Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Naposledy na jaře ukázala vinařská lobby svou sílu, když ubránila letitou výjimku ze spotřební daně na tichá vína. V konsolidačním balíčku se změna nakonec neobjevila. Ale výjimka v době celostátního šetření vzbudila velký rozruch a kritiku od expertů i běžných lidí. Teď vinaře čeká další hájení před ekonomy, politiky a veřejností.
Ve středu v podvečer proběhne první schůzka nové skupiny, která má řešit možnost zdanění vína. Je složena ze zástupců ministerstva zemědělství, financí a zdravotnictví, reprezentantů koaličních stran, Celní správy ČR i několika organizací, hájících zájmy vinařů.
Tiché víno
Tiché víno je takové víno, které nešumí (nejde o šumivé či perlivé víno) a je klidné. Někdy se může jednat i o označení odrůdy a ročníku a někdy se takto označují vína s nulovou spotřební daní. Všechna označení se vztahují na jednu a tutéž věc – obyčejné víno.
Zdroj: Wikipedia
Diskuzi moderuje ministerstvo zemědělství. Podle mluvčího Vojtěcha Bílého to ještě neznamená, že daň na tiché víno bude. „Dohoda koalice byla, že vznikne pracovní skupina, která se bude bavit o nějakém modelu zdanění tichého vína. Ale nutně to přijít nemusí,“ uvedl.
Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný je zástupcem partaje, která je v pětikoalici hlavním odpůrcem zdanění. Upozorňuje na dva hlavní problémy zdanění. První je, že žádná velká producentská země nemá spotřební daň na víno. Jako druhý a zřejmě podstatnější problém vidí administrativu a náklady spojené s uvalením daně na víno.
Je pravda, že hlavní producentské země, z nichž Česká republika dováží, mezi kterými je Itálie, Maďarsko, Španělsko, Slovensko a Německo, mají podle analýzy Global Excise Tax Application and Trends nulovou spotřební daň na tichá vína. Nicméně levné dovozy (vína nad 120 korun si podle vinařů ve velkých obchodech osm z deseti lidí nekoupí) by se spotřební dani stejně nevyhnuly. Místo vinaře by danil dovozce.
Dalším argumentem odpůrců je administrativní náročnost. Vinaři mluví o tom, že povinnost poškodí zejména malé pěstitele a výrobce. Vinaři by totiž museli například zřídit a provozovat speciální sklady pod kontrolou Celní správy.
Sklad jako problém? Pivovary nesouhlasí
„Zřídit daňový sklad je pro vinařský provoz moc drahé a složité. A následně neproveditelné. Problém je i zajištění daně z odhadu produkce. U výroby vodky nebo piva jste to schopen odhadnout přesně na litr, u vína nikoliv. Vinař víno sbírá a zpracovává podle počasí,“ vyjmenoval předseda Svazu vinařů Martin Chlad.
Další potíž je podle něj v tom, že sudy s uskladněným vínem, které by podléhalo dani, se musí cejchovat a tedy měřit. „Jedno ocejchování nádoby stojí asi osm tisíc korun. Malé nebo střední vinařství má v průměru 150 nádob. Když sečtete všechny náklady, jsou to jednotky milionů korun na vinařství,“ dodal.
Mnoho vinařství by si podle něj také muselo zřídit samostatné prostory pro daňový sklad, protože momentálně využívají prostory, kde se například také provádí degustace. To už by zřejmě nebylo možné.
Daňové sklady však dnes už naprosto běžně využívají také veškeré minipivovary a významnou zátěž to pro ně nepředstavuje. „Není to problém. Evidence daně je náročná asi jako DPH. Dvakrát do roka si celníci změří vzorky, zda uvedená procenta alkoholu odpovídají deklaraci. Daňový sklad není separátní budova se speciálním zařízením, je to spíš čára na podlaze. Ochutnávky také provádíme,“ popsal Ondřej Slačálek z Přátelského pivovaru Malešov u Kutné Hory, který vyrobí zhruba 10 tisíc litrů piva měsíčně.
Je to samozřejmě trochu byrokracie, ale není to tak problematické. Jeden člověk většinou musí hlídat fakturace a dodací listy.
„Je to samozřejmě trochu byrokracie, ale není to tak problematické. Jeden člověk většinou musí hlídat fakturace a dodací listy. Za nedostatky bývají velké pokuty,“ přidává zkušenost Jan Šuráň z Českomoravského svazu minipivovarů. Vzato do důsledku by však podle něj už dnes měli mít vinaři daňové sklady. „Podléhají spotřební dani stejně jako pivovarníci, jen mají nulovou sazbu, takže ze zákona mají mít daňové slady už nyní a musí odevzdávat daňové přiznání, kde uvedou nulu,“ dodal.
Celní správa ČR na dotaz redakce upřesnila, že všichni vinaři nemusejí mít daňové sklady. „Výrobci vína, kteří vyrábějí šumivé víno nebo meziprodukty, musí provozovat daňový sklad. Pokud výrobce vína vyrábí pouze tiché víno, v řadě případů mít daňový sklad nemusí, nicméně existují situace, kdy podle zákona i výrobci tichého vína daňový sklad mít musí,“ sdělil metodik Petr Pour.
Pokud by se zavedla spotřební daň na tichá vína ve stejné výši jako na šumivá vína (23,40 Kč na litr), přineslo by to podle ministr financí Zbyňka Stanjury (ODS) do státního rozpočtu až 4 miliardy korun ročně. Na lihoviny je daň vyšší, odvádí se z množství alkoholu ve výrobku.
