E-shopy budou podávat nová hlášení. Trh to může pročistit stejně jako EET

Až stovek internetových platforem se může týkat nová ohlašovací povinnost, podle které budou muset zprostředkovatelé prodejů a služeb podávat roční hlášení finanční správě. Evropská komise tím chce s využitím přeshraniční výměny informací zamezit daňovým únikům a zároveň získat data pro správné vyměření daní, zejména DPH a daně z příjmu.

Podle daňové expertky společnosti Deloitte Michaely Kučerové bude mít zavedení opatření zvaného DAC 7 podobný efekt jako EET, dotkne se jen menšího počtu subjektů.

„Podobně jako v minulosti u elektronické evidence tržeb stoupne pravděpodobně výběr daní, protože některé subjekty začnou příjmy přiznávat, případně je k tomu finanční správy jednotlivých států vyzvou,“ uvedla v rozhovoru pro SZ Byznys a dodala: „Může se stát, že některé zboží nebo služby v důsledku toho zdraží“.

Poprvé podají firmy toto nové hlášení do konce ledna 2024 za rok 2023. Povinnost se přitom netýká e-shopů a jejich přímého prodeje. Naopak se vztahuje na takzvané elektronické platformy, které umožňují prodej třetím stranám.

„Typicky to kromě elektronických platforem umožňujících prodej zboží mohou být i platformy, které nabízejí služby řemeslníků, sdílení automobilů, nebo například portály s nabídkou výuky jazyků či doučování,“ uvedla Kučerová.

Povinnost by se mohla týkat také například některých tržišť, na nichž se prodávají zájezdy nebo krátkodobé ubytovací služby, jako je Airbnb. Finanční správa aktuálně v rozsáhlém dotazníku zjišťuje, které platformy budou muset hlášení podávat.

„Víme o tom, nicméně k legislativě není moc víc známo, tudíž jak na nás dopadne, je jasné: budeme se novou povinností řídit, stejně jako se řídíme všemi legislativními požadavky. Bližší detaily nebudeme komentovat vzhledem k tomu, že je konkrétní podoba legislativy v přípravě,“ uvedl provozní ředitel Slevomatu Kamil Hanzlík. Generální finanční ředitelství na dotaz redakce, koho povinnost zasáhne, nestihlo do vydání textu odpovědět.

Jisté naopak je, že povinnost nedopadne na platformy, které zákazníka pouze přesměrují na e-shop dodavatele, od něhož si spotřebitel zboží či službu pořídí napřímo, a dále na případy, kdy tržiště zboží nakoupí a poté prodává napřímo pod vlastním daňovým identifikačním číslem.

Mezi tyto platformy zřejmě patří i největší české e-shopy Alza.cz a Mall.cz, které provozují tržiště, tedy dávají prostor k prodeji zboží třetím stranám. Popularita služby vzrostla hlavně v době covidu, kdy řada prodejců neměla možnost kvůli restrikcím v maloobchodu prodávat a zároveň neměla vlastní e-shop.

Mluvčí Alza.cz Daniela Chovancová uvedla, že čeká na konkrétní implementaci směrnice do českého zákona. „Zatím podle informací, které máme k dispozici od příslušných institucí, předpokládáme, že se nás tato směrnice nedotkne. Alza.cz totiž není zprostředkující platforma ve smyslu DAC7, ale prodávající všeho zboží a služeb na svém webu,“ uvedla Chovancová. Podobně mluví Mall.cz.

Získané informace bude mít finanční správa možnost porovnávat s údaji firem z jejich daňového přiznání, a bude tak mít kontrolu, zda se firma nevyhýbá placení daní za zboží a služby, které prodala právě přes platformu. Prodejci nebudou mít oproti dnešku žádné povinnosti navíc. Budou však mít povinnost poskytnout platformám součinnost při získávání nutných údajů.

Platformám, které hlášení nepodají, ale bude hrozit pokuta ve výši až 1,5 milionu korun. Větší hrozbou je však možnost jejich zařazení na seznam nespolupracujících subjektů a případný zákaz vykonávání činnosti.

Výjimku budou mít také veřejnoprávní prodejci, firmy kótované na burze a malí prodejci zboží, kteří mají do třiceti transakcí a 2000 eur tržeb ročně.

„Nemělo by se to tedy týkat někoho, kdo prodává pár kousků oblečení po dětech přes online tržiště a nevykonává to jako ekonomickou činnost. Pokud ale překročí uvedený práh, platforma bude podle aktuálního návrhu zákona sbírat a hlásit informace i o něm,“ dodala Kučerová z Deloitte.