Česko trápí zdražování, ale jinde jsou na tom hůře. Mapa inflace ve světě

Inflace 16 procent, která v Česku sužovala domácnosti i firmy během května, je i v evropském měřítku alarmující. Česko ale není jediné, inflační rekordy padají napříč zeměkoulí, stačí se podívat za hranice Evropy. Na následující mapě zjistíte, jak si stojíme v porovnání se světem.

Nejvyšší míra inflace na světě je v současnosti v Súdánu (192 procent), Venezuele (167 procent), Sýrii (139 procent) a Zimbabwe (132 procent). Co mají společné? Ani jednu z nich netrápí růst ceny plynu nebo válka na Ukrajině. Drtivá inflace zde má své vlastní důvody.

Venezuelu již několik let drží v šachu hospodářská krize, Sýrie se stále zmítá v občanské válce a Zimbabwe od roku 2019 opět používá vlastní národní měnu, která však již dříve skončila hyperinflací a nyní je považována za měnu, která selhala.

Ve světě však existuje i druhý extrém. Některé země se při pohledu na českou 16procentní inflaci nestačí divit. Nejnižší míra inflace na světě je v současné době v Jižním Súdánu, a to minus 4,3 procenta. Zrovna zde ale není inflace úplně vypovídající měřítko. Súdán totiž sužuje katastrofální sucho a podle OSN nemá letos polovina obyvatel dostatek potravin.

Nízkou inflaci mají ale i země, které na rozdíl od Súdánu existenčními problémy netrpí. Tichomořský ostrovní stát Vanuatu se vyhřívá na pouhých 0,7 procentech, Maledivy a malý africký stát Gabon mají 1,2 procenta a Bolívie 1,4 procenta.

Pokud bychom se podívali na ekonomicky silnější země, pak má nejnižší inflaci Čína s 2,1 procenty, Japonsko (2,5 procenta), Saúdská Arábie (2,2 procenta), Švýcarsko (2,9 procenta) a Spojené arabské emiráty (2,5 procenta).

Důvody nízkých sazeb v těchto státech jsou různé. Saúdská Arábie a sousední Spojené arabské emiráty těží z prudkého nárůstu cen ropy a plynu. Díky tomu vládní příjmy rostou, zatímco suroviny pro vlastní průmysl zůstávají levné. Je zřejmé, že ti, co mohou ropu a plyn získat levně, jsou ve výhodě. Proto je míra inflace i v jiných zemích produkujících ropu – jako je Malajsie (2,3 procenta) a Brunej (3,2 procenta) – poměrně nízká.

Čína a Japonsko naopak své ekonomiky a občany velmi silně dotují. V Japonsku je to již desítky let normou, a proto je zde míra inflace vždy hluboko pod světovým průměrem. Má to ale svou cenu, japonský státní dluh je nejvyšší na světě. Čína se zase snaží kompenzovat neustálá koronavirová omezení pomocí balíčků ekonomických stimulů. Kromě toho se v Číně propadla poptávka po mnoha druzích zboží, což také snižuje ceny. Řadu komodit si země vyrábí samy, takže ceny na světových trzích zde nemají takový vliv jako například u nás.

Nám bližší Švýcarsko se svými 2,9 procenty rovněž zaznamenává negativní rekordy, ale zůstává hluboko pod mírami sousedních zemí. Horská země těží ze své silné měny, díky níž je dovoz levnější než jinde. Navíc naši sousedé nejsou na ropě a plynu závislí tak jako my.

V celosvětovém měřítku je Česká republika s poslední ohlášenou inflací 16 procent za polovinou pomyslného žebříčku. Medián, tedy střední hodnota, která rozděluje všechny země na polovinu s vyšší a polovinu s nižší inflací, činí 7,6 procenta. Většina našich průmyslových sousedů se pohybuje spíše kolem poloviny. Například sousední Rakousko dosahuje 7,7 procenta, Portugalsko 8,0 procent a Slovinsko 8,1 procenta.

Z velkých ekonomik má v současnosti nejnižší míru inflace Francie s 5,2 procenty, před Itálií a Kanadou (6,8 procenta). Důležitými faktory přispívajícími nízké inflaci ve Francii jsou zaprvé dotace na energie a za druhé její samotná výroba, která je v rukou státu. V USA je inflace 8,6 procent a ve Spojeném království 9,0 procent.

Takovou hodnotu označuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jako letošní průměr pro své členské státy. Průměr OECD však zvyšují především pobaltské státy, ale také Česko. Inflace těchto států se pohybuje v rozmezí 15 až 20 procent.