Čína zavřela ve městě 13 milionů lidí. Cena ropy kvůli tomu spadla

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Čína od začátku pandemie drží politiku „zero-covid“, tedy snahu o úplné vymýcení viru. S tím jdou ruku v ruce přísná proticovidová opatření, včetně současné uzávěry 26milionového centra byznysu Šanghaje. Ta bude trvat devět dní, v první části bude uzavřená východní část města, v pátek se uzavře západní.

„Na globální trh s ropou nebude mít omezení velký vliv, větší vliv bude na dodavatelské řetězce,“ říká pro SZ Byznys Boris Tomčiak, investiční manažer ve Finlord a Slavic Capital.

Po zavedení lockdownu v pondělí klesla cena ropy o pět procent na 113 dolarů za barel, tedy 2 533 Kč za barel. V porovnání s minulým rokem je však ropa stále o 80 procent dražší, převážně kvůli situaci na Ukrajině.

„Pro cenu ropy jsou stále mnohem důležitější faktory než lockdown v Šanghaji. Stěžejním faktorem je stále válka na Ukrajině. Cena závisí na tom, jestli se podaří najít nějaké mírové řešení, nebo bude konflikt pokračovat a budeme očekávat nějaké omezení dovozu ropy z Ruska,“ vysvětluje Tomčiak.

Mezi další významné vlivy patří schopnost jiných zemí zvýšit svou produkci ropy, zejména členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), USA, Kanady nebo Brazílie. „Toto jsou významnější faktory na cenu ropy než například lockdown,“ dodává Tomčiak.

Propad ceny ropy by mohl mít vliv i na ceny pohonných hmot, pravděpodobně ale nebude velký. „Od poloviny března se cena za barel zvedla ze 100 na 120 dolarů za barel a teď poklesla pouze na 116 dolarů za barel. Jde tedy spíše jen o lehkou korekci,“ říká Tomčiak.

Problém by mohl nastat u cen nafty, kterou Rusko také dodává do Evropy. Její zásoby byly už před válkou na čtrnáctiletém minimu a teď by se stav mohl ještě zhoršit. „Evropské rafinerie sice mohou navýšit své kapacity, ale to potrvá několik týdnů. Proto i v dubnu budou velkoobchodní ceny nafty pravděpodobně výrazně vyšší oproti normálním hodnotám,“ vysvětluje Tomčiak.

Více než cenu ropy tak šanghajský lockdown ovlivní dodavatelské řetězce. Šanghaj je ekonomicky nejsilnější čínské město a jeho uzavření bude mít vliv na tamní ekonomiku i obyvatele. Uzavřený bude i šanghajský přístav, takže poklesne export z Číny.

Podle Tomčiaka bude možné odstávky ve výrobě relativně snadno nahradit. Závislost na dodávkách se liší sektor od sektoru, při navýšení výrobních kapacit by měli být ale výrobci schopní dohnat produkci během sedmi dní.

Čína uplatňuje od začátku pandemie takzvanou „zero-covid“ politiku. Snaží se virus zcela vymýtit, v kontrastu s většinou ostatních zemí, které se snaží naučit s covidem žít. Pro Čínu to tak znamená tvrdé lockdowny, jež mají zabránit většímu šíření viru. Přestože má Čína v porovnání s jinými zeměmi nízké počty nakažených, počet stále roste a zero-covid politika tak prochází výrazným zátěžovým testem.