Článek
Spotřeba zemního plynu v Česku loni propadla o desetinu na 6,76 miliard kubických metrů. Ve své výroční statistice to uvedl Energetický regulační úřad.
Jde o nejnižší odběr za celé období, ze kdy má úřad srovnatelná data. Tedy minimálně za třicet let. Důvodem je teplé počasí, vysoké ceny, které donutily domácnosti i podniky šetřit, a nástup šetrnějších technologií.
Historický rekord je ve skutečnosti nejspíš ještě mnohem delší. Za komunismu se totiž vedle zemního plynu do sítě přidával ještě svítiplyn, který ve statistice není. Šlo o náhražku vyráběnou z uhlí, a to až do roku 1996. Při započtení těchto dodávek by čísla z 90. let byla každoročně zhruba o 1,5 miliardy kubíků vyšší.
„Především díky úsporným opatřením na straně zákazníků spotřeba plynu klesá soustavně již od třetího čtvrtletí roku 2021, tedy od chvíle, kdy se začala projevovat energetická krize,“ uvedl k poslednímu propadu předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Během dvou let války a zdražování klesla spotřeba plynu o 28 procent. Loňský propad sice samozřejmě souvisel s teplým počasím, ale jen z menší části. Odběr plynu by byl podle ERÚ výrazně nižší, i kdyby tepleji nebylo. Po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál úřadu vyšel mezi roky 2022 a 2023 pokles spotřeby o osm procent.
Už minulý týden ERÚ vydal celoroční statistiku o elektřině. A její spotřeba klesla také – o čtyři procenta na nejnižší úroveň za 14 let. Obojí je dáno nejen teplem a drahotou, ale také útlumem ekonomiky a tím, že velcí odběratelé postupně investují do modernějších zařízení. Nebo si energie vyrábějí sami.
Velký propad nastal loni u tranzitu plynu přes Česko. Celkový dovoz klesl o 70 procent na 7,83 miliardy kubíků, což jinými slovy znamená, že se doma spotřebovalo takřka vše, co se dovezlo, a dál už neputoval skoro nic. Vývoz spadl z roku na rok o 94 procent.
„Naprostá většina dodávek plynu, 92 procent, přitekla do České republiky přes hranice s Německem. Pouze osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika již měla naplněné zásobníky,“ uvádí ERÚ.
Konec tranzitu souvisí s přesměrování toků plynu Evropou po vpádu Ruska na Ukrajinu a odpojení velkokapacitního plynovodu Nord Stream. Před válkou šlo o hlavní zásobovací linku do Německa a přes něj i do Česka. Touto trasou se zásobovalo také Slovensko nebo Rakousko. Předtím naopak Česko sloužilo jako tranzit z východu na západ.
Místo ruského plynu se nyní do Česka vozí hlavně plyn z Norska a zálohu tvoří zkapalněný plyn dopravený do přístavů v Německu a Nizozemsku. Ze západu už neproudí o moc víc suroviny, než kolik Česko samo pro sebe potřebuje. Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko se zásobují z Ruska pomocí plynovodů přes Ukrajinu a Turecko.
Česko kvůli těmto změnám přestalo být křižovatkou. Proto se loni dostal o problémů správce páteřní sítě plynovodů NET4GAS – dřívější rozmáchlé investice najednou neměl z čeho platit, protože přišel o naslibované tranzitní poplatky od Gazpromu. Podnik přešel do rukou státu, jiné využití než domácí zásobování se pro něj zatím nerýsuje.
