„Dohody“ mají nová pravidla. Firmy i lidé si stěžují na horu papírování

Změny, které letošní rok přináší pro „dohodáře“, vnímá více než polovina oslovených jako administrativně složité.

Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos, která v srpnu zjišťovala, jak Češi změny dohod o provedení práce či pracovní činnosti vnímají, zda jim rozumějí a jestli o změnách vůbec vědí.

Podle výzkumu agentury Ipsos téměř pětina lidí, kteří v posledních 12 měsících pracovali na DPP, o novele DPP ze začátku letošního roku stále neví žádné podrobnosti. Ještě méně lidí se pak vyzná ve změnách, které přinesl letošní červenec.

„Výzkum jsme realizovali na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let a výsledky analyzovali poté i přes lidi, kterých se práce na DPP konkrétně týká,“ komentuje šéf Ipsos Central Europe Radek Jalůvka výzkum, kterého se účastnilo tisíc lidí.

O chystané novele plánované na 1. ledna 2025 podle výzkumu stále neví takřka polovina lidí (46 procent), kteří za poslední rok pracovali na dohodu. Zbytek populace je na tom ještě hůř.

„Komunikace proběhla zejména přes masmédia, v nichž bylo téma poměrně často a výrazně komunikované. Z našeho pohledu ale nebyly možná dostatečně komunikované výhody změn. V médiích zaznívaly spíše nevýhody. Za mě mám pocit, že je státní aparát nedostatečně prodal. Je zde ale třeba brát v potaz situaci, že ne všichni lidé sledují média, řadě z nich tedy mohly změny uniknout,“ uvažuje nad obeznámeností lidí se změnami manažer a analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

Podle vedoucího oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty byla hlavním důvodem větší ochrana pracovníků a zároveň snaha zamezit tomu, aby lidé využívali DPP jako svůj jediný příjem. Pro přehled, co a jak se změní, připravilo ministerstvo speciální webovou stránku s důležitými informacemi.

„Komunikace směrem k zaměstnancům by mohla být lepší. Mnozí pracovníci na DPP si nejsou zcela jisti, jaké změny se jich týkají a jak ovlivní jejich pracovní podmínky. Zejména státní instituce a zaměstnavatelé by měli zajistit, že jsou nová pravidla srozumitelně vysvětlena a že zaměstnanci rozumí svým novým právům a povinnostem,“myslí si Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Nová pravidla pro dohody některé účastníky výzkumu odradila od toho, aby v činnosti na DPP dále pokračovali. S novelou z 1. července ohledně nutnosti nahlašování dohod na ČSSZ zaměstnavatelem nesouhlasí 30 procent dotazovaných a 10 procent dokonce uvedlo, že kvůli tomuto kroku ukončili nebo budou ukončovat svou dohodu.

Na druhou stranu, svůj souhlas se změnou vyjádřila téměř polovina dotazovaných.

Část lidí také negativně vnímá novelu chystanou od Nového roku, v rámci které se vyšší limit pro průměrné mzdy zachovává pouze pro jednoho zaměstnavatele, u kterého má pracovník oznámenou dohodu.

Téměř třetina dohodářů vnímá chystanou novelu ohledně oznámených dohod jako minimálně středně velký problém, kvůli kterému budou muset výrazně měnit své pracovní návyky. Pro část z nich (sedm procent) to představuje dokonce tak zásadní problém, že přemýšlejí o tom, že si nechají pouze jednu dohodu a zbytek ukončí.

„Šest z deseti lidí pracujících na DPP sice uvádí, že systém takzvaných oznámených dohod umožní efektivní kontrolu, stejná část se pak nicméně obává toho, že podporuje práci na černo,“ uvádí Jalůvka.

Podle Španěla existuje určité riziko, že změny povedou k ukončování DPP také ze strany firem. Obecná nálada firem vůči změnám podle něj není příliš pozitivní a již nyní prý řada firem snížila počty dohodářů a raději volí jiné formy kontraktů.

