Článek
Začala sklizeň ředkviček, cibulí, salátů, kedluben a další české zeleniny. V příštích týdnech se přidají brambory. Na pultech je přitom podle zelinářů česká produkce vidět méně než v posledních letech, kdy se mírně zvyšovala.
Když mluvím s našimi partnery v sousedních zemích, v Německu, v Polsku, na Slovensku a v Rakousku, všichni na základě prodejů naznačují, že klesá kupní síla. Lidé dávají finance prioritně za energie, nájmy apod., ale zeleninu začínají omezovat.
„Začínáme první týden prodávat a pulty jsou plné dovozové zeleniny z jižních států, případně z přebytků z celé Evropy. Po týdnu se dostáváme pod tak obrovský obchodní tlak, že v podstatě prodáváme za jakoukoliv cenu,“ popsal začínající sklizeň Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.
Situaci označil za nejhorší od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, kdy prudce začalo ubývat polí se zeleninou. Podle dalších zelinářů bude letošní rok zlomový.
„Když mluvím s našimi partnery v sousedních zemích, v Německu, v Polsku, na Slovensku a v Rakousku, všichni na základě prodejů naznačují, že klesá kupní síla. Lidé dávají finance prioritně za energie, nájmy apod., ale zeleninu začínají omezovat,“ říká Aleš Schneiberg, obchodní ředitel družstva Bramko CZ. Společnost zásobuje zeleninou všechny tuzemské řetězce a nárazově také exportuje.
Podle něj však o pravidelné dodávky české zeleniny v zahraničí v podstatě není zájem. Firma exportuje jen občas, když zahraniční řetězce potřebují vykrýt výpadky.
Řetězce mají navrch
Zdálo by se, že nebude problém zeleninu udat v České republice, navíc když ta česká pokryje pouze třetinu domácí spotřeby. Jenže podle zelinářů mají řetězce v době začínajících úspor a inflace hodně ostré lokty. A pěstitelé jsou na dodávkách řetězcům příliš závislé. Končí u nich kolem 75 procent české zeleniny.
„Když se chceme udržet, musíme nabídnout stejnou cenu jako konkurenti z Polska nebo Německa. Když se do ceny nevejdeme, přestaneme dodávat,“ líčí Schneiberg nepsané pravidlo.
Ceny se dojednávají každý týden, a zelináři proto nemají žádnou jistotu dodávek. Co ze zeleninou, kterou v obchodě nechtějí? Může se vyhodit, zaorat nebo končí v průmyslovém zpracování s nižším ziskem. Zpracovatelských kapacit je však v České republice málo, stejně jako skladů, které by snížily závislost zelinářů na momentálních tržních výkyvech.
Za sezónní pracovníky odvádíme 43 procent z mezd, což je součet zdravotního a sociálního pojištění, ale polský zemědělec neodvede nic a to se musí někde projevit.
Čeští pěstitelé si na levné dovozy stěžují dlouhodobě. Proč nejsou schopni konkurovat zahraničním firmám, když navíc kromě hektarových plateb na plochu (SAPS) pobírají navíc dotace na tzv. citlivé komodity?
Zbytečné odvody?
Důvodem může být i vysoké cena práce. „Za sezónní pracovníky odvádíme 43 procent z mezd, což je součet zdravotního a sociálního pojištění, ale polský zemědělec neodvede nic a to se musí někde projevit,“ je přesvědčen Jan Procházka z rodinné Farmy Semice. Do obchodních řetězců nedodává, jeho zelenina končí například na e-shopech, farmářských trzích a v nezávislých kamenných obchodech.
Také v dalších evropských zemích včetně Německa odvádějí zemědělci za své zaměstnance nižší odvody. Podle Procházky je český přístup absurdní, protože velkou část síly na polích tvoří sezónní pracovníci, kteří se po několika měsících vracejí na Ukrajinu a žádný důchod v České republice nikdy pobírat nebudou.
Slováci jsou jednoznačně většími patrioty, ale nerozhodují o tom finální zákazníci, spíš řetězce. Vozíme tam spoustu zboží, ale jen ve chvíli, kdy tam domácí produkce není. Když tam je, okamžitě nás utnou a zastaví.
„Spousta pěstitelů je dneska před rozhodnutím, co příští rok. Protože je velmi lákavá myšlenka pěstovat klasické plodiny, jako je obilí, řepka, cukrovka, které sice jsou s problémy, ale rozhodně ne takovými, jako zažívá zelenina,“ říká Petr Hanka. Obává se, že se plochy se zeleninou mohou z 12 tisíc hektarů snížit až o několik tisíc hektarů.
Podle něj přitom zákazníci chtějí českou zeleninu, jenomže tomu brání politika zahraničních obchodních řetězců.
„Slováci jsou jednoznačně většími patrioty, ale nerozhodují o tom finální zákazníci, spíš řetězce. Vozíme tam spoustu zboží, ale jen ve chvíli, kdy tam domácí produkce není. Když tam je, okamžitě nás utnou a zastaví,“ uvedl obchodní ředitel Bramko CZ.
Podle něj dodávky do zahraničí nezaručí ani lepší cena. „Ač bychom zboží nabízeli za jakoukoliv cenu, tak nás tam prostě nepustí, protože zahraniční řetězce naprosto striktně dávají přednost domácím pěstitelům. S tím máme každodenní zkušenosti.“
Na vyjednávání o ceně v obchodu se zeleninou ani není čas. Je to rychloobrátkové zboží, které se musí do tří nebo čtyř dnů prodat, jinak hrozí, že se zaorá, zežloutne, popraská nebo se jinak znehodnotí.
Částečně by to pomohla vyřešit výstavba nových skladů a zpracovatelských závodů. Na to ale teď zřejmě nebudou peníze.
„Připravili jsme spoustu projektů, abychom doplnili skladovou kapacitu, ale kvůli situaci na Ukrajině většina z nich skončí v šuplíku,“ dodal Hanka.
