Řemeslníkům skončily zlaté časy. Nastal zlom a poptávka výrazně klesla

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Francouzský gigant Saint-Gobain v Česku nevyrábí jen stavební materiály, ale vlastní i největší portál pro řemeslnické práce Nejřemeslníci.cz. V posledních dvou letech byl obrovský převis poptávky po stavebních pracích. Řemeslníci nemuseli hledat zakázky, protože k nim přicházely samy.

„Obrat nastal letos v prvním čtvrtletí, kdy vidíme 25procentní pokles poptávky po práci řemeslníků,“ říká v pořadu a podcastu Agenda Tomáš Rosák, generální ředitel Saint-Gobain pro Česko a východní Evropu.

Přežijete současnou krizi, kdy se výrazně zvyšují ceny energií?

Já věřím, že přežijeme. Byť to není příliš jednoduché. Jak jste se zmínil, my vyrábíme stavební materiály, které v sobě obsahují poměrně velké množství energie v různých formách. A ten růst cen energií nás silně zasáhl. Energie je jedna část našeho problému. Obecně bych mluvil spíš o surovinách.

Dostaneme se k tomu. Vy ve vašich závodech musíte zahřívat pece na 1500 stupňů Celsia, ty pece jsou na plyn, jehož cena výrazně roste.

My samozřejmě už několik let máme několik investičních záměrů, jak postupně snižovat celkovou energetickou náročnost naší výroby. Samozřejmě, nárůst cen energií celý tento proces urychlil. Takže máme i nějaké úsporné postupy, tak jak snížíme a tím způsobem i ušetříme.

Na druhou stranu vysoké ceny energií nám umožňují a otevírají dveře do dalších řešení, která byla neekonomická. A v okamžiku drahých energií se ukazují jako nákladově průchodná a rychle je zavádíme.

Zkoušíte zavádět vlastní zdroje, bioplynky nebo solární panely?

Ano, především solární panely. Je to poměrně rozsáhlý program, který jsme přijali na několika místech. Ty panely už jsou nainstalovány na některých provozech, například sklárna v Rumunsku. Máme poměrně velké kontrakty s tamními dodavateli energií, kteří na našem nebo jejich pozemku udělají takové solární pole a budou z velké části zásobovat naše závody.

Co budete dělat v zimě, budete kupovat energii z trhu?

Budeme kupovat energii z trhu. Průměr za celý rok se sníží.

Vaše mateřská firma ve Francii říká, že máte plán pro úplný výpadek zemního plynu tady v Česku. Týká se to i Polska a Německa. Můžete to přiblížit?

Firma přijala rozhodnutí, že uděláme záložní zdroje u těch výrob, kde by přerušení dodávek plynu způsobilo výpadek výroby. Týká se to především toho, co jste zmínil – sklářské výroby. My nebudeme zavádět zatím náhradní stanice nebo dodávky tam, kde by došlo k prostému zastavení výroby.

Jak se zvýší letos vaše náklady na energie? Můžete to specifikovat?

Můžu. Naše náklady na energie se zvýšily třikrát, když vezmu veškeré druhy energií – od koksu, elektriky, plynu, kyslíku. Během roku 2021 narostly až třikrát, v některých státech až čtyřikrát – například v Maďarsku. A je to samozřejmě pro nás obří nákladový šok.

Snižujete si marže, předpokládám, nebo promítáte vše do konečných cen?

To je věčná diskuse. My jsme podnikatelé, naším smyslem existence je generovat zisk. To je úplně jasné. Na druhou stranu, to promítání nákladů do cen musíme dělat postupně s ohledem na zákazníka. Když mluvíme o nárůstu cen stavebních materiálů, tak konečný zákazník (široká veřejnost) vidí konečnou cenu.

Ale my jsme na začátku toho řetězce – pak máte distribuci, máte stavební firmu, máte dopravu… To znamená, že ta finální cena pro konečného zákazníka se skládá z několika fragmentů a my jsme jenom část.

Ano, můžu říct, že ve většině případů se nám podařilo pokrýt růst nákladů cenou, kterou jsme prodávali dále do distribuce. Ne ve všech případech se nám to podařilo.

Abych to úplně dokončil – určitou roli hrál časový faktor. Protože nárůst nákladů běžel rychle měsíc od měsíce a záviselo i na tom, jak rychle se nám tu cenu podaří na trh dostat.

Nicméně slábne poptávka, nejen v Česku, ale obecně v Evropě. Jaký vidíte výhled pro druhou polovinu roku, nebo příští rok?

