Česko drtí pád investic. Věří ve spásu z Německa

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V lednové prognóze připustilo Ministerstvo financí, že loni klesly investice, jinými slovy „tvorba hrubého fixního kapitálu“, o 0,1 procenta. Pro letošní rok snížili experti ministra Zbyňka Stanjury své odhady růstu investic na hubených 2,8 procenta. „Předpovědi Ministerstva financí mi přijdou ještě optimistické,“ míní Petr Dufek, který je hlavním ekonomem banky Creditas.

„U firemních investic mám také obavu,“ potvrzuje jeho kolega z UniCredit Bank Pavel Sobíšek převládající skepsi, že hlavně investice do průmyslu se ještě zdrží. Podle poslední prognózy UniCreditu poklesne fixní kapitál mírně také letos, tentokrát o 0,4 procenta.

Rovněž hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská doporučuje v předpovědích opatrnost: „Investice jsou strašně citlivé na nejistotu.“ Firmy nezačnou ve větší míře investovat, dokud nebude jasné, jak světový byznys ovlivní cla a další kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pokles investic je na jedné straně dokladem, že se ekonomice nedaří a podniky ani domácnosti nemají na větší útratu. Šetřením na investicích ovšem nesnižují jen aktuální údaje o hospodářském růstu, ale také vyhlídky do budoucna.

Právě takovou zkušeností prošlo v uplynulých letech Německo. „Práce, materiál a energie jsou u nás drahé, podniky paralyzuje přebujelá byrokracie, politický chaos oslabuje domácí investice,“ shrnul situaci u sousedů Michael Hüther z Institutu německého hospodářství (IW). Vysvětloval tím deníku Die Presse výsledky průzkumu mezi podnikatelskými svazy, ze kterých dvě třetiny letos očekávají horší bilanci než loni.

Investice se v Německu snížily ve čtyřech z pěti posledních let a spolu s nimi také produkce průmyslu i stavebnictví. Proto nepřekvapí, že loni i předloni poklesla celá ekonomika. Letos experti předpovídají růst HDP v řádu desetin procenta.

Česko je prozatím jen na šikmé ploše. Investice stagnují v posledních dvou letech, průmysl a stavebnictví dokonce ztrácejí výkon. V roce 2023 ekonomika stagnovala a loni ji před německým scénářem zachránila jen zvýšená spotřeba domácností.

O návratu prosperity bude možné mluvit ve chvíli, až se rozjede nová výroba a výstavba. Není to nic nemožného, jak svědčí příklad některých evropských zemí. Rychlý rozvoj průmyslu zařídil hospodářský růst v Polsku, Litvě, Dánsku a Irsku, jedná se ovšem o státy, které předtím nejvíc investovaly, v případě Polska a Litvy se zásadní podporou z evropského rozpočtu.

Data Eurostatu ovšem svědčí i o tom, že samotné investice vždycky nestačí. Příkladem je Rumunsko, které má přednostní nárok na dotace z EU. Investice díky tomu průběžně rostou, v roce 2023 dokonce dvouciferným tempem, ztrácejí se však bez viditelného užitku. Zároveň podle německého deníku FAZ odrazuje zahraniční investory politická nestabilita i katastrofální stav veřejných financí s loňským schodkem 8,7 procenta HDP.

Opatrný investiční optimismus ministra financí Stanjury vychází právě z nárůstu evropských i národních dotací. „Naše předpověď je pozitivně ovlivněna veřejnými investicemi, ať už do infrastruktury, bezpečnosti či dalších oblastí spojených mimo jiné s akcelerací projektů Evropské unie,“ vysvětluje Gabriela Krušinová z ministerstva.

Tento argument potvrzuje i ekonom Sobíšek. „Evropské dotace podléhají sedmiletému cyklu,“ připomíná, že loni začalo nové rozpočtové období, a proto se přísun dotací z Bruselu snížil. Letos se výpadek dorovná, a díky tomu investice vládního sektoru vyrostou o třetinu, tedy o 60 miliard korun. Není to však horentní suma ve srovnání s celkovým objemem investic z veřejných i soukromých zdrojů, který ročně dosahuje dvou bilionů.

Nárůst dotací navíc takřka úplně spolkne výstavba dálnic a železnic, za které se proti loňsku utratí navíc 50 miliard. Okamžité probuzení ekonomiky tím zařídit nelze, protože efekt dopravních investic se rozkládá v řádu desetiletí.

Ministerská mluvčí Krušinová zároveň upozorňuje, že u velkých firemních investic se objevila první vlaštovka. „Pozitivně by měla působit plánovaná investice společnosti Onsemi do výroby čipů,“ uvedla.

„Onsemi je skvělé,“ chválí projekt americké technologické firmy v Rožnově pod Radhoštěm Pavel Sobíšek. Připomíná ovšem, že se investice ještě nerozběhla a hlavní čerpání se předpokládá až v roce 2026. Plánovaná útrata ve výši dvou miliard dolarů (necelých 50 miliard korun) navíc není z pohledu národního HDP úplně závratnou částkou.

Největší nadějí proto tradičně zůstává, přinejmenším podle Heleny Horské, vývoj v cizině. Obavy z celní politiky amerického prezidenta vyvažují vyhlídky Německa. Němci zanedbali v uplynulém desetiletí investice, loni na podzim se rozpadla vláda a nová nastoupí po volbách, které proběhnou už za týden. Předpokládaný kancléř Friedrich Merz už připustil, že v rozpočtu uvolní dluhovou brzdu, aby výpadek investic dohnal. „To je šance pro české firmy, které mají kompetence například v energetice a dopravě,“ předpokládá ekonomka, že se očekávaný investiční boom přesune i do Česka.

„Němci se znovu stanou lokomotivou, která nás potáhne,“ doplňuje s tím, že to nebude dříve než v roce 2026, až nová vláda prosadí svůj první rozpočet.