Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Piráti dnes představili svůj program s názvem Republika v pohybu: 20 cílů pro rozhýbání české ekonomiky, abychom nestáli na křižovatce. Navrhují například vytvořit nová místa v předškolní péči, podporu zkrácených úvazků nebo aby Česká republika splnila podmínky pro přijetí eura do roku 2028.
Konkrétní kroky mají v plánu koaličním partnerům představovat postupně, nyní vytvořili ekonomickou mapu, která má podle nich Česko dostat do „první ligy“. Do plánů jsou prý zahrnuty podněty iniciativy Druhá ekonomická transformace i velká část 37 doporučení Národní ekonomické rady státu (NERV).
„Náš plán stojí na třech strategických pilířích a 20 ekonomických cílech, které lze provést či nastartovat v tomto volebním období. Růst ekonomiky by tím mohl následně posílit až o čtyři procenta ročně,“ uvedl Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.
Jednotlivé návrhy jsou podle Pirátů podložené expertizami a také odráží zkušenosti z jiných zemí.
„Nechceme už přešlapovat na křižovatce. Nechceme, aby bylo Česko dál označováno za nemocného muže Evropy. Náš plán Republika v pohybu může zlepšit život všech našich občanů a konečně zemi nasměrovat na cestu do první ligy a blíže Západu. Naší hlavní myšlenkou je, že republika musí být v pohybu, ať už se to týká rozpohybování trhu práce, peněz do investic nebo státu. Jen tak může naplno využít svůj bohatý potenciál. Hodně z toho už jsme odpracovali, nyní je ale potřeba na to navázat,“ řekl Bartoš.
Proč vlastně chytří mladí utíkají na Západ?
Nejprve chtějí Piráti dostat více lidí na trh práce. To by chtěli dokázat například zajištěním 100 tisíc nových míst pro předškoláky, jednodušším systémem oddlužení, aby se lidé v exekucích dostali pryč z šedé ekonomiky nebo podporou zkrácených úvazků a snazším náborem kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Měla by se také zvednout minimální mzda.
V druhé fázi chtějí „dostat ležící peníze do investic“, například nastavením lepších podmínek pro start-upy a mladé firmy. Podpořit by se podle nich měla bytová výstavba, rádi by motivovali regiony ke zvyšování HDP na svém území a posílili veřejnou infrastrukturu z evropských dotací. Na českou burzu by také chtěli přilákat nové firmy.
Třetí část si klade za cíl například snižovat objem byrokracie, podpořit digitalizaci, export s turismem a dobrovolné slučování obcí.
„Do konce roku 2025 zavedeme možnost dělat 100 procent úkonů v katalogu služeb veřejné správy digitálně, v souladu se zákonem o právu na digitální službu. Reformou antimonopolního úřadu zvýšíme důvěru v systém veřejných zakázek v České republice,“ píší Piráti.
Dodržet chtějí také závazek na zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy. Dále mají v plánu prosadit do veřejné správy více expertních pracovníků. Důležité podle nich je také motivovat mladé lidi k tomu, aby chtěli svůj život prožít doma a nemuseli odcházet za lepšími podmínkami do zahraničí.
„Nechceme, aby aktivní lidé na každý nový nápad slyšeli dvacet důvodů, proč to nejde a kolik bariér by museli překonat, ale naopak jsme tyto překážky krok po kroku odstraňovali. Konkrétních 20 cílů máme v ekonomické mapě a budeme je postupně prosazovat na vládě,“ komentuje třetí pilíř předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Shoda s NERV
Piráti se ve svých plánech hned v několika bodech shodují s Národní ekonomickou radou vlády (NERV), která letos v lednu vydala podobný dokument. V tom popisuje 37 návrhů, které by měly českou ekonomiku rozhýbat, v některých bodech z tohoto dokumentu Piráti dokonce vychází.
Jak podle Pirátů, tak podle NERV je tak velmi důležité rozhýbat a reformovat pracovní trh. Oba návrhy mluví o efektivnějším oddlužení, v obou z nich je důležitá podpora přílivu zahraničních mozků nebo dostatek míst v předškolním vzdělávání. Dále se obě skupiny shodují například v názoru na potřebu efektivnější státní správy a zjednodušení administrativních procesů.
„Headlinově jsou ty návrhy v naprosté většině smysluplné, žádoucí a na konzervativní Česko novátorsky odvážné. Teď ale odhlížím od detailů implementace,“ komentuje pirátský program akademický ekonom a člen NERV Daniel Münich.
Druhý pilíř pirátských plánů na čtvrteční tiskové konferenci dokonce představil také jeden ze členů NERV, ekonom Libor Dušek.
„Tento plán vznikl posouzením 37 prorůstových návrhů NERV, které jsme připravili a předložili. A jako expert a člen NERV musím říct, že právě proto je s Piráty radost spolupracovat. Piráti naslouchají odborným názorům, přemýšlejí o nich, a a priori je neodmítají. Výsledkem je tento plán, který adresuje přes 80 procent doporučení NERV, které dále dopracovává nebo inovativně upravuje,“ komentuje Dušek novou ekonomickou mapu.
Pozitivně vidí návrh také další člen NERV, sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop. Dodal by ale další věci.
„Promarněné investice nejsou jen v 600 miliardách ležících v neefektivních penzijních fondech, ale také v cca 400 miliardách na účtech samospráv. Zde by bylo vhodné hledat lepší mechanismus. Například, aby si ty peníze půjčovaly obce mezi sebou a ta, která je spoří na nějaký projekt, mohla v mezidobí kofinancovat investici jinde, kde obec naopak kapitál potřebuje,“ komentuje s tím, že nyní peníze leží na běžných či termínovaných vkladech a obce, které by to potřebovaly, se bojí svoje potřeby úvěrovat, což je podle něj škoda.
„V bodě 17 je podpora Společenství obcí, to je velmi dobře. Ale nejde jen o koordinaci služeb. Jde také o to, abychom překonali fakt, že ve fragmentované české samosprávě dělá mnoho lidí stejnou duplikovanou agendu – právní, účetní, vyhláškovou, tendrovou, organizační a tak dále,“ myslí si navíc Prokop. Více než redukce agend veřejné správy je podle něj důležitá redukce toho, kolik lidí ty agendy dělá „dvojmo“.
Rychlý impuls by podle něj přineslo také snížení zdanění nízkopříjmové zaměstnanecké práce. To by se ale muselo vyrovnat výběrem daní jinde. Rychlý a zásadní efekt má podle něj také posílení sekundární zdravotní prevence.
Podstatnou součástí pirátského plánu je rovněž návrh termínové mapy přijetí eura, a to právě podle výsledků NERV.
„Z našeho pohledu by měla ČR ideálně vstoupit do Evropského mechanismu směnných kurzů, tedy navázat kurz koruny na euro, do roku 2026,“ cituje Piráty ČTK. Podmínky pro přijetí eura by chtěli splnit v roce 2028.
