Článek
Těžba diamantů je dlouhodobě problematickým odvětvím, nejen kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí, ale hlavně kvůli své krvavé historii. Těží se totiž převážně v zemích, které jsou zmítány nepokoji, válčí se v nich a tomu odpovídají i podmínky horníků. Diamanty jsou poznamenány dětskou a nucenou prací, nízkými platy a spoustou dalších eticky sporných problémů. Také proto se kamenům z těchto zemí říká krvavé.
Mnoho prodejců tak dnes nabízí takzvané „etické diamanty“, které splňují podmínky takzvaného Kimberleyského procesu. Ten má za cíl zabránit tomu, aby se konfliktní „krvavé“ diamanty dostávaly na mezinárodní trh. Nabízí se však další alternativa, kterou jsou diamanty „vypěstované“ v laboratořích.
Podle Gabriely Dědičové, majitelky šperkařské značky Tiami, která je jedním z průkopníků laboratorních diamantů na českém trhu, se však nedají považovat za investici ve stejném smyslu, jako se investuje do těžených diamantů. Představují však revoluci ve šperkařství a průmyslu, pro které jsou mnohem výhodnější než klasické diamanty.
Proč? Především je jejich cena běžně o 30 procent nižší než u klasických diamantů, u větších kamenů lze mluvit i o polovičních cenách. Barevné laboratorní diamanty pak mohou podle Dědičové stát i desetinu ceny, za kterou by se prodával jejich vytěžený ekvivalent.
„S cenami šperků s laboratorními diamanty je to podobné jako s auty – jakmile je koupíte, cena jde dolů. Největší přidanou hodnotu proto vidím ve šperkařství. Je totiž logické, že zákazník nebude chtít každý den venku nosit šperk z diamantem za dva miliony,“ uvedla pro Seznam Zprávy Dědičová.
Přitom jsou laboratorní i vytěžené diamanty považovány za stejný nerost. V roce 2018 o tom rozhodla americká Federal Trase Comission. Diamanty vytvořené v laboratoři jsou jak opticky, tak fyzicky a chemicky zcela identické s těmi nalezenými v zemi.
Jak se vyrábí diamant
- K výrobě diamantů v laboratoři se využívají dvě metody, CVD a HPHT. Pro obě je zapotřebí použít diamantové semínko, což je malý kousek diamantu (i ten může být z laboratoře).
CVD (Chemical vapour deposition)
- Při tomto postupu se semínko vloží do uzavřené komory naplněné plynem bohatým na uhlík a zahřeje se na teplotu přibližně 800 °C. Za těchto podmínek se plyny začnou „lepit“ na semínko a atom po atomu z něj vyrůstá diamantový uhlík.
HPHT (High pressure high temperature)
- Při této metodě se semínko umístí mezi čistý grafitový uhlík a v komoře se vystaví vysoké teplotě a vysokého tlaku. Díky tomu se grafit roztaví, následně ochladí, uhlík z grafitu se spojí se semínkem diamantu a diamant začne růst.
- Délka výroby diamantu je u obou metod podobná, průmyslové diamanty se vyrábějí několik dní, ty pro šperkaře pak několik týdnů.
Kameny z laboratoře přitahují mladší kupce
Eticky nezávadné a levnější diamanty tak lákají novou generaci kupců, kterou zajímají jak lepší podmínky jejich vzniku, tak samotný proces výroby.
„Zájem o laboratorní diamanty stoupá, mezi našimi zákazníky jsou například ajťáci a celkově generace okolo třiceti let, která věří technologickému pokroku a je environmentálně orientovaná,“ komentuje situaci na českém trhu Dědičová.
Velké povědomí o diamantech z laboratoří podle ní však Češi zatím nemají. Důvěra v ně však roste společně s informovaností. Větší zájem o tento druh diamantu je ale ve světě, kde je trh s laboratorními kameny již poměrně rozsáhlý. Šperky z laboratorními diamanty tak nabízejí mimo jiné i Swarowski nebo Pandora. Vidět jsou již také u celebrit, jako je manželka prince Harryho Meghan Markle, zpěvačka Lady Gaga nebo herečka Zoë Kravitz.
Diamanty jsou od sebe téměř k nerozeznání
První „umělý“ diamant přišel na svět v roce 1954 v laboratořích firmy General Electric. Od té doby se jejich výroba posunula na takovou úroveň, že těžený diamant od toho laboratorního pouhým okem nerozezná ani odborník.
„Výroba diamantů se od těch začátků hodně posunula. Ten první byl jen takový malý, který nesplňoval spoustu parametrů. Dnes musí člověk použít alespoň tři různé způsoby, aby určil těžený diamant od toho laboratorního,“ říká Dědičová.
Menší diamanty jsou pak téměř nerozeznatelné, což na druhou stranu také láká podvodníky k tomu, aby laboratorní diamanty nabízeli za stejné ceny jako diamanty přírodní.
V současnosti produkuje většinu laboratorních diamantů Čína, v roce 2020 odtamtud pocházelo téměř šedesát procent světové produkce.
Další zemí, která se snaží tento průmysl podporovat, je Indie. Indická vláda pokládá toto odvětví na nezastavitelné a doufá, že do země přinese nové pracovní příležitosti, uvádí server BBC.
