Článek
Anglický mezinárodní deník Financial Times s odkazem na své zdroje uvádí, že v Evropské unii probíhá debata o možném návratu k levnému ruskému plynu v rámci mírové dohody s Ukrajinou. Kromě zlevnění vysokých cen energií by krok podle zastánců plánu mohl dotlačit Moskvu k mírovým jednáním, a napomoci tak k ukončení konfliktu na Ukrajině.
Zastánci návrhu, včetně maďarských a německých představitelů, tvrdí, že tento krok by mohl Rusko i Evropu motivovat k zachování mírové dohody a zároveň stabilizovat energetický trh na kontinentu.
Deník uvádí, že s návrhem přišli zástupci z Německa a Maďarska. Podporu kroku ale údajně vyjádřili i další diplomaté převážně ze západoevropských zemí.
Před vypuknutím války na Ukrajině patřilo Rusko k největším dodavatelům plynu pro evropský trh. Putinův režim zajišťoval přibližně 40 procent celkové evropské spotřeby.
Od 24. února 2022 dodávky ruského plynu do Evropy postupně klesaly. V roce 2024 tvořily asi deset procent celkového objemu a od ledna, kdy vypršela tranzitní smlouva umožňující dodávky plynu přes Ukrajinu, se snížily ještě o polovinu.
Ukončení dodávek plynu přes Ukrajinu vedlo k zásadnímu zdražení komodity. Momentálně se ceny zemního plynu na nizozemském trhu pohybují okolo 52 eur za megawatthodinu. To je téměř dvojnásobek ceny před rokem.
Mezi největší odběratele ruského plynu patřilo před válkou právě Německo. To díky levným energiím dokázalo udržovat konkurenceschopný průmysl a stabilní ekonomiku. S vypuknutím konfliktu a postupným omezením dodávek se země dostala do vážných hospodářských potíží. Ty mimo jiné ovlivňují i hospodářský růst Česka, jelikož naše ekonomika je na německou úzce navázána.
Německo a Maďarsko otvírají debatu o návratu k ruskému plynu i přesto, že si Unie sama stanovila cíl, podle něhož se má do roku 2027 zcela zbavit nákupů ruských fosilních paliv. Do března letošního roku má představit plán, jak cíle dosáhnout, dánský eurokomisař Dan Jørgensen, píše Financial Times.
„Šílenství,“ zní z východní Evropy
Návrh německých a maďarských diplomatů rozhodně nebude mít podporu napříč všemi státy EU. Největší odpor se podle deníku očekává od východoevropských a pobaltských států, které jsou dlouhodobě největšími partnery Ukrajiny v Evropě a obávají se vlivu Ruska.
„Je to šílenství. Jak můžeme být tak hloupí, že o tom vůbec uvažujeme?“ vyjádřil svůj odpor jeden z diplomatů z nejmenované země z východní Evropy pro deník Financial Times.
S krokem by nejspíš nesouhlasil ani nově zvolený americký prezident Donald Trump, který dlouhodobě prosazuje zvýšení exportu amerického plynu do Evropy. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu dokonce hrozil Unii zavedením cel, pokud by nezvýšila dovoz právě amerických energetických surovin. Už nyní se jako náhrada ruského plynu vozí do Evropy zkapalněný plyn z USA.
S debatami o návratu k levnému palivu z Ruska může souviset i nedávné rozhodnutí dánské energetické agentury, která schválila konzervační práce na plynovodu Nord Stream 2. Agentura sice ve svém prohlášení uvedla, že za rozhodnutím stojí environmentální obavy, zároveň by ale údržba poškozeného plynovodu v budoucnu mohla umožnit opětovné proudění plynu z Ruska do Evropy.
