ČNB má rekordní zisk. Loni vydělala přes 151 miliard korun

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České národní bance (ČNB) hrálo v uplynulém roce do karet snad všechno, a mohla tak ohlásit rekordní čistý zisk, vydělala 151,4 miliardy korun.

Největší část zisku zařídilo oslabení koruny vůči euru a dolaru, což zvýšilo hodnotu devizových rezerv v korunách. Kurzové zisky tak dosáhly výše 137 miliard korun. Před dvěma lety přitom měla ze stejného důvodu rekordní ztrátu ve výši téměř 412 miliard korun.

„Bilance je nafouknutější, máme ohromné množství devizových rezerv. Jsme proto vystaveni kurzovému riziku do značné míry,“ říká Jan Kubíček, člen bankovní rady ČNB.

Vývoj kurzu tak zásadně ovlivňuje hospodaření centrální banky. „Většina oslabení byla vůči dolaru. Nedoufáme, že to v letošním roce zreplikujeme,“ dodává Kubíček. Pohyb koruny tak letos k větším ziskům zřejmě nepřispěje.

V minulém roce se však ČNB vyplatily rovněž investice do akcií a zlata, jejichž ceny loni rostly. „Na straně aktiv jsme posílili váhu akcií a zlata,“ upozornil guvernér ČNB Aleš Michl. Centrální banka drží v akciích zhruba 23 procent devizových rezerv.

„Měníme geografickou strukturu devizových rezerv. Zvyšujeme podíl amerických indexů,“ doplňuje Kubíček s tím, že v roce 2028 by měly akcie tvořit 30 procent devizových rezerv. Nyní je většina rezerv ve státních dluhopisech.

I přes propad amerických burz se i letos akciovému portfoliu centrální banky daří, protože rostou evropské kapitálové trhy. „Máme 40miliardový zisk z akcií za letošek,“ vypočítává Kubíček.

Větší roli získává v rezervách rovněž zlato, které představuje tři procenta z rezerv. Podíl se má zvýšit na pět procent do roku 2028.

Centrální banka nyní zpracovává analýzu investic do nových tříd aktiv včetně kryptoměn. Analýza má být podle Kubíčka hotová na podzim a na jejím základě rozhodne vedení ČNB o dalším postupu.

Kromě zvyšování výnosů se ČNB snaží snížit náklady. Snížil se počet zaměstnanců centrální banky o pět procent, zrušily se pobočky centrální banky v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Plzni.

Klesly rovněž náklady spojené s měnovou politikou z předloňských 187 na 145 miliard korun. „Přestali jsme úročit povinné minimální rezervy. Snížili jsme tak náklady na měnovou politiku ČNB,“ popisuje Michl. Dalším důvodem je snížení úrokových sazeb, což snižuje výnosy bank z vkladů, které mají u ČNB.

Michlovým cílem je připravit ČNB tak, aby byla v plusu. „Banka by měla být dlouhodobě připravena na to, aby generovala v průměru zisk v desítkách miliard korun,“ říká Michl. Měla by být zisková bez ohledu na vývoj kurzu i náklady, které jsou spojené s úročením vkladů bank u centrální banky.

„Díváme se na to, jak se dostat z hospodářské ztráty, kterou jsme zdědili po předchozí bankovní radě. Naším cílem je položit základy dlouhodobě ziskové centrální banky pro příští generace,“ dodává Michl.

Podle něj jsou ztráty způsobené intervencemi ČNB, kdy centrální banka udržovala kurz na úrovni 27 korun za jedno euro od listopadu 2013 do dubna 2017. Během nich se totiž zvýšil objem korun v ekonomice, které nyní bankovní domy mají uložené v centrální bance. „Tato operace způsobila fantastické zisky bankám a obrovskou ztrátu centrální bance,“ upozorňuje guvernér. Měsíčně podle Kubíčka platí ČNB na úrocích ve prospěch bank částku devět miliard korun.

Právě na dlouhodobě ziskové hospodaření se kromě boje s inflací chce ČNB zaměřit. Loni dosáhla průměrná výše inflace 2,4 procenta, což je nejméně za šest let.