Článek
Kvůli rostoucím cenám chystá zdražování většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.
Nyní oznámila nárůst cen i ČEZ Teplárenská, která zásobuje přibližně 7 500 odběrných míst, mezi něž patří přes 132 000 domácností, dále nebytové prostory a desítky průmyslových podniků, nemocnic, škol a dalších institucí. Společnost v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o 20 procent – v průměru kolem 123 korun měsíčně.
Hlavní vliv na navýšení cen tepla má zejména růst nákladů. Především jde o zdražení paliva, materiálů, opravy a také navýšení cen emisních povolenek oxidu uhličitého. Náklady na výrobu tepla nebo jeho nákup od dodavatelů tvoří podle ČEZ přibližně 80 procent jeho ceny a celková výše je pak odvislá od toho, z jakého zdroje teplo pochází a z jakého paliva je vyrobeno.
V současnosti je průměrná cena tepla pro koncové zákazníky ČEZ Teplárenské kolem 640 korun za gigajoule (GJ) měsíčně, což je podle firmy asi o deset procent méně, než je průměrná cena na trhu. Navýšení pro příští rok bude v průměru činit 123 korun za měsíc. Pro majitele standardního bytu 3+1 se spotřebou 25 GJ tepla ročně to tak bude znamenat navýšení zhruba o 256 korun měsíčně, ročně tedy půjde o 3 074 korun více.
Většinu tepla, kolem 78 procent, ČEZ Teplárenská nakupuje pro své odběratele z hnědouhelných zdrojů. Téměř 9,5 procenta tepla společnosti se vyrábí z biomasy, téměř 8,5 procenta z černého uhlí a přibližně čtyři procenta z plynu. ČEZ v této souvislosti zákazníky ujišťuje, že dodávky uhlí a biomasy má zajištěny u stabilních dodavatelů, a nehrozí tak žádné výpadky.
Většina tepláren v Česku chystá kvůli rostoucím nákladům od příštího roku zdražování, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka půjde zpravidla o výrazný nárůst. Záležet ovšem bude především na zdrojích výroby tepla. Nejvíce tepláren používá uhelné zdroje, kde lze podle sdružení očekávat navýšení cen zhruba o desítky procent.
Naopak v případě některých tepláren na zemní plyn může podle Hájka cena i klesnout, protože předchozí masivní zdražení plynu už dříve vyhnalo ceny tepla na takovou výši, že jejich zastropování přijaté vládou ceny pro koncové zákazníky nyní sníží.
„Ve hře je stále velké množství pohyblivých faktorů, které mohou ceny tepla v příštím roce výrazně ovlivnit. Aktuálně jednáme o tom, zda by bylo například možné snížit cenu černého uhlí ze státní firmy OKD pro teplárny. Stále se vyjednává také o přechodné transformační podpoře tepla a podobně,“ dodal Hájek. Jasněji podle něj bude v následujících týdnech.
Už od listopady tak zdražily teplo například Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna. Ceny pro odběratele navýšily o 888 korun za GJ, tedy na 1 672 korun za GJ včetně DPH. Už dříve zdražila více než dvojnásobně například Jablonecká energetická a o 15 procent Teplárna Strakonice.
O vyšší desítky procent ohlásily zdražení také společnosti Jihlavské kotelny, Teplo HB nebo Energie AG Kolín. Do specifické situace se dostaly některé teplárny, kterým jednostranně ukončila dodávky plnu společnost NWT. Jde například o teplárny v Břeclavi nebo Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku, kde ceny stoupnou i několikanásobně. Upravený ceník pro příští rok se během listopadu chystají oznámit také například Pražská teplárenská nebo Teplárna České Budějovice.
