Jak do důchodu? Spočítejte si odpracované roky a promyslete předčasnou penzi

Důchod je finanční dávka, kterou stát poskytuje lidem po dosažení určitého věku nebo při splnění jiných podmínek, jako je invalidita či ztráta živitele – rodiče či partnera.

V tomto textu se zaměříme jen na starobní důchod. V praxi to znamená, že ti, kteří odpracovali dostatečný počet let a přispívali do důchodového systému prostřednictvím daní a pojištění, mají nárok na pravidelnou měsíční výplatu. Lidé jsou tak zajištěni i v té fázi života, kdy nejsou s to chodit do práce. Výše a čas v důchodu důchodu se odvíjí od předchozích příjmů a počtu odpracovaných let, vliv ale má také počet dětí či vykonávaná profese.

Starobní důchod tak mnozí chápou jako odměnu po dlouhých letech práce. Podobně jako důchod invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí stojí na systému měsíčního vyplácení peněz na bankovní účet či hotově. Redakce SZ Byznys přináší základní informace o starobním důchodu a jeho předčasném čerpání.

Abyste mohli odejít do řádného důchodu a pobírat penzi, musíte splnit dvě zásadní podmínky: dosáhnout důchodového věku a také potřebné doby pojištění. Pravidla pro tyto podmínky se pak odvíjí od data narození, pohlaví a u některých ročníků žen také podle počtu odchovaných dětí. Pro ty, kteří se narodili po roce 1972 je stanoven jednotný věk odchodu do důchodu, a to 65 let.

Důchod se nepřiznává automaticky, každý o něj musí požádat na správě sociálního zabezpečení či online. Úřady mají na vyřízení žádosti 90 dnů. Na důchod vzniká právo, ale není povinnost do něj odejít.

Starobní důchod má dvě složky. První je základní výměra, pevná částka stanovená zákonem a pro všechny stejná, která v roce 2024 činí 4400 korun měsíčně. Tato částka se zvyšuje při pravidelných valorizacích vždy od 1. ledna. Výše vždy odpovídá deseti procentům průměrné mzdy, přesnou částku pro celý kalendářní rok stanovuje nařízení vlády.

Druhá část důchodu je procentní neboli zásluhová výměra, u každého individuálně závislá na výši příjmů a počtu odpracovaných let. Při valorizaci se zvyšuje tak, aby celkový průměrný důchod vzrostl o součet procenta inflace a třetiny zvýšení reálné mzdy. Jako procento inflace je rozhodující cenový index životních nákladů domácností důchodců, zjištěný k červenci předcházejícího roku.

Když je však zvýšení základní výměry už dostatečné na to, aby u průměrného důchodu pokrylo i součet procenta inflace a třetiny zvýšení reálné mzdy, procentní výměra se od 1. ledna nezvyšuje, což byl i případ roku 2024. Přesnou výši opět stanovuje vláda svým nařízením.

Základní výchozí údaj pro zásluhovou výměru je průměrná měsíční výše výdělku (počítají se ale až příjmy po roce 1986) přepočtená na současnou hodnotu peněz – takzvaný osobní vyměřovací základ. Nezohledňují se přitom výdělky získané v roce přiznání důchodu.

Dosáhnout ho lze tak, že se průměrný výdělek za každý rok rozhodného období vynásobí koeficientem nárůstu, který zohledňuje růst mezd. Hodnoty koeficientů se liší podle jednotlivých let i podle toho, ve kterém roce u dotyčného nastal nárok na důchod. Přehledně lze koeficienty najít třeba v důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Osobní vyměřovací základ se dále upraví na výpočtový základ takzvanou redukcí, která podle principu solidarity snižuje rozdíly mezi výšemi výdělků u různých lidí.

Kolik peněz tedy budete v rámci důchodu nakonec dostávat? To je možné si dopředu spočítat, částku ale berte spíš jako orientační. Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech podstatných skutečností dělá Česká správa sociálního zabezpečení až na základě řádně podané žádosti ve chvíli, kdy dotyčný ví, že má na důchod nárok. Pravidla se liší v případech invalidity nebo předčasného odchodu do důchodu.

Ke konečnému výpočtu procentní výměry měsíčního důchodu je třeba výpočtový základ vynásobit počtem uznaných odpracovaných let a zákonem stanovenou hodnotou 1,5 procenta. Minimální zákonem stanovaná výše procentní výměry je 770 korun. Ten, komu vyjde číslo nižší, má nárok na zmíněnou částku. Celková výše měsíčního důchodu pak bude součet základní a procentní výměry.

Jaká částka vám v důchodu bude chodit na účet, si můžete spočítat v kalkulačce na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Starobní důchod můžete dostat, když dosáhnete důchodového věku a získáte dobu důchodového pojištění alespoň 35 let příspěvkových i náhradních dob nebo alespoň 30 let příspěvkových dob (ze zaměstnání, podnikání nebo po zaplacení pojistného).

Do předčasného důchodu nejčastěji odchází lidé, kteří už z nějakého důvodu nemohou pracovat, případně už dále pracovat nechtějí. Abyste na předčasný důchod získali nárok, musíte splnit následující podmínky:

Pokud se pro předčasný důchod rozhodnete, musíte počítat s tím, že se vám o něco zkrátí započítávání vašich celoživotních výdělků. Toto krácení se zvyšuje za každých započatých 90 dnů před řádným odchodem do důchodu, a to pokaždé o 1,5 procenta výpočtového základu.

S předčasným důchodem se vám také značně omezují možnosti, jak si přivydělat. Konkrétně nesmíte vydělávat činností, ze které je nutné odvádět sociální pojištění. To znamená, že si nesmíte vydělat nad 10 tisíc v rámci DPP, nad čtyři tisíce v rámci DPČ a u podnikání nesmí mít roční výdělek vyšší než 105 520 korun (pro rok 2024).

Druhou variantou je takzvaný předdůchod, který umožňuje čerpat naspořené prostředky z doplňkového penzijního spoření, a to až pět let před dosažením věku pro starobní důchod. Tato volba je finančně výhodnější než předčasný důchod a poskytuje určitou flexibilitu. Navíc můžete bez jakýchkoli omezení pokračovat v práci.