Termín daňového přiznání se blíží. Co se změnilo a jaké slevy už neplatí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Počátek roku je pro mnohé spojen s povinností podat daňové přiznání za rok uplynulý. Jaké jsou termíny, co se letos mění a na co si dát pozor? Seznam Zprávy sepsaly to nejpodstatnější.

Letošní termín odevzdání daňového přiznání za rok 2024 se blíží:

OSVČ, které mají povinnou datovou schránku, musí podat daňové přiznání elektronicky, podmínkou ovšem není odevzdání výhradně přes datovou schránku. Je možné dokument odevzdat i přes portál Moje daně, kde jsou k dispozici i elektronické formuláře.

V minulosti stát automaticky zřídil datové schránky všem podnikatelům, živnostníkům nebo společenstvím vlastníků. Později vznikly i schránky všech autorizovaných architektů, inženýrů a techniků a úředně oprávněných zeměměřičských techniků. Souhrnně jsou to členové České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), České komory architektů a České komory zeměměřičů.

Daňové přiznání přes datovou schránku lze poslat na finanční úřad formou XML souboru. Ten se dá vytvořit a stáhnout do počítače pomocí výše zmíněné aplikace na portálu Moje daně nebo v některém účetním či ekonomickém softwaru. Možné jsou i další kombinace postupů – více v návodu níže:

Pokud chce daňový poplatník podat přiznání v papírové formě, může to provést také osobně na podatelně finančního úřadu, pod který spadá.

Praktické je přitom přinést dvě vyhotovení a na jednu kopii určenou do vlastního archivu si nechat potvrdit doručení. V případě zaslání poštou to není možné. Nezapomeňte přiložit i potvrzení o slevách, které chcete uplatnit. V případě slevy na děti bude potřeba i čestné prohlášení druhého z rodičů, že tuto slevu neuplatňuje.

Tiskopis lze získat na kterémkoliv finančním úřadě nebo si ho stáhnout na webu Finanční správy. Na obou místech bývají k dispozici i pokyny k vyplnění. Možné je také odevzdat formulář vytištěný například z interaktivní excelové tabulky či online aplikace, který odpovídá aktuálním požadavkům.

Případný nedoplatek na dani z příjmů je nutné uhradit nejpozději v den, který platí i pro nejzazší odevzdání daňového přiznání. Platí tedy stejné termíny jako u daňového přiznání dle toho, jakým způsobem ho podáváte.

Za den platby se přitom považuje ten, v němž peníze přijdou na účet finančního úřadu, nebo je poplatník uhradí na pokladně. V případě zasílání peněz z internetového bankovnictví o víkendu může transakce proběhnout až další pracovní den.

Zatímco daňové přiznání odevzdávají ty OSVČ, které vydělávají nad 50 tisíc ročně, daňový přehled musí podat všechny. Přehled o příjmech a výdajích na správu sociálního zabezpečení a pro svou zdravotní pojišťovnu musí odevzdat do 30 dnů od nejzazšího termínu pro podání daňového přiznání.

Nově nepůjde využít slevu na školkovné, kterou mohl uplatnit jeden z rodičů, standardně ten, který žil s dítětem ve společné domácnosti. Výše slevy odpovídala hodnotě minimální mzdy, v roce 2023, kdy sleva platila naposledy, to bylo 17 300 korun.

Rodiče ovšem stále mohou využít daňové zvýhodnění na děti, které zaměstnancům i OSVČ umožní jak snížení daně z příjmů, tak nárok na čerpání daňového bonusu. Na ten mají rodiče nárok v případě, že po započtení slevy vyjde záporná daň. Stát proto v tomto případě peníze vrátí.

Sleva na potomka činí měsíčně 1267 korun za jedno dítě, 1860 Kč na druhé a 2 320 korun měsíčně na třetí a každé další dítě.

Pro zdaňovací období 2024 byla omezena i sleva na manželku nebo manžela, pro kterou nově nestačí pouze splnit podmínku maximálního výdělku 68 tisíc korun ročně. Manžel či manželka nyní také musí pečovat o dítě ve věku do tří let, aby šlo slevu na dani z příjmu uplatnit. Platí také, že v případě držení průkazu ZTP/P se hodnota slevy zdvojnásobuje.

Poprvé také nelze využít odpočet za členské příspěvky odborům nebo za zvyšování kvalifikace.

