Článek
Silný výrok exministra financí Miroslava Kalouska z televizní debaty o tom, že vláda musí „použít tupé plošné škrty“, mírní někteří ekonomové, kteří zasedají v Národní rozpočtové radě vlády. Vážný stav veřejných financí a potřebu výrazných úspor nijak nezpochybňují. Nicméně stát podle nich může šetřit chytřejším způsobem, než je například povinné snížení výdajů všech rozpočtových kapitol o určité procento.
„Mluvit o plošných škrtech je iluzorní pár dnů poté, co Sněmovna schválila zákony, dle kterých mají výdaje na obranu vzrůst na dvě procenta HDP a platy pedagogů v regionálním školství na 130 procent průměrné mzdy,“ říká člen NERV a ekonom z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Libor Dušek.
„To bude znamenat růst výdajů o dalších zhruba 55 miliard (při dnešním HDP a dnešních cenách), ale vládní většina jasně vyjádřila, že má své priority, na které hodlá naopak přidat,“ dodává Dušek. Požadovat „tupé plošné škrty“ podle něj znamená totéž, jako by politik říkal: „Nemám priority, neřeším konkrétní problémy, nemám program.“
O něco smířlivější je k výrokům Miroslava Kalouska další člen NERV a ředitel Centra výzkumu ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. „Čím déle budeme otálet s konsolidačními opatřeními, tím bude jistější, že plošné ‚tupé‘ škrty budou muset přijít,“ tvrdí Rod. „K chytrým škrtům totiž potřebujete dobře pracovat s daty, mít k dispozici mapu agend veřejných institucí včetně – a to je klíčové – mapy procesů v těchto agendách. Tím stát nedisponuje,“ dodává Rod s tím, že příslušná pracovní skupina NERV se tento problém snaží řešit.
Raději omezit velké položky
Ekonom z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil upozorňuje, že konsolidace veřejných financí se neobejde bez opatření na příjmové straně státního rozpočtu.
„Zaměřit se na velké výdajové položky by jistě bylo efektivnější. Vládu by to stálo přibližně stejný objem politického kapitálu, jako kdyby se snažila ušetřit na větším počtu drobnějších, byť z hlediska dopadu stejně bolestivých položek,“ říká Musil a dodává: „Podobně ‚plošně‘ by se ale vláda měla věnovat také posílení příjmové strany rozpočtu. Nabízí se například návrat zdanění příjmů fyzických osob před rok 2021, na což jako Národní rozpočtová rada dlouhodobě upozorňujeme.“
Národní rozpočtová rada jako nezávislá rozpočtová autorita vydává každoroční zprávu o udržitelnosti veřejných financí. V posledních letech velmi naléhavě upozorňuje na neudržitelný trend jejich vývoje.
Národní ekonomická rada vlády, která je poradním orgánem kabinetu, loni v listopadu předložila vládě soubor 29 doporučení pro příjmovou i výdajovou stranu rozpočtu. „Na podzim jsme doporučili rozsáhlý balíček opatření ke konsolidaci veřejných financí. Jsou to opatření na straně příjmů i výdajů a jsou všechno, jen ne plošná. Byla promyšlena tak, aby zároveň zmírnila největší deformace daňového systému, a na straně výdajů jsou cílena například na neúčelné dotace či na řešení aktuálního problému se štědrými valorizacemi důchodů,“ připomíná za NERV Libor Dušek.
Výpadek příjmů prohloubí letošní schodek
Miroslav Kalousek v Otázkách Václava Moravce upozornil, že ony „tupé“ škrty je potřeba provést kvůli tomu, že letošní příjmy podle něj nebudou tak vysoké, jak se předpokládalo.
„Je nutné zdůraznit, že výrok Miroslava Kalouska o nutnosti plošných škrtů byl podmíněný a týkal se letošního deficitu. Kdyby vláda chtěla dodržet schválený deficit letošního rozpočtu, musí urychleně plošně škrtat ve všech kapitolách, jinou cestou už dodržení letošního plánovaného deficitu nestihne,“ domnívá se ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
„Velká redukce výdajů, o které vláda jedná, se naplno projeví až v příštím rozpočtu, v tom letošním jen omezeně. Jenže na straně příjmů státního rozpočtu už v tuto chvíli vypadávají desítky miliard proti plánu. A ty už se do konce roku nepodaří nahradit,“ vysvětluje Matesová.
Bankrot, o němž šla v televizní debatě také řeč, letos českému státu určitě nehrozí. Matesová nicméně upozorňuje, že není čas na oddych. „S každým obrovským deficitem, jaké český rozpočet tvoří od roku 2020, postupujeme dál po trase, kterou kdysi šlo Řecko,“ připomíná. „A Řecko došlo do bodu, kde mu už nikdo nepůjčil. Muselo pak z roku na rok udělat drastické škrty a zvýšení daní, které by v naší současné situaci odpovídaly 250 miliardám korun,“ uzavírá Matesová.