Rozdělil bych to do dvou částí. První: obecné stavebnictví, které stále jede na plný výkon v Česku. Ale veškeré makroukazatele říkají, že asi bude slábnout.

Pak je tu naše situace – my se snažíme vyrábět výrobky, které odpovídají na dnešní potřeby. Tj. snižování energetické náročnosti, zvyšování akustických standardů, zvyšování prostupu světla apod. Tj. věci, které jsou atraktivní. V neposlední řadě všechny naše systémy, které nabízíme, tak snižují celkovou váhu stavby. My jsme v segmentech, které jsou populární, moderní a sledují trendy.

Jsem hluboce přesvědčen, že i když stavebnictví začne slábnout, nebo zpomalovat, tak my jsme v části, která by měla pokračovat.

Vlastníte největší server s největší nabídkou řemeslníků na serveru NejŘemeslníci. ČNB odhaduje letošní inflaci v létě až 15 %. Máte dobrý přehled o poptávce a cenách u prací řemeslníků…

Ano, sledujeme vývoj ve všech regionech Česka a ve všech oborech. Máme poměrně detailní statistiku a je to velmi zajímavé čtení. Hlavně proto, že se ceny prací liší region od regionu a Praha je v tomto nejhůř z hlediska zákazníků.

Poslední dva roky jsme viděli ohromný převis poptávky po stavebních pracích. V zásadě řemeslníci nemuseli hledat zakázky, což se projevovalo na ekonomických výsledcích NejŘemeslníků.

V prvním čtvrtletí tohoto roku se k našemu překvapení situace úplně obrátila. Sledujeme až 25procentní pokles poptávky oproti minulému roku.

To je poptávka od domácností – malé rekonstrukce, malé stavby, nemá to s velkým stavebnictvím nic společného. A je adekvátní reakce řemeslníků, kteří začínají využívat víc a víc našeho serveru.

Dodáváte i pro automotive, například sklad pro automobily. Tento segment dostal ránu při pandemii a teď i s ruskou invazí na Ukrajinu. Cítíte to?

Cítíme to. Minimálně v době pandemie jsme to velmi silně cítili, dokonce jsme museli některé směny zrušit, což se nám nestalo od roku 2010. Teď mám pocit, že situace je stabilní a náš závod v Hořovicích jede na plný výkon. My vyrábíme čelní skla pro některé typy automobilů a těžko můžu hodnotit automobilovou výrobu jako celek.

Máte 13 závodů v Česku. Jeden jste nedávno zavřeli. Máte nějaký problém s dodávkami surovin? Že by třeba vůbec nepřišly, jako v případě automotive?

Ano. Pro nás paradoxně ještě horší situace byla v dostupnosti surovin. Najednou ze dne na den nám naši letití dodavatelé řekli „prostě nemáme“. Říkali – loď z Číny nepřijela, vyhořela fabrika, poptávka je veliká a musíme alokovat mezi různé zákazníky apod.

To pro nás byl opravdu šok, protože jsme za chodu museli měnit naše receptury, výrobní postupy a hledat alternativy. Byl to ohromný nápor na lidi a výrobu. Koneckonců také na nákladovost. A tyto změny nás nákladově zasáhly minimálně stejně jako nárůst cen energií.

Zkoušíte měnit dodavatele, nebo investujete tak, abyste si to mohli vyrábět sami? Jaké řešení na tohle máte?

Na to aplikujeme postup mít připravené alternativní dodavatele a mít připravené receptury pro alternativní dodavatele. Ne vždy se vám to podaří. Jestli máte dodavatele cementu, který je vedle vás a alternativa je 300 kilometrů daleko, a to je velmi drahá alternativa.

Jestliže máte dodavatele sádrovce, který je klíčový pro naši sádrokartonovou výrobu, což je elektrárna vedle vás a ta najednou zavře, tak najednou vozíte sádrovec 200 až 300 kilometrů, tak místo jednoho eura platíte 40 €.

Česko je pro skupinu Saint-Gobain místem levné a kvalifikované práce. Nebudete se odsud stahovat?

Ne, to určitě ne.

Já bych vás opravil, nejedná se o levnou práci.

Už není ta práce levná?

Od roku 2008 je Česko považované v koncernu jako středně drahá země. A pokud se jedná o výroby s levnou pracovní sílou, tak hodně výrob bylo přesunuto dávno jinam. V Česku zůstávají vysoce kvalifikované typy práce a výroby.

Sdílíte nadšení šéfa celého koncernu Pierre-André de Chalendar, který chce celou skupinu překlopit „na zeleno"?

