Česká piana, která odmítla Čína kvůli Tchajwanu, zamířila do desítek škol

Když šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na konci léta 2020 odcestoval na Tchajwan, spustil tím sérii reakcí od čínského režimu. Čína totiž Tchajwan považuje za součást svého území a nelibě nese, když se kdokoli na oficiální úrovni k Tchajwanu chová jako k samostatnému státu.

Jednou z těch mediálně známějších „odvet“ bylo i odmítnutí objednaných českých pian značky Petrof. Česká rodinná firma Petrof na čínský trh exportovala asi třetinu své produkce, a tak ji zrušení zakázky znepokojilo.

Situace ale využila nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF), která odmítnutá piana v září 2020 odkoupila: „Že klavíry koupíme, jsme se rozhodli hned, jak jsme se o problému dozvěděli. S manželkou jsme se domluvili, že je naše nadace obratem věnuje českým školám. Přáli bychom si, aby se těch jedenáct nástrojů stalo symbolem české hrdosti a soudržnosti,“ uvedl tehdy Karel Komárek, zakladatel nadace KKFF. „Česko je úspěšná a hlavně svobodná země. To je to, čeho si osobně nade vše vážím, a tímto drobným gestem si to dovoluji spoluobčanům připomenout,“ dodal jeden z nejbohatších Čechů.

Na 11 klavírů koupených v září 2020 poté navázala sbírková akce Piana do škol. Do veřejné sbírky přispívali jednotliví dárci i firmy. Díky sbírce se tak do 57 vybraných základních uměleckých škol, gymnázií a základních škol dostalo 54 pianin a 3 klavírní křídla z dílny Petrof.

„Jsme nadšeni z toho, jak se k projektu postavili velcí i malí dárci. Je úžasné, že se povedlo vybrat celou sumu i v tak složitém roce, jako byl právě končící rok 2021,“ uvedl Karel Komárek v tiskové zprávě projektu. Zdůrazňuje, že právě takto by mělo mecenášství fungovat. „Jde o to, aby náš vklad na začátku podnítil zájem o danou problematiku a lidé ji začali skutečně řešit. A to se tady povedlo. Pro mne i manželku akce znamenala i osobní obohacení – projekt nám přivedl do cesty plno zajímavých lidí, kterých si vážíme.“

„Hned na začátku jsme řekli, že nástroje by měly směřovat tam, kde se kromě zmíněných kritérií mohou frekventanti pochlubit úspěchy v hudebních soutěžích. Odborná komise brala v potaz i lokalitu a její sociální kapitál, v níž konkrétní škola funguje. Snažili jsme se upřednostnit potřebnější regiony,“ vysvětlil Luboš Veselý, ředitel nadace Karel Komárek Family Foundation.

Podle Veselého přispělo na sbírku „Piana do škol“ celkem 1255 drobných i velkých dárců nejen z Česka, ale také například z Velké Británie nebo USA. Podle něj zafungovala i komunitní podpora konkrétních ZUŠ – například v Poličce se podařilo mezi rodiči a místními obyvateli vybrat na polovinu pianina, druhou pak doplatil větší dárce. „Často lidé věnují peníze na školu ve městě, kde například vyrůstali, do školy, kam sami chodili, nebo kam dnes chodí jejich děti,“ doplnil Veselý.

Projekt také podle organizátorů odhalil celkovou zastaralost klavírů na základních uměleckých školách. Průměrné stáří klavírů zde bylo 49 let. V základní umělecké škole v Jablonné nad Orlicí to dokonce byl klavír 120 let starý. „Je to nejstarší hudební nástroj v naší škole. Pan ladič říká, že už má prasklou desku a ani ho už nechce moc ladit,“ uvedla ve videu Monika Zelenková, která na škole vyučuje hře na klavír. „Kvůli němu pan ředitel žádal nadaci o nový klavír. Jsme totiž malinká škola a nemáme moc šanci nasbírat peníze na nový nástroj.“

„Velké kulturní stánky mění klavírní křídla po pěti až sedmi letech. Pro potřeby výuky na školách je záhodno obnovit klavíry po deseti, maximálně po 15 letech, to samozřejmě za předpokladu pravidelné údržby,“ podotkl Jan Simon, odborný garant komise a intendant Akademie klasické hudby.

„Děti hrály rády i na starý klavír, nepoznají samozřejmě rozdíl,“ usmívá se učitelka Zelenková. „Ale my jsme velmi rádi, že máme nástroj nový.“ Ředitel její školy David Serbousek považuje projekt Piana do škola jako jednu z mála příležitostí, jak zviditelnit práci základních uměleckých škol v Česku: „Pro mne osobně jde i o symbol národní hrdosti.“