Článek
Podle studie poradenské společnosti Deloitte letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.
„Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností a vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu, a to o 3,1 procenta. Firmy vlivem růstu nákladů a snižování ziskovosti musí snižovat investice a rozpracované projekty budou odkládat do budoucna,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hospodářské oslabení by podle studie nemělo výrazněji zasáhnout trh práce. Nezaměstnanost bude podle studie stagnovat, sníží se ale počet volných míst. Rizikem pro tento vývoj je další pokračování energetické krize. Pokud by ceny energií nutily mnoho firem ukončovat podnikání, začala by nezaměstnanost růst. Deloitte ale upozorňuje, že v dlouhodobém horizontu bude česká ekonomika mít opačný problém, když z pracovního trhu odejdou silné populační ročníky a firmy nebudou mít dostatek zaměstnanců.
Dlouhodobě napjatá situace na trhu práce podle studie povede i přes recesi ke zvyšování nominální průměrné mzdy o 4,3 procenta. Vzhledem k pokračující vysoké inflaci by ale reálné mzdy měly stejně jako loni klesnout, letos by měl jejich pokles dosáhnout 3,7 procenta po loňských 8,2 procenta.
U inflace očekává Deloitte její postupné snižování, za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. „Největším rizikem zůstávají zvýšená inflační očekávání. Pokud by nadále setrvávala příliš vysoká, musela by na ně reagovat ČNB přísnější měnovou politikou,“ upozornil Marek. Rovnovážné dvouprocentní hladiny by měl růst cen podle studie dosáhnout nejdříve v příštím roce.
Recese podle studie také ohrožuje výsledek letošního státního rozpočtu. Deloitte varuje, že výběr mimořádných daní uvalených na oblast energetiky, bankovnictví a petrochemie bude zřejmě nižší, než kabinet očekával. Výběr daní navíc podle studie zhoršují nová opatření v daňové oblasti, jako jsou zdvojnásobení limitu pro neplátce daně z přidané hodnoty a pro využívání paušální daně na dva miliony korun či zrušení elektronické evidence tržeb. Rozpočtu nepomáhá ani systém valorizace důchodů, které rostou podle firmy bez ohledu na vývoj mezd.
Deloitte přitom upozorňuje, že veřejné finance nyní nejsou udržitelné. Strukturální deficit, tedy schodek ošetřený o vlivy hospodářského cyklu, byl loni podle studie 280 miliard korun, tedy 4,2 procenta HDP. Vláda sice chce letos přijmout opatření, která strukturální schodek od roku 2024 sníží o 70 miliard korun, podle studie ale není jasné, jak toho chce kabinet dosáhnout, když není vůle zvyšovat daně.
