Dodává drony na ochranu Dukovan i pomáhá Česku bránit se těm nepřátelským

Telink je největším dodavatelem průmyslových dronů v Česku a na Slovensku. Obrat společnosti v roce 2024 dosáhl až ke 400 milionů korun a dále roste. Do září 2025 byl šéfem společnosti její zakladatel Jaroslav Řešátko, který kromě této pozice zastává i post předsedy sekce pro bezpilotní a robotické prostředky v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Právě on byl hostem pořadu Agenda SZ Byznys.

Manažer firmy, která se podílí mimo jiné i na ochraně kritické infrastruktury Česka včetně jaderné elektrárny Dukovany, stál u začátků této technologie v republice. Tehdy jeho společnost drony i vyvíjela.

„Od roku 2011 prošel segment podle mě „raketovým růstem“. My jsme vstoupili ze světa rádiem řízených modelů letadel, vrtulníků nebo jiných strojů. To nám dalo technickou výhodu - rozuměli jsme přenosům, mechanice letu a rychle jsme přešli od stavby dronů k distribuci. Díky tomu jsme dokázali rychle nabírat nové podnikové aplikace a stát se největším dodavatelem v Česku a na Slovensku,“ vzpomíná Řešátko.

Postupem času se přesunuly od vývoje do jiné části průmyslu. Nyní dodávají drony dalších distributorů včetně čínského DJI, pro kteroužto firmu byli v tuzemsku prvním dodavatelem. Čínský obr patří k největším výrobcům dronů na světě, stará se o zhruba 70 procent globální produkce technologie.

Telink jeho bezpilotní letouny prodává, vylepšuje podle požadavků klientů z různých odvětví průmyslu či byznysu, případně vyvíjí v menší míře i vlastní návrhy bezpilotních letounů. Poskytuje také školení pilotům jak u komerčních firem, tak armádě či dalším státním složkám.

„V praxi to funguje tak, že klient za námi přijde a řekne, na co bezpilotní letoun potřebuje. My pak najdeme řešení na míru. Pro geodety například drony rychle měří kubatur (kubatura je objem útvaru, nejčastěji zemních hmot, staveb nebo zásob materiálu, pozn. red.) a tvorbu 2D či 3D map. Solární elektrárny zase nasazují na letouny termokamery pro detekci poškozených panelů. Myslivci a ochránci přírody je používají ke sčítání zvěře. Zkrátka čekáme, až zákazníci sami přijdou s nápady, které do dronů instalujeme,“ vysvětluje Řešátko.

Společnost se na trhu pohybuje dlouho a vzhledem k širokému portfoliu v oblasti bezpilotních letounů i Řešátkovým bezpečnostním kompetencím dostává od státu zakázky na ochranu kritické infrastruktury.

„Začali jsme u toho nejtěžšího - jaderné elektrárny Dukovany - a projekt běží. Nemůžu popisovat detailně naši činnost, ale obecně drony v oblasti jaderných bloků nahradí obchůzku fyzické stráže. Letí po perimetru, snímají obraz, vyhodnocují ho přímo na palubě a dokážou rozpoznat poškození plotu či vandalismus. Ochrana něčeho tak důležitého, jako je jaderná elektrárna, má samozřejmě více vrstev a monitorovací činnost bezpilotního letounu je jen první z nich. Nad tím pak může být monitoring dalších systémů,“ poodhaluje Řešátko.

Pro průmyslové drony nasazuje Telink různé typy senzorů odpovídající zaměření konkrétního byznysu.

„Menší stroje mají pevně dané senzory, jako je optika nebo termokamera. U větších lze instalovat vlastní měřicí přístroje jako například multispektrální kamery nebo plynové snímače či senzory analyzující množství pesticidů v rostlinách,“ říká Řešátko.

Vzhledem k rostoucímu narušování vzdušného prostoru Evropské unie právě bezpilotními letouny stoupá i potřeba protivzdušné obrany. To je další oblast působení Telinku, který v tomto kontextu spolupracuje se státními složkami. Testuje robustnost ochrany a účastní se vojenských cvičení či poskytuje konzultace pro stavbu dronové zdi. Plná ochrana ale podle něj není reálným cílem.

„Školíme piloty pro policii i záložáky armády, účastnili jsme se cvičení a dodáváme řešení pro ochranu objektů. Nicméně státní nákupní procesy jsou často pomalé a zaměřené jen na cenu. To znamená, že než stát dokončí tendr, může být technologie už zastaralá. Časový nesoulad významně komplikuje pořízení aktuální techniky v krizových situacích,“ dodává Řešátko.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.