Čína v tichosti stáhla odvetná cla na součástky, které nutně potřebuje

Otočku v celním řízení popsaly zpravodajskému portálu CNN tři dovozní agentury z jihočínského Šen-Čenu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa 10. dubna eskalovala obchodní válku s Čínou, když plošná cla 20 procent nahradila tarify ve výši 145 procent na veškeré zboží. Čína si to nenechala líbit. O dva dny později vyhlásila cla 125 procent na zboží z USA.

Teď se zdá, že odvetu zmírňuje, přestože to oficiální celní autority ze dvou čínských obvodů v Šen-Čenu a Zhongshanu nepotvrdily. Kromě většiny polovodičů, které jsou nutnou součástí takřka veškeré moderní elektroniky, se zřejmě rozhodla udělit výjimky pro některé části letadel včetně motorů a podvozků.

Manažerka importní agentury Zhengnenliang Supply Chain Chen Shaoling novinářům CNN popsala stav ze čtvrtka, kdy cla na osm druhů integrovaných obvodů, tedy většinu polovodičů kromě paměťových čipů, padla na nulu.

O výjimkách informoval s odkazem na několik dovozců polovodičů obchodní časopis Caijing, ale zpráva z webu tři hodiny po zveřejnění zmizela.

Nicméně některé zprávy naznačují, že instrukce přicházejí z oficiálních míst. „Fantastická zpráva! Dostali jsme nové oznámení od čínské celní správy, v němž se uvádí, že osm celních kódů týkajících se polovodičů / integrovaných obvodů je nyní osvobozeno od dodatečných cel na dovoz z USA,“ napsal ve čtvrtek Shenzhen HJET Supply Chain v příspěvku na sociálních sítích. Zaměstnanec firmy to telefonicky potvrdil CNN s tím, že informaci má od místních celníků.

Portálu to potvrdila také další společnost Taihang Semiconductor, která se rovněž odkázala na informace místní celní správy.

Není to první podobný ústupek. Už dříve Čína vycouvala z cla na americké čipy vyrobené mimo území USA. Zabránila tím například nedostatku čipů z produkce společnosti Nvidia pro umělou inteligenci z továren na Tchaj-wanu.

Přestože Čína investovala v posledních letech značné prostředky do vlastního polovodičového průmyslu, stále je velmi závislá na importech produkčně náročných technologií ze Spojených států, Tchaj-wanu, Jižní Koreje nebo Japonska. Loni podle celních úřadů dovezla mikročipy z USA za 11,7 miliardy dolarů.

Závislá na USA je Čína zejména v oblasti čipů pro zpracování a řízení dat. Naopak o paměťové čipy zřejmě nouzi nemá, protože nejsou součástí výjimek.

Další součástí výjimek mají být dodávky pro letecký průmysl. Na seznamu jsou motory, gondoly (struktury pro uložení motorů), podvozky nebo náhradní díly, zmínil generální ředitel francouzského výrobce leteckých motorů Safran.

Agentura Reuters v pátek uvedla, že Čína vyzvala firmy, aby identifikovaly kritické zboží, které potřebují bez poplatků a mohly správně fungovat. Ministerstvo obchodu ve čtvrtek uvedlo, že se sešlo s více než 80 zahraničními společnostmi a obchodními komorami v Číně a projednalo dopad amerických cel na byznys.

Podle prezidenta Americké obchodní komory v Číně Michaela Harta se čínská vláda například vyptává, jaké unikátní zboží do Číny importují – tedy takové, které nejde jinde nakoupit.

Sílí tak přesvědčení, že se čínská ekonomika s řadou strukturálních problémů od vyšší nezaměstnanosti po rizika deflace snaží najít cesty, jak omezit dopad bolestivé celní války na své hospodářství.

Podle Reuters také na čínských sociálních sítích v pátek koloval seznam 131 kategorií produktů, u nichž se uvažuje o osvobození od cla. Krom čipů jsou na něm položky od vakcín a chemikálií až po tryskové motory.

Také americká administrativa ale od zahájení celní války v některých oblastech rychle otočila. 11. dubna, tedy jen krátce poté, co Trump navýšil cla na čínské zboží, osvobodil od cel některou elektroniku, čímž ulevil americkým technologickým gigantům v čele se společností Apple.

Firma vyrábí většinu svých iPhonů v Číně, před několika dny však oznámila, že veškerou produkci přesune do Indie, která není zatížena takovými tarify. Asi čtvrtinu produkce už přesunula do Indie ještě před začátkem obchodní války.

Také Spojené státy v posledních dnech naznačily, že v této opotřebovávací celní válce hledají cestu k ústupkům. Známky naděje konce celní války se objevily minulou středu s prohlášením amerického ministra financí Scotta Bessenta, který uvedl, že vysoká cla mezi USA a Čínou jsou neudržitelná. Na základě toho začaly posilovat akciové trhy.

Karty má v rukou Donald Trump. Ten se vyslovil pro uzavření férové dohody s Čínou. Spekuluje se, nakolik cla mohou klesnout. Zdroj listu Wall Street Journal uvedl, že Bílý dům by mohl být ochoten jít až k 50 procentům.

Trump dříve také pohrozil uvalením plošných cel ve výši 20 procent na zboží z Evropské unie. Dočasně však tarify zmírnil na 10 procent. Vyšším poplatkům 25 procent podléhá dovoz oceli, hliníku a automobilů včetně dílů do Spojených států.