Článek
„Velký byznys by mohl svým příspěvkem podpořit sociální a infrastrukturní výdaje rozpočtu, hovoříme o 300 miliardách rublů,“ uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Prohlášení lze brát jako přiznání problémů ruské ekonomiky, která je stále vyčerpanější z nákladné války na Ukrajině.
V prohlášení se sice oficiálně zmiňuje „velký byznys“, ale ten v Rusku z velké části ovládají právě bohatí jednotlivci a rodinné klany, kteří hýbou ruskou ekonomikou.
Ministr Siluanov dále poznamenal, že úřady nadále jednají s podnikatelskou sférou o formě, jakou by mohla tuto podporu poskytnout.
Ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru odstartovala řadu sankcí uvalených Evropskou unií, Spojenými státy a dalšími zeměmi. Ty mají dopad na ruské hospodářské výsledky. Sankce zahrnovaly kromě omezení ruského exportu také utlumení ruského finančního systému.
A čísla naznačují, že tyto sankce přinášejí výsledky. Světová banka i MMF odhadují, že v roce 2022 zaznamenal ruský obchod se zbožím a službami výrazný pokles. V roce 2023 by měl vývoz dále klesat, zatímco dovozy by měly být vyšší než v roce 2022.
Dobrovolnost především
Tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov k nové aktivitě uvedl, že účast podnikatelů na jednorázovém příspěvku do rozpočtu je dobrovolná, ale interakce mezi úřady a podnikateli je obousměrná. Podle něj je praxe dobrovolných příspěvků podnikatelů do rozpočtu pro potřeby země ve světě běžná, jak uvádí Kommersant.
Souběžně se sankcemi se z ruského trhu začaly dobrovolně stahovat některé zahraniční firmy poté, co si vyhodnotily rizika ekonomických dopadů na svůj byznys.
Začátkem února se pak zástupci vlád členských zemí EU dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. I to by mělo dále způsobit viditelné šrámy ruskému hospodářství.
