Choďte do práce i bez mzdy, radí odbory lidem v Ostravě

Huť Liberty Ostrava, která je od loňského prosince ve finančních problémech, ve středu vzdala snahu o restrukturalizaci a podala na sebe insolvenční návrh.

Nyní hledá investora, který by měl zájem o společnost, která denně tratí 25 milionů korun, má závazky k 1300 věřitelům převyšují pět miliard. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je vláda s takovým investorem v kontaktu, o koho konkrétně se jedná, ale zatím neuvedla. Podnik doposud patřil britskému podnikateli indického původu Sandžívu Guptovi.

Už v únoru se spekulovalo o tom, že by huť koupil miliardář Jaroslav Strnad z průmyslové firmy CE Industries a zakladatel zbrojovky Czechoslovak Group (CSG). Mluvčí obou společností Andrej Čírtek ale na dotaz ČTK uvedl, že CE Industries není onou firmou.

Hutní podnik má ovšem asi pět tisíc zaměstnanců, z nichž většina již několik měsíců nemůže chodit do práce. Stále ale pobírali plat, někteří dokonce víc, než kdyby chodili běžně do práce, byl totiž vypočítán z průměru za poslední tři měsíce.

Nyní však reálně hrozí, že Liberty na výplaty mít nebude. Zaměstnanci, kteří zůstanou bez vyplacené mzdy, tak budou moci požádat Úřad práce ČR o náhradu mzdového nároku. Výplata za květen připadá na tento pátek.

Odboráři jsou situací sice otřeseni, tento vývoj byl ale podle nich nevyhnutelný. Restrukturalizační plán byl podle nich od začátku neživotaschopný a toto je jediné možné východisko ze zoufalé situace a možný nový start, píší v prohlášení. Zároveň prý intenzivně jednají s vládou a dalšími partnery, aby udrželi pracovní místa i jistotu pro zaměstnance.

Zachování původního rozsahu výroby v huti Liberty Ostrava ovšem není příliš reálné. Investor si ponechá jen životaschopné části, odhadl další vývoj pro ČTK Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Odbory se prozatím dohodly s Úřadem práce, jehož pracovníci budou za zaměstnanci Liberty docházet přímo na pracoviště.

„Dneska se snažíme zaměstnancům zajistit, aby dostali svou mzdu přes Úřad práce co nejrychleji. Vypadá to zatím tak, že od příštího týdne si budou moci dát žádost na Úřad práce, a to přímo v areálu hutě,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Petr Slanina, předseda ZO OS KOVO Liberty Česká republika.

Odboráři navíc připomněli, že huť může nadále fungovat pouze s kvalifikovanými zaměstnanci. Zdůrazňují, že je potřeba nepodléhat panice a soustředit se na to, aby společnost mohla najít nového majitele a znovu řádně fungovat.

„Nevystavujte se nebezpečí neomluvené absence, že nenastoupíte do práce z důvodu, že odmítnete pracovat pro někoho, kdo neplatí mzdu. Budeme hledat zákonné možnosti řešení,“ upozorňují odboráři zaměstnance s tím, že podniknou veškeré kroky, aby jim pomohli získat finanční podporu.

Výše náhrady je podle Úřadu práce stanovena až do 1,5násobku rozhodné částky za daný měsíc, což je aktuálně maximálně 65 011 korun. Mzdové nároky budou moci zaměstnanci uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce. Pro zaměstnance, kteří jsou v nouzi a nebudou žádat o celé tři měsíce najednou zpětně, je umožněno žádat o náhradu mzdového nároku opakovaně, za každý měsíc zvlášť.

„Krizový scénář pro tuto situaci jsme měli již dlouho připravený a zaměstnancům Liberty Ostrava jsme pomáhali i před vyhlášením insolvence, a to především poradenstvím a rekvalifikacemi, které mohou využívat zaměstnanci již po dobu trvání pracovního poměru. Nyní moji kolegové spolu s odbory jednají s personalisty Liberty Ostrava, aby se dohodli na dalším postupu, zahájili práci našich mobilních týmů přímo v prostorách Liberty Ostrava a zároveň díky sdílení dat maximálně zjednodušili administrativu pro zaměstnance,“ říká Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.

Znepokojení nad současnou situací kolem Liberty vyjádřila také Krajská hospodářská komora (KHK) Moravskoslezského kraje, podle které bude mít vážný dopad nejen na její zaměstnance, ale také na region a českou ekonomiku.

„Úpadek podniku tak přímo ohrozí životní úroveň tisíců rodin a negativně ovlivní širší komunitu obyvatel zdejšího regionu. Ztráta těchto pracovních míst může vést k nárůstu nezaměstnanosti,“ uvedla KHK pro ČTK. V Moravskoslezském kraji je druhá nejvyšší nezaměstnanost v ČR.

„Vyzýváme k vytvoření podpůrných programů pro zaměstnance, kteří budou touto situací přímo zasaženi, aby byla zajištěna jejich rychlá a efektivní rekvalifikace a návrat na pracovní trh,“ cituje ČTK předsedu KHK René Kolka.