Článek
„Především bychom potřebovali totálně snížit byrokracii, která se zhoršila s nástupem nové společné zemědělské politiky,“ říká rolník Kamil Chaloupka, který hospodaří na 700 hektarech v obci Svatobořice-Mistřín nedaleko Hodonína.
„Ráno jdu stříkat pšenici. Do odpoledne to musím mít zapsané v evidenci a do konce měsíce nahlášené elektronickou poštou do centrálního úložiště. Na konci roku znovu posílám všechna data do centrálního úložiště a ještě k tomu na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUS). Ten ale není propojen se Státním zemědělským intervenčním fondem (platební agentura, pozn. redakce), takže jedno hlášení podávám na dvě různé instituce,“ dává příklad farmář, který je předsedou Okresní agrární komory Hodonín.
Trpělivost došla také soukromému zemědělci Milanu Mrázovi, který hospodaří na 150 hektarech v okolí Protivína a rozhodl se svou frustraci popsat v otevřeném dopise adresovaném ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL).
„Opět mě SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) doslova otravuje s vyjádřením, že se někde hranice bloku o ‚5 cm‘ posunula doleva, jinde zase doprava a je strašně důležité toto řešit. Nebo evidence hnojení a produkce v LPIS (registr půdy, poznámka redakce) a následně úplně ta samá data dělat ještě jednou do tabulky bilance dusíku; a do tabulky bilance organické hmoty. Proboha, to si to úředníci neumějí z registru vytáhnout sami?“ rozčiluje se.
Za pět měsíců jsem měl osm kontrol, je to do nebe volající. Tolik jich nebylo ani za Babiše.
Zemědělci si stěžují i na časté kontroly, které částečně souvisejí s nepovedeným nástupem kontrol pomocí satelitů AMS od roku 2023. Ten měl podle snímků z družic kontrolovat, jestli se farmáři starají o půdu odpovídajícím způsobem a v řádném termínu. Prezentoval se jako moderní alternativa klasických kontrol na farmách, jenomže paradoxně naopak fyzických kontrol přibylo.
„Za pět měsíců jsem měl osm kontrol, je to do nebe volající. Tolik jich nebylo ani za Babiše. Za předchozí tři roky jich bylo pět. Začalo to v červnu 2023, přitom ještě měsíc předtím stát neznal pravidla a podmínky všech dotačních programů,“ řekl už dříve SZ Byznys sedlák František Pospíšil, který hospodaří na 150 hektarech na statku Dvůr Mezholezy u Kutné Hory, kde má rostlinnou výrobu i masný skot.
Byrokracií ale někdy zemědělci myslí i přehnané cíle na ochranu krajiny, které vytyčila Zelená dohoda. V jejím rámci se má například snížit objem používaných pesticidů o polovinu a minerálních hnojiv o pětinu do roku 2030.
„Nejvíc nám vadí byrokracie, která je způsobena na jedné straně extrémními ekologickými požadavky – Zelenou dohodou, na druhé straně přičiněním českých úředníků,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje (ASZOK) Václav Koutný. Tato asociace, která má asi 60 členů, nepatří k Asociaci soukromého zemědělství ČR. Naopak jde o skupinu farem, které se v minulosti kvůli ideovým rozporům od ní odtrhly. ASZOK se připojí ke čtvrtečním protestům, ASZ ČR nikoliv.
Koutnému, který se věnuje pouze rostlinné produkci na 150 hektarech, vadí křížení kontrol, kdy několik institucí současně dělá stejnou práci. „Stejnou věc kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní veterinární správa a Státní zemědělský intervenční fond. Svého času chtěl exministr zemědělství Marian Jurečka založit centrální registr kontrol, ale bohužel nikdy k tomu nedošlo,“ uvedl.
Zemědělci budou opět protestovat
Farmáři musejí také důsledně evidovat bilanci dusíku do půdy nebo povinně odevzdávat evidenci hnojení a postřiků. A to mnohdy ve stejný den, kdy jsou na poli. Stěžují si i na přísné kontroly v malých potravinářských provozech na farmách, jako jsou zpracovatelé ovoce, mléka či masa. Složité jsou také žádosti o dotace, a někteří farmáři o ně proto raději nežádají.
Ministerstvo zemědělství už dříve přiznalo, že se objem kontrol v novém programovém období zvýšil o 87 procent, a slíbilo nápravu.„Ta byrokracie drtí úplně každého, i toho malého farmáře, který hospodaří na relativně malé rozloze, na úžasné rodinné farmě. Stejně tak jako reprezentanty velkého zemědělského podniku. To bohužel ta byrokracie nezná bratra, nezná rozdílu mezi malým nebo velkým," prohlásil například ministr zemědělství Marek Výborný při nedávných protestech zemědělců.
Další vlna kritiky se snáší na byrokracii ze strany EU, respektive její ekologické požadavky. „Green Deal nám zakazuje orat. Nesmím obdělávat půdu, ale přitom z té samé půdy nemám kromě dotací žádnou tržbu. Dotace pokryjí pouze nájem, který se zvýšil. K čemu pak mám na pole vůbec jezdit,“ říká Petr Chaloupka v narážce na povinnost v loňském roce mít sedm procent půdy, kde se nic nebude produkovat.
„Ekologičtí extremisté si neuvědomili, že jestliže musím dát část půdy do klidu a nechám ji ladem, za jeden rok mi tam narostou plevely a vysemení se nálety i na okolních polích, které potom musím pomocí herbicidů zlikvidovat. To je špatně, myšlenka je nepropracovaná,“ přitakal Václav Koutný.
Pro letošní rok, i pod vlivem protestů v Česku a v Evropě, Ministerstvo zemědělství udělalo výjimku v povinnosti na neprodukční plochy. Povinné neprodukční plochy se sníží ze 7 procent pozemků na 4–5 procent, a zároveň bude možné, stejně jako v zahraničí, využít na těchto na plochách dusík vázající plodiny, jako jsou luštěniny, hrách či sója, které mají zlepšující vlastnosti pro půdu. Nebude tedy nutné půdu vyloženě nechat ležet ladem (netknutou), ale bude možné zasít na ní plodiny, které se dají prodat nebo využít jako krmivo pro hospodářská zvířata.
