Článek
Už ve středu se kabinet v rámci debat o konsolidačním balíčku dostane i k tématu poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE). Ty vláda před časem kvůli zdražení energií lidem odpustila. Šlo o 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu, tedy na byt 3+1 ročně zhruba 1800 korun.
V součtu 36 miliard korun, které za spotřebitele od loňského podzimu hradil stát. Ceny energií klesají, a tak se řeší, zda stát s poplatky pomůže i nadále a v jaké výši, nebo úlevy skončí. Ani samotní vládní kolegové ministr financí a průmyslu se ale na řešení zatím neshodnou.
Zatímco Jozef Síkela (MPO) chce, aby kompletní poplatek ještě platil stát, Zbyněk Stanjura (MF) už preferuje vrátit systém z předchozích let. To byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Europoslanec ODS Alexandr Vondra navrhuje jiné řešení.
Poplatky by se podle něj mohly hradit z peněz z emisních povolenek. „Než to sanovat ze státního rozpočtu, nebo než aby to platili lidé a podniky, přirozenější je, aby se to krylo z výnosů z emisních povolenek,“ řekl v pořadu Partie v televizi CNN Prima News.
Variantou zalátat chybějící peníze z výnosů z povolenek se už zabývá i Ministerstvo průmyslu. „Kdyby bylo na mém subjektivním názoru, tak je to preferovaná varianta,“ prohlásil před časem v České televizi Petr Třešňák, Síkelův náměstek za Piráty.
Česko by ovšem muselo iniciovat změnu pravidel, která omezují, co vše lze z výnosů z povolenek platit. „Není to jednoduchá věc. Ta legislativa příliš sešněrovává, co se z výnosu dá platit. Toto jsou náklady, které souvisí se solárním boomem před 10 až 15 lety. Stálo by za to něco dovyjednat,“ podotkl Vondra.
Na co lze využít peníze z povolenek?
Výnosy z dražby většiny povolenek plynou i do rozpočtů členských států. Tato část může být od roku 2024 využívána už pouze pro účely spojené s ochranou klimatu. Dosud takto stačilo využívat 50 % prostředků získaných z dražby.
Také podle Ondřeje Knotka, europoslance hnutí ANO, by to mohla být cesta, ovšem dlouhá. „O evropskou obezličku se pokusit dá, ale není to otázka týdnů, je to spíše na měsíce. V úterý bude v Praze Ursula von der Leyen. Ať se vláda sebere a zkusí s ní jednat,“ řekl Knotek v televizi.
Dotace na obnovitelné zdroje souvisejí s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010. Tyto roky se později začaly označovat jako „solární boom“ a majitelé fotovoltaických elektráren jako „solární baroni“. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu.
Kdyby přestal podnikatelům investici proplácet, jak slíbil, hrozí někteří z nich arbitrážemi. „Jestli riskujeme arbitráže, to neumím jako europoslanec říct. To je věc administrativy, aby vyhodnotila rizika. Velcí stavitelé solárů už se ale nakrmili dost. Kdyby jim už nikdo nic nedával, tak to v dnešní době přežijí. Ale je tu ten slib,“ řekl Alexandr Vondra SZ Byznys.
Změna legislativy zpětně je právně problematická, zakazuje ji Listina základních práv a svobod. Zrušení dotací na obnovitelné zdroje každopádně není na stole poprvé. Podnikatele se soláry by ale postavilo do těžké situace. Kvůli příslibu dvacetileté státní podpory si vzali často vysoké půjčky, které v některých případech ještě nejsou splacené.
Vláda musí objem peněz určený na financování podporovaných zdrojů energie schválit do 30. září, aby následně mohl Energetický regulační úřad stanovit výši poplatku, který budou v následujícím roce zákazníci hradit.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme další vyjádření Alexandra Vondry.
