Češi mají jasno. Stát totálně nezvládá digitální svět

Češi on-line nakupují, čerpají informace, udržují kontakt s přáteli i rodinou a naprostá většina z nich také tráví čas na sociálních sítích. Dokonce více než polovina (52 %) je online takřka neustále a další téměř polovina (43 %) alespoň několikrát denně.

Proto je poněkud překvapivé, že 41 procent Čechů si zároveň myslí, že technologický pokrok je až příliš rychlý, a například více než polovina má obavy z nedostatečného zabezpečení svých dat. Uvedená čísla vyplývají ze studie Connected Citizens společnosti Ernst & Young.

Alespoň jednou za den je online téměř každý tuzemský respondent (99 %) a polovina přiznává, že je na internetu téměř neustále. To je stejný výsledek jako v případě Slovenska či baltských států, které jsou proslulé tím, jak masově v nich lidé využívají digitální nástroje a jak samotný stát téměř celou svou agendu převedl do elektronické podoby.

Ačkoli Češi stráví v online světě stejně jako času jako občané pobaltských zemí, to, k čemu internet využívají, se naprosto liší. Nejvýznamnější rozdíl je v komunikaci s úřady a lékaři. Například v Pobaltí s úřady elektronicky komunikuje 67 % respondentů, lékařské prohlídky si pak sjednává elektronicky 45 % respondentů. V České republice se tyto způsoby využití internetu nedostaly ani do první desítky.

Rozdíl je i v tom, jak Češi hodnotí efektivitu využití technologií vládou v průběhu pandemie covidu-19. Právě v této době se totiž komunikace mezi státem a občanem přesunula do „nehmotného“ světa.

Pouhých 28 % respondentů z České republiky se domnívá, že vláda v této kritické době zvládla efektivně využít digitální technologie.

„Obzvláště kritičtí k vládě jsou v tomto směru čeští OSVČ, ti považovali využití digitálních technologií státem v reakci na pandemii za neefektivní v 71 %,“ říká Romana Smetánková, vedoucí partnerka společnosti EY pro veřejný sektor. „Odráží se v tom nedostatečná rychlost a mnohdy přílišná složitost vládní pomoci. Veřejný sektor nereagoval dostatečně pružně, nedisponoval dostatečnými daty a na krizové situace nedokázal efektivně a rychle zareagovat. Jde o cennou zkušenost, kterou lze využít k modernizaci a přípravě na další krizové situace.“

A stát podle Čechů neumí s „digitálem“ pracovat vlastně všeobecně. Zatímco totiž v Estonsku nebo v Lotyšsku hodnotí respondenti využití digitálních technologií vládou pozitivně v 44 %, v České republice je to jen 28 %.

„Je známo, že zejména Estonsko patří dlouhodobě ke světové špičce v e-governmentu. Ačkoliv není Česká republika v tomto ohledu nejhorší v EU, velký rozdíl spatřuji v tom, jak stát dokáže pro digitalizaci nadchnout své občany. Estonská, ve všech směrech propracovaná, strategie digitální společnosti založená na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem vede k tomu, že naprostá většina obyvatelstva šetří svůj čas využíváním digitálních služeb. To se promítá do mnoha oblastí života od elektronických daní přes elektronizované zdravotnictví až po volby elektronickou cestou,“ vysvětluje Smetánková.

„Češi na druhou stranu relativně hodně využívají internet pro správu svých financí. Zatímco celosvětový průměr je 58 %, v České republice spravuje své finance on-line celých 72 % respondentů. Tyto výsledky odráží vysokou kvalitu a bezpečnost on-line bankovnictví v České republice, ať už jde o jeho dostupnost, uživatelskou přívětivost, či spolehlivost,“ komentuje trend Smetánková.

Pokud by čeští občané mohli vládu úkolovat, jako první by ji poslali napravit stav ve zdravotnictví konkrétně sdílení pacientské dokumentace napříč poskytovateli zdravotních služeb. Zároveň je pro ně důležité sdílení napříč jednotlivými úřady.

„Dobrou zprávou je, že digitalizace patří mezi priority současné vlády. Zároveň se nacházíme v unikátní době, kdy je digitalizace štědře finančně podporována i ze strany Evropské unie. Nevyužití této pozitivní konstelace ve prospěch digitalizace by tedy bylo velkým neúspěchem této vlády,“ podotýká Romana Smetánková.