Ačkoliv se některé slevy ruší, přibydou nové možnosti odpočtu základu daně. Podobně jako pro penzijní připojištění nebo životní pojištění, bude možné odpočet využít i pro pojištění dlouhodobé péče, které se uplatňuje v případě, že se člověk stane závislým na péči jiné osoby. Podmínkou odpočtu je, že se pojistná částka vyplácí každý měsíc, a to po celou dobu, po níž se zasažený neobejde bez péče ostatních buď ve stupni těžké, nebo úplné závislosti dle zákona o sociálních službách.

Mezi nové možnosti odpočtu patří i Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který od loňského roku poskytuje finanční zajištění na stáří prostřednictvím dlouhodobých investic.

Na DIP se nyní spolu s penzijním připojištěním i životním zabezpečením a pojištěním dlouhodobé péče vztahuje sloučený limit na odpočet ve výši 48 tisíc korun s libovolnou kombinací. Dříve bylo možné uplatnit odpočet na penzijní připojištění a životní pojištění ve výši 24 tisíc korun na každé, což už letos neplatí.

Stále platí možnost, že lze z daní odečíst také dary nebo úroky z hypoték a využít lze i slevu na invaliditu.

Slevy na daních mohou OSVČ uplatnit jednou ročně při podání daňového přiznání, zaměstnanci mohou ovšem některé slevy čerpat měsíčně a odečítat si je ze mzdy.

Daňovým poplatníkům uleví například sleva na poplatníka v hodnotě 30 840 korun, což je 2570 korun měsíčně, kterou je možné využít bez ohledu na to, kolik toho během roku odpracovali.

Podání daňového přiznání se týká živnostníků a podnikatelů, kteří vydělali více než 50 tisíc korun ročně. Týká se to i některých zaměstnanců a studentů s více brigádami.

Zaměstnanci musejí přiznání podat v případě, že si kromě základních příjmů od zaměstnavatele přivydělají více než 20 tisíc korun za rok, například za pronájem nemovitostí. Do zmíněného limitu se nezapočítávají příjmy, které jsou od daně osvobozeny, a příjmy, u kterých se vybírá srážková daň.

Studenti, důchodci i další lidé musejí přiznání podat, když během jednoho měsíce pracovali pro dva či více zaměstnavatelů najednou a z příjmů jim byla odvedena zálohová daň. Typicky se to týká souběhu více brigád.

Zálohová 15% daň se od roku 2025 platí u dohod o provedení práce při příjmu nad 11 500 korun měsíčně a u dohod o pracovní činnosti při příjmu nad čtyři a půl tisíce korun měsíčně. Nebo u všech typů pracovních poměrů, když zaměstnanec podepsal takzvané prohlášení k dani.

Některé OSVČ se daňovému přiznání vyhnou, pokud využívají systém paušálního režimu. Paušální režim je dobrovolná forma placení daní, kterou mohou využít OSVČ. Jednou měsíčně platí pevně stanovenou částku, která zahrnuje daň z příjmu i povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, jak nedávno popsal SZ Byznys.

Živnostníci v paušálním režimu nemusí zvlášť odvádět zálohy, protože jsou zahrnuty v paušálu. Většina z nich navíc nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovny. Pokud ovšem ve zdaňovacím období poruší jedno nebo více kritérií pro využívání paušální daně, například vydělají více než dva miliony korun, daňové přiznání odevzdat musejí.

Finanční úřady letos vyjedou do 132 obcí, aby poskytly podporu při podávání daňových přiznání. Jejich seznam je k nalezení podle krajů na stránkách Úřadu. Nabídnou konzultace a pomoc při vyplňování formulářů, které bude možné úředníkům po vyplnění i odevzdat. Výjezdy trvají od konce února do začátku dubna.

„Dlouhodobě vnímáme pozitivní ohlasy na tyto výjezdy, zejména v menších obcích, kde jsou služby státních úřadů méně dostupné. Naším cílem je umožnit poplatníkům snadnější a komfortnější splnění daňových povinností,“ uvedla Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Pomoci se lidé dočkají i přímo na svých úřadech, které dokonce prodlouží otevírací dobu do 17 hodin. A také telefonicky. Konzultační telefonní linky budou v provozu od 17. března do 1. dubna a od 22. dubna do 2. května. Od pondělí do čtvrtka bude možné volat od osmi do 17 hodin, v pátek od osmi do 14 hodin. Pro každý kraj platí samostatná infolinka.

Do vybraných obcí například v Plzeňském, Moravskoslezském a Jihočeském kraji, ve kterých nejsou územní pracoviště finančního úřadu, vyjedou úřady také proto, aby usnadnili vyplnění a podání daňových přiznání k dani z nemovitých věcí.