné ve zdůvodnění nominace.

„Kolem přelomu tisíciletí se Pavel Jungwirth stal etablovaným lídrem ve fyzikální chemii.“

Cenu za biologii porota udělila Kláře Hlouchové, která se ve svém výzkumu zabývá evolucí proteinů a jejich funkcí. Se svým týmem například zjistila, že i když všechno živé na naší planetě využívá dvacet aminokyselin, pro některé funkce by jich stačilo i méně. Její objevy pomáhají zodpovídat otázky týkající se možného života jinde ve vesmíru.

Za matematiku získal ocenění Jan Volec, specialista na teorii grafů a kombinatoriku. Ve spolupráci s kolegy už vyřešil některé slavné matematické domněnky, jako jsou Lovász-Szegedyho, Erdős-Sósová a Heckman-Thomasova.

Porota ocenila také Jana Křetínského. Ten se svou skupinou vyvíjí matematické nástroje a programy, které dokážou eliminovat možná rizika v automatizovaných procesech. Tyto programy kontrolují jiné programy, roboty nebo neuronové sítě. Zabývá se teorií automatů, verifikací neuronových sítí a systémů umělé inteligence a také využitím technik strojového učení při verifikaci.

Historik a filosof Ota Pavlíček si odnesl cenu za společenské vědy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na to, kdo byly a jak se chovaly vědecké elity minulosti. Kromě psaní odborných textů vyvíjí také digitální aplikace, které umožňují „cestování časem“. Cenu Neuron získává jako výjimečně talentovaný vědec s řadou významných projektů a publikací a také jako organizátor mezinárodních vědeckých konferencí a workshopů.

Za chemii získal ocenění Tomáš Pluskal. Vědec, který ve svém výzkumu kombinuje molekulární biologii, biochemii a umělou inteligenci. Jeho tým vyvíjí nové výpočetní metody pro analýzu metabolomických dat a pro objevování dosud neznámých molekul, zejména v rostlinách. Tyto molekuly mohou být následně využity například k návrhu nových léků.

Cenu si v neděli večer odnesl také Petr Šulc, jehož výzkum se zaměřuje především na biofyziku a bionanotechnologie. Spolu se svým týmem vytváří DNA a RNA nanostruktury pomocí speciálních modelů, které se následně využívají pro experimentální aplikace v diagnostice, vývoji léčiv či přípravě nových materiálů.

Cena za medicínu putovala do rukou Martiny Benešové-Schäfer, která se podílela na vývoji radiofarmaka, jež pomáhá pacientům trpícím rakovinou prostaty po celém světě. Lék s komerčním jménem Pluvicto schválila v roce 2022 americká FDA, následně také evropská EMA.

„Způsobí v těle miliardy jaderných výbuchů za sekundu, buňkám je špatně a odumřou,“ popisuje zjednodušeně Benešová-Schäfer radiofarmakum, u jehož zrodu stála během svého doktorátu v Heidelbergu.

Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu získal startup SophoMer, který vyvinul syntetický materiál, jenž významně zlepšuje kvalitu diagnostických testů. Za firmou stojí Jan Plicka a Jiří Moos, kteří se spolu s vědeckým týmem v Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH) podíleli na jeho vzniku. V čele společnosti stojí Martin Burkhard, zatímco vědecký tým z ÚMCH tvoří Tomáš Etrych, Vladimír Šubr, Libor Kostka a Tereza Vodičková.

První materiál SophoMer F10 se váže na polystyrenové povrchy diagnostických souprav, jako jsou mikrotitrační destičky nebo paramagnetické částice, a plně nahrazuje dosud používaný bovinní sérový albumin. Díky své povaze SophoMer F10 neobsahuje žádné patogeny, a tudíž není nutné testování na jejich přítomnost.

Historicky poprvé nadace Neuron udělila také ocenění za podporu lásky k vědě a inspiraci budoucích vědců, a to pedagogovi a popularizátorovi vědy Janu Černému. Ten spoluzaložil například program Science pro talentované studenty, aktivně podporuje české reprezentanty na mezinárodních olympiádách a dříve pořádal tábory.

„Z Ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě máme obrovskou radost. Právě probouzení zvídavosti a podpora studentů je jedním z hlavních pilířů Neuronu. Profesor Jan Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení,“ komentuje cenu ředitelka a spoluzakladatelka Nadace Neuron Monika Vondráková.

Cena za podporu lásky k vědě je spojena s finanční odměnou ve výši 500 tisíc korun. Černému ji předal prezident Petr Pavel společně s Markem Vašíčkem, CTO společnosti FTMO.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Cen Neuron.