Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Druhé největší ekonomice světa po Spojených státech se v prvních třech měsících roku podařilo nepatrně zvýšit tempo růstu. Zatímco v posledním loňském čtvrtletí stoupla meziročně o 5,2 procenta, první kvartál 2024 sílila o 5,3 procenta.
Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) překonal očekávání ekonomů v průzkumu agentury Reuters, kteří odhadovali růst o 4,6 procenta. Pro srovnání – tempo růstu hospodářství Spojených států by mělo ve stejném období podle odhadů mírně překonat tři procenta.
Ve srovnání s předchozími třemi měsíci stoupla čínská ekonomika na začátku letošního roku o 1,6 procenta, uvedl Čínský statistický úřad.
Čína je největším dodavatelem Evropské unie, stabilně odtud do EU přichází zhruba pětina všech dovozů sedmadvacítky. V opačném směru je čínský trh třetím nejvýznamnějším odbytištěm pro evropské vývozy, za Spojenými státy a Velkou Británií. Loni členské země EU vyvezly do Číny téměř devět procent veškerého exportu.
Vláda v Pekingu plánuje, že by letos mělo čínské hospodářství vyrůst zhruba o pět procent, a k tomu, aby tohoto cíle dosáhla, se snaží pomoci řadou opatření včetně státní podpory nebo směřování měnové politiky.
Aktuální údaje o zahraničním obchodě, vývoji cen nebo úvěrové dynamice v bankovním sektoru naznačují, že by čínská ekonomika mohla mít s dosažením vládních cílů jisté potíže. Vývozy se v březnu totiž propadly o 7,5 procenta, nejvýrazněji od loňského srpna. Dovozy se snížily o 1,9 procenta, což dělá vrásky největším obchodním partnerům.
Číňané neutrácejí
Domácí spotřeba sice v Číně roste, ale pekingská vláda by raději viděla vyšší čísla. V březnu zde maloobchodní tržby stouply o 3,1 procenta, a nedosáhly tak ani na odhady trhu, ani na tempo zaznamenané v prvních dvou měsících roku.
„Silný růst v prvním kvartále je pro Čínu velkou pomocí k dosažení letošního cíle ‚kolem pěti procent‘. Průmyslová výroba byla sice v tomto čtvrtletí rovněž oporou, ale březnová data vyvolávají jisté obavy, podobně jako fakt, že se čínské domácnosti nadále zdráhají utrácet,“ řekl agentuře Reuters ekonom Harry Murphy Cruise z Moody’s Analytics.
Kromě pomalejšího tempa růstu spotřeby domácností trápí Čínu také neutěšená situace na tamním trhu s nemovitostmi, který představuje zhruba jednu čtvrtinu výkonu čínské ekonomiky.
Ceny nového bydlení v březnu klesly meziročně o 2,2 procenta, nejrychleji od srpna 2015, a prohloubily sestup po únorovém snížení o 1,4 procenta. Nezabírají tak státní zásahy, které měly trh oživit, mezi nimi omezení byrokracie nebo tlak na banky, aby urychlily schvalování půjček pro developerské firmy.
Čínská centrální banka (PBOC) se již loni v září zavázala, že bude domácí ekonomice pomáhat „cílenými a silnými“ opatřeními, včetně toho, že dohlédne na dostatečný objem likvidity, tedy aby v hospodářství nechyběly hotové peníze.
„Tři nové věci“
Podobně jako zakladatel a někdejší hlavní tahoun Apple Steve Jobs, který končíval své prezentace prohlášením, že má „ještě jednu věc“, vláda v Pekingu vyhlásila loni na podzim „tři nové věci“ neboli průmyslová odvětví, která by měla čínskou ekonomiku v 21. století podepřít.
Čínští stratégové se tak zaměřují na elektroauta, lithiové baterie a solární panely, které vévodí tamnímu exportu.
Vedle stále levnějších solárních panelů, kterými Čína doslova zaplavuje světový trh, představuje podobnou vlnu čínská ocel, pro kterou komunistická vláda nenachází dostatečnou poptávku na domácím trhu, a tak ji masivně vyváží.
Na čínskou nadprodukci si už stěžovala řada zemí v čele Spojených států, jejichž ministryně financí Janet Yellenová na tento problém upozornila v rámci návštěvy Pekingu na začátku dubna.
„Pro svět je Čína prostě příliš velká na to, aby tuto ohromnou kapacitu vstřebala,“ řekla tehdy Yellenová.
Peking k sobě také diplomaticky i ekonomicky připoutává producenty klíčových surovin v rozvojovém světě, což jednak posiluje jeho celkovou pozici a také nutí ostatní země, aby svoji poptávku po vzácných kovech a zeminách uspokojovaly z více zdrojů.
Obchodní partneři a zároveň soupeři Číny se tak obávají, že by se současnou nadprodukcí mohl přijít druhý „čínský šok“.
Ten první nastal podle studie Davida H. Autora, Davida Dorna a Gordona H. Hansona po roce 1978. Komunistická strana tehdy otevřela svou ekonomiku a podstatně rozšířila prostor pro soukromé podnikání v zemi, které bylo silně omezeno od roku 1949, kdy se po vítězství v občanské válce moci chopila Komunistická strana Číny.
Čínská ekonomika od spuštění reforem na konci 70. let minulého století vzrostla na osmdesátinásobek.
Aktualizovali jsme o informace o krocích čínské centrální banky, plánech tamní vlády a pozadí problémů s čínskou nadprodukcí.
