Dozvědět se důchodový věk v padesáti je nesmyslné, říká ekonomka Matesová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle ekonomky a demografky Jany Matesové je nesmyslné, aby se lidé dozvídali až v padesáti letech to, v jakém věku půjdou do důchodu. Uvedla to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Nesmyslné to podle ní je z několika technických důvodů, například kvůli nespravedlivým dopadům na některé ročníky, které by například přežily přírodní katastrofu nebo pandemii.

„Když nastane nějaká situace jako přírodní katastrofa nebo pandemie, tak lidé, kteří přežijí, jsou potom nelogicky nespravedlivě zvýhodněni o tři nebo šest let, protože klesne střední délka života. To bude mít nespravedlivé dopady na lidi, kteří se v té době budou blížit do důchodu, oproti těm, kteří přijdou o tři roky později nebo dříve,“ uvedla v diskuzi.

Lepší by podle ní bylo dopředu říct, že v příštích 20 letech, od roku 2031, se bude hranice odchodu do penze zvyšovat pro každý ročník o měsíc. Kritická podle ní budou 40. a 50. léta tohoto století, poté by se situace měla začít zlepšovat.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) toto zvýhodnění nevnímá jako nespravedlivé, protože dotčené generace byly zatížené tím, čím si musely projít.

„Jde o spravedlivý model, aby stát byl schopen udržet udržitelné maximum výše penzí,“ řekl s tím, že jde o základní princip a vláda v něm neustoupí.

Navrhovaný systém výpočtu odchodu do penze se nelíbí předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi, podle kterého je v Česku pokřivený systém daní, který způsobuje disharmonie v systémových prostředcích. Dále mu vadí to, jak vláda řeší možnost odchodu do předčasného důchodu pro lidi zaměstnané v náročných profesích.

Důchodový věk v Česku každoročně roste, ve 30. letech by měl dosáhnout 65 let. Podle vládní novely by se pak měl zvyšovat pro lidi narozené po roce 1966. Tito lidé by šli do penze v 65 letech a dvou měsících a každý další ročník by měl na základě prodlužování délky dožití odchod do důchodu o dva měsíce později. Lidé by se měli svůj důchodový věk dozvědět ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat průměrně 21,5 roku.

Reforma prošla na konci května prvním čtením, a to po třech dnech projednávání. Legislativním procesem doposud prošly tři změny. Zpřísnily se podmínky pro odchod do předčasného důchodu, senioři dostali dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace a upravila se valorizace penzí. Opozici vadí především právě posouvání odchodu do důchodu. Návrh nyní poputuje k projednání do sněmovních výborů. Podle harmonogramu koalice by se tam měla reforma dostat v srpnu.

Poté se přesune do druhého čtení, kde mohou poslanci prezentovat pozměňovací návrhy. O těch se bude posléze hlasovat ve třetím čtení. Pak návrh poputuje do Senátu a na podpis prezidentovi. Vládní koalice počítá s účinností zákona od 1. ledna příštího roku.