Článek
Čínská vláda uvedla, že již nebude zveřejňovat měsíční údaje o nezaměstnanosti mladých lidí, která se v letošním roce měsíc po měsíci zvyšuje. Mezi lidmi ve věku 16 až 24 let se míra nezaměstnanosti v červnu vyšplhala na rekordních 21,3 procenta a celková nezaměstnanost podle úterních čerstvých údajů vzrostla na 5,3 procenta.
Mluvčí tamního statistického úřadu Fu Linghui uvedl, že kvůli ekonomickým a sociálním změnám úřad „přehodnotí způsob výpočtu“. Podle zahraničních agentur je to další škraloup druhé největší světové ekonomiky, která letos roste výrazně pomaleji, než si vláda v Pekingu naplánovala.
„Ekonomika a společnost se neustále vyvíjejí a mění. Statistická práce se musí neustále zlepšovat,“ odůvodnil podle BBC kroky Fu Linghui na tiskové konferenci v Pekingu.
Potvrdíme, že máš práci
Míra nezaměstnanosti mladých lidí v Číně se za poslední čtyři roky zdvojnásobila. Toto období bylo charakteristické ekonomickou nestabilitou země vyvolanou nulovou tolerancí vůči koronaviru, kterou Peking zavedl. Čínský boj s covidem totiž znamenal totální karanténu a izolaci pro miliony lidí a tvrdě dopadl na tamní firmy. Čínské podniky se z tohoto důvodu obávaly přijímat nové zaměstnance a mnoho studentů zároveň přerušilo studium. Bylo tak pro ně obtížné získat stáž, která posléze často vedla k nabídce práce, popisuje deník The New York Times.
„Čínské univerzity jsou v současné době pod enormním tlakem ze stranických a státních orgánů, aby čísla o mladých nezaměstnaných snižovaly. Univerzity v Číně, stejně jako vždy, se zachovaly pragmaticky. Studenty například nenechají dostudovat, dokud jim nepřinesou potvrzení, že už mají sehnanou práci, což Číně okamžitě vylepší statistiku,“ řekla pro SZ Byznys sinoložka Olga Lomová.
„V Číně je kolem toho dokonce celý byznys, kdy podnikavci za úplatu studentovi vydají potvrzení, že mají zaměstnání v okamžiku, kdy vysokoškolské studium dokončí. Jde to až do takových detailů, že pokud univerzita zatelefonuje do té konkrétní firmy, ta jim skutečně potvrdí, že dotyčný u nich bude pracovat,“ dále popisuje praxi, která tamním studentům vůbec dovolí školu dokončit.
Některá zahraniční média píší o situaci, kdy čínské univerzity dokonce zvažují nebo již zavedly prodloužení bakalářského i magisterského studia o jeden rok, aby alespoň zčásti korigovaly nadměrný převis vzdělaných studentů hledajících práci.
Klesající důvěra
Údaje o nezaměstnanosti mladých lidí nejsou prvním ekonomickým ukazatelem, jehož zveřejňování čínské úřady letos pozastavily. Už na jaře například tamní statistický úřad stopl zveřejňování měsíčních údajů o spotřebitelské důvěře, které rovněž ukazovaly pro tamní vládu nelichotivé údaje.
Sedm měsíců poté, co vláda nulovou toleranci ke covidu ukončila, se výkon ekonomiky rapidně zhoršil. Trápí ji pokles vývozu i zmíněná klesající důvěra spotřebitelů. Problém také způsobují klesající ceny, tedy deflace.
Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírně rostoucí ceny, tedy inflaci. Spotřebitelé z deflace sice na první pohled těží, protože mohou platit méně za zboží a služby, obvykle však vytváří tlak na firmy, které zase kvůli nižším cenám méně vydělávají. A to s sebou nese riziko snižování mezd a propouštění.
Podpora nízkými sazbami
Čínská centrální banka se alespoň částečně snaží ekonomiku nakopnout, v úterý například nečekaně snížila úrokovou sazbu u střednědobých a krátkodobých úvěrů na nová minima. Cílem je mimo jiné povzbudit banky, aby půjčovaly lidem více peněz. Analytici se však domnívají, že ekonomické problémy Číny jsou mnohem hloubější a k nastartování aktivity vyžadují více než jen snížení úrokových sazeb.
Čínští politici rovněž zavedli opatření, kterými se snaží zvýšit důvěru a podpořit zaměstnanost mladých lidí. Nabízí například dotace, které mají povzbudit firmy jak v soukromém sektoru, tak státní podniky, aby více zaměstnávaly mladé, píše dále The New York Times.
Kvůli pandemii také vláda tvrdě regulovala technologický, realitní a vzdělávací sektor. Tedy místa, kam se mladí vzdělaní Číňané nejvíce hrnuli za prací. Regulační opatření způsobila propouštění stovek tisíc zaměstnanců a zvýšila ostražitost podniků a investorů při expanzi jejich podnikání. Když jsou podniky opatrné, obvykle se snižuje počet zaměstnanců.
Mladí lidé v Číně se potýkají s propastným rozdílem mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Podle oficiálních údajů by letos mělo vysokou školu nebo univerzitu dokončit 11,6 milionu studentů, což je nejvíce v historii a téměř o milion více než loni. A všichni tito lidé se budou snažit najít práci.
Přitom se očekává, že budoucí ročníky budou ještě početnější, zatímco hospodářský růst začal zpomalovat ještě před pandemií.
Během posledních tří desetiletí, kdy čínská ekonomika rostla mílovými kroky, více lidí navštěvovalo vysokou školu a považovali ji za cestu ke slibné kariéře. Zpravodajská BBC připomíná, že počet studentů zapsaných na vysoké školy a univerzity se podle čínského statistického úřadu v roce 2022 zvýšil na 10,1 milionu, zatímco v roce 1992 jich bylo 754 tisíc.
