Češi šetří na jídle. V kamionech je vidět, čeho se vzdali

Pěstitelé letos varovali, že Češi začínají šetřit na ovoci a zelenině. To potvrzují data Českého statistického úřadu (ČSÚ) k zahraničnímu obchodu.

Letos od ledna do září se dovezlo o pět procent méně banánů než loni, o šest procent méně hroznů, o 8 procent méně citrusových plodů a o 18 procent méně melounů. V citrusech se šetří hlavně na grapefruitech, jejichž importy klesly o 42 procent. Dovozy pomerančů propadly o 13 procent. Podobně na tom bylo kiwi. Mandarinky naopak o tři procenta vzrostly.

Důvodem poklesu importů ovoce, které si sami nevypěstujeme, je nejspíš snaha šetřit. „Lidé si určitě kupují méně ovoce a častěji se rozhodují až v obchodě podle toho, co je zrovna ve slevě,“ říká šéf Ovocnářské unie Martin Ludvík. Když jsou v akci jablka, oželí lidé třeba banány nebo pomeranče. Anebo naopak.

Jablek je nadbytek. Podle Ludvíka je jejich farmářská cena i cena v obchodech nižší než loni, přestože letos mají pěstitelé podstatně vyšší náklady s energiemi, hnojivy nebo pohonnými hmotami. Problém s prodejem svých jablek má prý Polsko, které omezilo export na východní trhy a prodává velmi levně.

Kilogram jablek stál podle dat ČSÚ v září 34,96 koruny, před rokem se stejné množství prodávalo za 35,33 koruny.

Ludvík dodal, že sezona pro tuzemské pěstitele jablek dopadne velmi špatně. „Situace je naprosto kritická. Sadaři nechali až pětinu jablek na stromech, momentálně není odbyt a nevyplatí se drahé skladování,“ vysvětlil. Jablka se přes zimu musí chladit na jeden stupeň Celsia.

Data ČSÚ do září nenasvědčují tomu, že by se dováželo více jablek. Import letos klesl o 1,4 procenta.

Obecně dovoz potravin za tři čtvrtě roku stoupl o tři procenta. U některých položek jsou obrovské výkyvy. Například slunečnicového oleje se dovezlo o 73 procent víc a řepkového oleje dokonce o 140 procent víc než v roce 2021.

„Pro nárůst objemu importu nevidím žádný zásadní důvod. Česko je pro svoji spotřebu oleje soběstačné. Jediné, co mě napadá, je obchodní činnost spojená s nákupem oleje v zahraničí a zprostředkování obchodu do dalších zemí,“ komentuje data Jana Jenčková, obchodní ředitelka výrobce olejů z Jičína Fabio Produkt.

Spotřeba oleje se podle ní nezvýšila. Ze zahraničí se delší dobu dováží spíše slunečnicové oleje, slunečnice totiž na polích ubývá.

Lidé i firmy začali v panice nakupovat olej po vypuknutí války na Ukrajině, která je velkým výrobcem a exportérem olejů. Chtěli se předzásobit. Během léta se situace uklidnila, protože Ukrajina si opět našla cestu na evropské trhy.

Cena olejů v obchodech během léta vystřelila o desítky korun nahoru kvůli nejistotě v dodávkách z Ukrajiny a zákazu dovozu komodit z Ruska. Dobrá zpráva je, že olej už zlevňuje.

„Z letních cen olejů, které dosahovaly úrovně 60–75 Kč/l, se dnes aktuální cena pohybuje v rozmezí 42–50 Kč/l a dá se očekávat ještě další pokles v příštím roce. Tam už ale hranice bude velmi křehká a bude se hodně odvíjet od zpracovatelských nákladů jednotlivých zemí a hlavně energetické politiky daných států,“ vyhlíží Jenčková.

Další zajímavostí v dovozních statistikách je propad dovozu másla o deset procent. Naopak velmi silně narostly objednávky různých pomazánek, které mohou zákazníci kupovat jako levnější alternativy másla. Mléčné pomazánky o obsahu tuku od 39 do 79 procent meziročně vzrostly z 872 tun na 1364 tun, tedy o 56 procent.

„Je docela možné, že roste zájem o levnější alternativy másla, které se letos dostalo do vysokých cenových hladin. Na jeho levnější náhražky spotřebitelé velmi dobře slyší,“ domnívá se Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Vzestup mléčných alternativ potvrzuje řetězec Kaufland. „Přesná procenta potvrdit nemůžeme. Ze zákaznického chování je možné pozorovat, že stoupá prodej alternativ másla na úkor másla samotného. Jedná se převážně o produkty Zlatá Haná, Creme Bonjoure, Madeta AB a margaríny rodinné balení (Rama 950g/ Flora 1 kg),“ uvedla mluvčí řetězce Renata Maierl.

Podle něj letos klesal odbyt mlékárenských výrobků kvůli nižší kupní síle obyvatel. Ve statistikách dovozu se snížil import eidamu o desetinu, goudy o sedm procent a camembertu o 4 procenta.

Kupodivu však narůstá dovoz dražších sýrů. Třeba parmazán a grana padano vzrostly o 9 procent, provolone o 14 procent, asiago o pětinu a pecorino o 13 procent. Podle Kopáčka to může být tím, že Češi rádi zkoušejí speciality.

Dalším vysvětlením nárůstu některých položek , a to nejen v kategorii sýrů, mohou být vyšší reexporty, které potom nekončí na stole českých spotřebitelů, ale putují dál do zahraničí.