Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka v srpnu snížila svůj odhad přirozeného tempa růstu české ekonomiky z původních tří procent na 2,5 procenta. Tento půlprocentní pokles byl podle ČNB postupný a začal již v roce 2016. Centrální banka to uvedla ve své aktuální čtvrtletní Zprávě o měnové politice.
„Letos se znovu nastartuje růst české ekonomiky, který v příštím roce dále zrychlí až téměř ke třem procentům,“ napsala banka ve starší zprávě vydané v květnu.
„V rámci čtvrtletních makroekonomických prognóz ČNB byl doposud uvažován rovnovážný růst HDP v dlouhém období ve výši tří procent. Provedené datové analýzy a modelové propočty nás však vedou k závěru, že rovnovážný růst HDP se v uplynulých letech snížil o 0,5 procentního bodu na hodnotu 2,5 procenta,“ uvádí ale ČNB nyní. Zpomalení růstu podle ní odráží snížení dynamiky produktivity a odpovídá zvolnění rychlosti, kterou česká ekonomika dohání vyspělé země.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, který redakci SZ Byznys na tuto změnu v prognóze upozornil, vysvětluje, že podle centrálních bankéřů došlo kolem roku 2016 k zásadnímu zlomu v růstových možnostech české ekonomiky. Tento předěl byl způsoben vyčerpáním ekonomického růstu, který byl do té doby tažen expanzí exportně zaměřeného průmyslu. Od tohoto bodu podle něj začal trend růstu produktivity viditelně zpomalovat, jak ukazují i analýzy ČNB.
„Proto se ČNB rozhodla v srpnu snížit předpoklad přirozeného tempa růstu ze tří procent na 2,5 procenta. Zatím expertně, plná změna v modelovém nastavení proběhne v září. Výsledky jsou však vidět hned – nová prognóza implikuje o poznání vyšší trajektorii úrokových sazeb a slabší korunu, nutno dodat, že i v důsledku dalších faktorů,“ vysvětluje a dodává, že revize potenciálního růstu dává smysl a lze s její pomocí lépe vysvětlit vysokou inflaci posledních let.
„Tím hlavním vysvětlením snížení potenciálního růstu HDP je pokles tempa produktivity. Ekonomický model, na jehož základech rostla česká ekonomika do roku 2020, se postupně vyčerpává a dochází ke zmíněnému zpomalení tempa produktivity. ČNB to vysvětluje mimo jiné měkkými faktory, jako je kvalita institucí, intenzita výzkumu a vývoje či rozvoj infrastruktury a já s tímto naprosto souhlasím,“ komentuje snížení odhadů Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Růst může podle ekonomů být ještě nižší
Otázkou podle Bureše zůstává, zda je revize českého potenciálu směrem dolů dostatečná. Odhady jsou v současné době velmi složité, podotýká ekonom. Dosud totiž nejsou zcela zřejmé důsledky dvou velkých globálních šoků, pandemie covid-19 a energetické krize. Mohlo by být ale ještě hůře.
„Dostupná čísla ukazují spíše na výraznější zpomalení dynamiky produktivity, které se časem bude potkávat s čím dál menším demografickým příspěvkem. Naše analýzy proto ukazují na větší zpomalení potenciálu než aktuálně předpokládá ČNB. Teoreticky až do blízkosti dvou procent,“ vysvětluje Bureš. Jednodušeji řečeno produktivita ekonomiky bude zpomalovat zároveň se stále menším počtem lidí v produktivním věku.
Pomalejší růst předpokládá také David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).
„Podle modelů, které používáme, je zpomalení dlouhodobého tempa růstu ekonomiky dokonce ještě o něco výraznější a mělo by se pohybovat mezi dvěma a 2,5 procenty. Důvodem je především snížení růstu produktivity výrobních faktorů. V dalších dekádách se navíc přidá negativní vliv demografického vývoje,“ uvažuje Marek.
K opětovnému zrychlení dlouhodobě udržitelného tempa růstu ekonomiky by podle něj bylo nutné odstranit například nadměrnou byrokracii, investovat do dopravní a další infrastruktury, posílit výdaje na školství a investice do vědy a výzkumu.
Potřebné by také bylo změnit daňový systém a přilákat investice do odvětví generujících vysokou přidanou hodnotu.
Podobný růst odhaduje také Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS Securities, podle kterého sice růst reálných mezd podpoří spotřebu a nižší úrokové sazby pomohou investicím, zůstávají však problémy v průmyslu a stavebnictví.
„Máme vážné problémy v průmyslu a stavebnictví. Naše hospodářství je silně navázáno na německé, kterému se příliš nedaří. Lze tedy očekávat, že česká ekonomika bude narůstat pomaleji, než bychom si přáli. Odhadujeme, že se budeme pohybovat kolem úrovně 2,2 až 2,7 procenta,“ uvádí Křeček.