„Firmy, které potřebují flexibilní pracovní sílu, budou možná hledat jiné způsoby, jak tuto flexibilitu zajistit. Mohlo by dojít k většímu využívání agenturních pracovníků nebo OSVČ. Dlouhodobě by to mohlo vést ke změně struktury pracovního trhu. Zaměstnanci na dohodu by mohli mít nižší mzdy v důsledku kompenzace vyšších odvodů pro zaměstnavatele,“ uvažuje Španěl s tím, že pro firmy je lepší, když jsou možnosti krátkodobých a redukovaných úvazků flexibilnější.

Dodává však, že svou roli hraje i to, že současní dohodáři jsou v daných firmách etablovaní a firmy k nim mohou být vstřícnější i přes fakt, že jejich zaměstnávání nebude už tak výhodné. Dalším faktorem je nízká nezaměstnanost, kvůli které je poptávka po zaměstnancích poměrně vysoká.

Možnost, že se firmy od DPP odklání, připouští i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš, podle kterého jde o tak výrazný nárůst byrokracie, že dohody do budoucna již zajímavé nebudou.

„Máme informace, že firmy i pracovníci reagují na plánované omezování dohod o provedení práce a tyto pracovníky překlápí na OSVČ. Což se ostatně projevuje i v nárůstu počtu živnostníků, a to skutečně nepřipisujeme žádnému podnikatelskému boomu,“ vysvětluje Jaroš.

Snížení využitelnosti DPP předpokládá také Blanka Šefránková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Je otázkou, nakolik budou tyto dohody překlápěny do pracovního poměru s nízkými pracovními úvazky, případně do DPČ, nebo budou nahrazovány jinými formami zaměstnání zcela mimo úpravu závislé práce v souladu se zákoníkem práce. Může tak docházet k rozšiřování výkonu práce na základě OSVČ až po práci načerno,“ říká Šefránková.

Podle ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup Jiřího Halbrštáta je možné, že část firem hledá flexibilitu na černém trhu a bude zaměstnávat brigádníky beze smlouvy. Pokles poptávky po brigádnících na trhu nezaznamenal, některé firmy však místo některých brigádníků najímají zaměstnance na plný úvazek.

„Domnívám se, že po určité době remcání na sociálních sítích firmy zjistily, že vlastně nemají jinou alternativu, naučily se nové administrativní náležitosti a využívání brigádníků se tak nezměnilo. Mezi našimi agenturními zaměstnanci je více než tisíc dohodářů, kteří pracují pro desítky velkých firem. Z našich rozhovorů s těmito firmami vyplývá, že počet dohodářů snižovat nebudou,“ uvádí Halbrštát.

Novela čelí kritice také kvůli tomu, že je podle některých příliš administrativně složitá. Podle výzkumu si to myslí 60 procent české populace a 66 procent těch, kteří za posledních 12 měsíců pracovali na DPP. S tím souhlasí i některé instituce a zástupci firem.

„Všechny tyto úpravy ve svém souhrnu výrazně zvyšují nároky na administrativu dohod a snižují jejich využitelnost,“ myslí si Šefránková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Úprava se podle ní stává nepřehlednou a dohody se čím dál více přibližují pracovnímu poměru.

„Největší problém jsou hlášení, která jsou nyní zaměstnavatelé povinni podávat. Máme signály, že hlášení je příliš složité, že zatěžuje a že není zřejmé, proč je některé údaje třeba poskytovat,“ uvedla pro redakci SZ Byznys právní expertka Hospodářské komory ČR Kateřina Kozáková.

Podle Augusty však ČSSZ do 18. srpna přijala více než 750 tisíc elektronických formulářů. „Nelze tedy říct, že by v tomto ohledu nastaly nějaké problémy. Výkaz je navíc hlášení povinně elektronické, což maximálně sníží administrativní zátěž a omezí chybovost dat,“ dodává.

Že některé společnosti nový nápor byrokratických povinností trápí, potvrzuje také předseda Asociace rodinných firem Jan Pavelka.

„Změny provedené novelou zákoníku práce jsou v zásadě jednoznačné, avšak pro běžné zaměstnance jednotlivých členů Asociace rodinných firem, které zajišťují pro své zaměstnavatele administrativní činnost související se výkonem práce osob na DPP nebo DPČ, jsou administrativně náročné a oproti předchozí právní úpravě složitě uchopitelné,“ vysvětluje a dodává, že novela nebyla dostatečně komunikována.