Článek
Evropská centrální banka (ECB) si ohledně dalšího zpřísnění měnové politiky vybírá přestávku. Na svém čtvrtečním jednání rozhodla, že úroky ponechá po 10 předchozích zvýšeních tentokrát beze změny.
Během 16 měsíců zvedala svou klíčovou depozitní sazbu, za kterou si u ní mohou banky bezpečně uložit přebytečné peníze, ze záporné půlprocentní hodnoty až na současná čtyři procenta.
Jinými slovy, aktuální výše úrokových sazeb je podle centrálních bankéřů na dostatečně přísné úrovni, která by měla stlačit inflaci dolů. Inflace v eurozóně v září klesla oproti očekávání svižněji. Z meziročních 5,3 procenta se dostala na 4,3 procenta, tedy na nejnižší hodnotu za poslední dva roky. Loni se inflace v zemích platících eurem poprvé od zavedení jednotné evropské měny dostala nad 10 procent.
Pro zachování sazeb na současných úrovních brala ECB v potaz zhoršení podnikatelské nálady v eurozóně a slabší kondice ekonomiky. Obojí může naznačovat, že známky hospodářské recese v eurozóně nabírají na obrátkách.
Podle doprovodného prohlášení centrální banka nadále očekává, že inflace zůstane vysoká po příliš dlouhou dobu.
„Dosavadní zvyšování úrokových sazeb se nadále výrazně promítá do podmínek financování. Tento vývoj stále více tlumí poptávku a tím pomáhá snižovat inflaci. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ stojí v prohlášení.
Centrální banka dále uvedla, stejně jako na předchozích zasedáních, že bude pečlivě sledovat příchozí makroekonomická data a podle nich posuzovat nastavení měnové politiky.
„Centrální banka zvolila opatrný postoj a zdá se, že dává větší důraz na ekonomickou aktivitu, která začíná ztrácet dech. Na zasedání se nediskutovalo o tom, že by měly být rychleji ukončeny některé programy, které byly zavedeny v důsledku pandemie. Nezaznělo ani nic o tom, že by měly být zvýšeny minimální povinné rezervy, kterými lze monetární politiku taktéž zpřísňovat,“ shrnuje zasedání ECB portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Ze zasedání podle Pfeilera vyplývá, že ČNB má v podstatě volnou cestu ke snižování úroků. „I tak však zastávám názor, že redukce úroků ze strany ČNB je v tuto chvíli předčasná, jelikož inflační problém zdaleka není vyřešen a vidíme nová rizika v souvislosti s geopolitikou, která mohou cenovou dynamiku zrychlit,“ dodává.
Sazby nezvýší nejspíš ani ČNB
V příštím týdnu čeká finanční trhy také zasedání americké centrální banky (Fed), která bude o úrokových sazbách rozhodovat ve středu. Investoři počítají s tím, že Fed ponechá hlavní sazbu také beze změny, a to v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta.
Fed má přitom prostor úroky dále zvýšit, jak ukázaly čtvrteční údaje ze Spojených států. Americká ekonomika totiž ve třetím čtvrtletí zrychlila růst na 4,9 procenta z hodnoty 2,1 procenta ve druhém čtvrtletí, tedy nejrychlejším tempem za téměř dva roky, který překvapil a i finanční analytiky.
Růst je totiž výraznější, než se čekalo, což ukazuje odolnost americké ekonomiky. Té pomohla spotřeba, která zůstává silná navzdory vyšším úrokovým sazbám a pokračujícím inflačním tlakům.
Fed říká, že bude sazby udržovat na vysoké úrovni, dokud se inflace nevrátí na přijatelnou úroveň. Růst cen nyní výrazně překračuje dvouprocentní inflační cíl centrální banky, i když v posledních měsících tempo inflace polevilo a v září činilo 3,7 procenta.
S úroky pravděpodobně nebude příští čtvrtek hýbat ani Česká národní banka (ČNB), která ponechá hlavní sazbu na sedmi procentech. Debata o jejím snížení je už přitom čím dál aktuálnější. Sám guvernér ČNB Aleš Michl ale minulý týden řekl, že nedává žádný závazek, jak banka o nastavení úrokových sazeb rozhodne.
„Vyhodnotíme nově dostupná data, novou prognózu a nejistoty kolem ní, a rozhodneme. Nedávám tímto žádné prohlášení, závazek, jak přesně rozhodneme. Necháváme si dveře otevřené pro každou možnost,“ uvedl Michl. Českou národní banku čekají v letošním roce ještě dvě měnověpolitická zasedání.
Jasno zatím nemá ani radní Jan Kubíček, který v rozhovoru pro agenturu Bloomberg hovořil o načasování případného snížení úrokových sazeb. „Ta rizika jsou tak protichůdná, že ještě teď nevím, jak příští týden budu hlasovat,“ řekl s tím, že zejména vyšší jádrová inflace pro rok 2024 ho nabádá k opatrnosti.
Obdobně i další člen rady Tomáš Holub pro Reuters uvedl, že má dilema, jestli začít s pomalým snižováním sazeb již letos, nebo rychleji až v příštím roce, kdy bude znám dopad tradičního lednového přecenění do inflace. „Já za sebe půjdu do debaty na příštím jednání celkem otevřeně, pro mě jsou oba meetingy ve zbytku roku ‚živé‘.“
Doplnili jsme aktuální údaje o vývoji ekonomiky v USA.