Naše výroba je svým způsobem ekologická. Veškerá výroba plně splňuje evropské normy.

Spíš nesplňuje ty budoucí…

Ano, ty budoucí. Jsme si toho vědomi. Máme rozsáhlé programy pro snižování produkce především CO2. Ty programy jsou investičně relativně náročné, ale dá se tam spojit snižování CO2 a určitá modernizace výroby.

Jako ukázku bych dal modernizaci linky v Častolovicích, kde vyrábíme čedičovou vatu. Tam budeme kompletně předělávat celý systém tavení do daleko ekologičtějšího se spotřebou CO2, která odpovídá 50 % dnešní situace a plus dostaneme daleko modernější závod. Že to stojí cca 80 milionů eur, to je pravda.

To je vaše hlavní investice v příštích letech?

Ne, těch investic je daleko víc. Máme poměrně rozsáhlý program pro Adfors, rozsáhlý program pro mělnický Rigips. Ale jak jsem se možná už zmínil – dneska se ty hlavní výrobní závody budují v Rumunsku. Protože náš hlavní rozvojový trh je Balkán, kde se nám extrémně daří a Rumunsko bylo zvoleno jako výrobní základna pro celý Balkán. Když se dívám na region východní Evropy, tak největší investice jsou v Rumunsku.

Přesunula by se tam nějaká česká výroba?

Určitě ne.

Z jakého důvodu?

Naše stavební materiály necestují. A ta vzdálenost je obrovská.

Co s těmi výrobami, co ani po investicích nesplní ty přísnější plánované emisní limity? Váš šéf naznačil, že byste je odprodali.

Ne ne ne. V žádném případě. My odprodáváme neziskové firmy, u kterých jsme usoudili, že v rámci koncernu nemůžou vytvořit dostatečnou nadhodnotu a bude jim lépe v privátních rukách nějakého rodinného byznysu.

Takových provozů máme pár a opravdu je prodáváme, protože nám to dává ekonomický smysl a nevytvořili jsme si představu, jak bychom mohli vytvořit nějakou přidanou hodnotu v rámci koncernu a je lepší divestovat.

Co se týče vlastního CO2, tak máme plán do roku 2050 být zcela neutrální. S tím, že máme krátkodobější cíl – v roce 2030 být v -40 % v produkci CO2 oproti roku 2017 i s nárůstem výroby. A víme, že toho cíle v roce 2030 dosáhneme. Máme programy, investice a technologie a ne všechny jsou nainstalované, ale víme, co dělat, abychom tento cíl splnili.

Ale ještě bych se zmínil o druhé stránce udržitelnosti, a to jsou odpady. Myslím si, že obecně v Česku a vůbec v Evropě problematika odpadů narůstá a dojde určitě k nějaké krizi v nejbližší době. My jsme mezi lety 2010…

Jakou krizi myslíte?

Že cena odpadů, resp. uložení odpadů bude natolik drahé, že to bude prakticky nemožné. A některé komodity bude zakázáno ukládat. Takže celý stavební průmysl se musí zabývat tím, jak začít sbírat odpady ze staveb a recyklovat je. A to je pro nás obrovská výzva. Odpady u nás ve fabrikách jsme vyřešili.

Máte nějaký příklad?

Odpad z naší výroby, to je technologický odpad. Například v Častolovicích v Isoveru, tak na skládky vyvážíme pouze 1,5 % toho, co jsme vyváželi v roce 2010. Takže jsme ušetřili na skládkování 98,5 % a máme další programy, jak se během dalších let dostat na úplnou nulu. Věřím, že naše provozy budou bezodpadní.

Je to příležitost i pro firmy, který budou ten materiál odpadový víc zpracovávat?

Určitě. Vidím v tom velkou obchodní příležitost. My po tom jako Saint-Gobain jdeme. Máme hodně myšlenek, jak tento proces urychlit a přeměníme to v obchodní příležitost pro celý průmysl.

Zdraží přechod na zelenou ekonomiku a bezemisní výroby vaše výrobky? Nebo se vám podaří výrobu zefektivnit?

Jednoznačně se nám to podaří zefektivnit.

Takže by se to nemuselo promítnout pro konečného zákazníka?

Rozhodně ne. Ty faktory, které budou stanovovat cenu pro konečného zákazníka, budou jiné než ekologické programy.

Které to budou?

Ceny energií, cena práce a dostupnost surovin.

Ty věci, které vás nejvíc trápí.

Ano, ty věci, které nás nejvíc trápí a nezmizí.