Češi se zbláznili, staví jako o život, říká šéf Pro-Doma. Boom už ale končí

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Josef Mařinec (70) patří k nestorům českého maloobchodu. V půli 80. let se stal vedoucím prodejny stavebnin v Českém Brodě, jež tehdy patřila spotřebnímu družstvu Jednota. Po pádu socialismu obchod zprivatizoval a v následujících letech vybudoval druhého největšího tuzemského prodejce stavebních materiálů (jedničkou je DEK rodiny Kutnarových).

Pro-Doma dnes zastřešuje 176 prodejen a zaměstnává přes 1 500 lidí. Koncem loňského roku, těsně po dovršení sedmdesátky, předal zakladatel rodinný byznys synům. „Dneska už jen vyhodnocuji, jaké mají výsledky,“ říká Mařinec, který opustil představenstvo a je dnes jediným členem dozorčí rady Pro-Doma.

Podnik vedou Jan a Josef Mařincovi spolu s dlouholetým ředitelem Petrem Vaněrkou. Úplně volné ruce ale ani teď zřejmě nemají: „Říkám jim: dělejte to sami, ale já vám budu bránit, abyste to dělali špatně,“ přiznává senior.

Oba následníci jsou s rodinným podnikem srostlí. Na brigády do stavebnin chodili už jako středoškoláci v době, kdy obchod vedl jejich děda. A na převzetí otcovy firmy se od mládí připravovali. Josef je specialista na provozní řízení, o dva roky mladší Jan, nový šéf představenstva, vystudoval finance, několik let strávil na školách v zahraničí.

Kormidlo převzali Mařincovi synové ve složité době. Po covidové pandemii čekali šéfové Pro-Doma útlum, místo toho přišla poptávková horečka, problémy s distribucí zboží a inflace. Budoucnost je těžko předvídatelná.

Zdražování, ochlazování hypotečního trhu, nedostatek některých materiálů ani obavy z války zatím podle Mařincových prodeje stavebnin nesrážejí. Naopak. Hlad je po všem, bez ohledu na cenový růst, který u většiny produktů pro stavbu dělá zatím v průměru deset procent.

Poptávku posilují problémy s horší dostupností určitých typů zboží. A také strach z pokračující inflace: Mezi lidmi je po covidovém útlumu hodně peněz, zároveň se bojí, že jejich úspory ztratí na hodnotě. A tak je až bezhlavě sypou do nemovitostí.

„Češi se zbláznili, vůbec neřeší rizika. Asi proto, že za covidu se jim ekonomicky vlastně nic moc nestalo,“ líčí ředitel Pro-Doma Petr Vaněrka. „Jako by zapomněli na odpovědnost za budoucnost. Zatímco dřív se řešilo zdražení o dvě stovky na metr čtvereční pozemku, dnešní zdražení o tisícovku nikoho neodradí. Obávám se ale, že ta euforie pomalu končí,“ dodává.

Firmu Pro-Doma podle něj očekávaný pokles trhu ohrožuje méně než některé konkurenty, protože se pohybuje v segmentu drobné bytové výstavby, ta by měla zůstat „vitální“ i v příštích měsících. Nejistota a otřesy v distribuci ale komplikují obchod všem.

Řada produktů při zvýšené poptávce prostě není, zavádějí se rezervační systémy, pokud možno s fixovanou cenou. To tlačí na další zdražování.

„Roli hraje panika, které někteří výrobci rádi zneužívají,“ říká Vaněrka. Růst cen mnohdy neodpovídá vstupům či ceně práce, způsobují ho jen obavy z dostupnosti potřebných produktů. „Změnila se distribuce i chování zákazníků,“ podotýká šéf Pro-Doma.

Lidé v obavě z dalšího zdražování skupují materiál do zásoby. Dnes se prodávají střešní konstrukce, které budou stavebníci potřebovat třeba v říjnu. Paniku posilují občasné fámy o tom, že třeba nebude cement, přestože jeho produkce nijak neklesá.

V posledních týdnech nejvíc zdražuje fasádní polystyren a cihelné zdivo. Jejich ceny, podobně jako u některých dalších produktů, stouply víc než o čtvrtinu. „Nesmírně nestabilní je železo,“ shodují se Mařincovi. Nedávné zdražení o stovky procent střídají avizovaná zlevnění o desítky procent. Na objednané cihly se dnes čeká až tři měsíce, na polystyrenové desky dva měsíce.

V produktech, jako jsou cementářské výrobky či cihly, se odráží rostoucí cena energií, roli hraje i zdražující doprava. Někdy ale není důvod zdražování na první pohled jasný. Může jít prostě jen o vyšší marži, kterou se dodavatelé jistí proti případným dalším turbulencím na trhu.

Pro obchodníky je riziko v tom, že se dnešní deficit řady produktů může rychle změnit v nadbytek, takže draze nakoupené zboží jim blokuje sklady a jsou nuceni ho prodávat pod nákupní cenou.

Loni například vypukla panika kolem OSB desek, jež se k nám dovážejí hlavně z Polska. „Ceny vyletěly na trojnásobek. Trvalo to ale necelé tři měsíce, pak zase rychle spadly,“ vypráví Vaněrka.

Na podobnou horečku to letos vypadá právě s železem. Třeba tyčovinu dodavatelé zdražili během pár týdnů z 25 na 50 korun za kilogram, cena ale šla už o něco dolů. „Máme teď v zásobách železa za 160 milionů, pokud se trh propadne jako loni u OSB desek, může to pro nás znamenat mnohamilionovou ztrátu,“ říká Vaněrka.

Mařincovi jsou přesto přesvědčeni, že Pro-Doma úskalími rozkolísaného trhu propluje ve zdraví. „Krize se nebojíme, zatím jsme ve všech předchozích krizích zažívali právě ten nejrychlejší růst. Teď čekáme, že bude na trhu pokračovat konsolidace. Řada menších obchodníků zřejmě nepřežije, dnešní velcí hráči budou svůj podíl na trhu spíš zvyšovat,“ odhaduje Jan Mařinec.

Jeho otec zvětšoval celá léta rodinný podnik systematickými akvizicemi. Za první zlomový nákup považuje pohlcení konkurenční společnosti Bierhanzl, s jejímž převzetím získalo Pro-Doma i ředitele Vaněrku. Následovala řada důležitých fúzí, díky nimž Mařincovi rozšiřovali záběr: na trh s hutní produkcí vstoupili akvizicí firem Dama a Filinger, půjčovnu stavebních strojů si pořídili v podobě společnosti Tonstav. Loni převzali Woodcote, hráče s třímiliardovými tržbami, čímž se stali jedničkou v dodávkách sádrokartonu.

Loni se Pro-Doma dostalo k rekordním 13miliardovým tržbám a jeho zisk EBITDA překročil miliardovou hranici. Letos prodeje v důsledku cenového růstu i stavební horečky překročily tři miliardy už v prvním kvartále. Mařincových skupina jen za první tři měsíce roku dosáhla na víc než 147 milionů čistého zisku, vydělává desetinásobně víc než loni.

Rodina je připravena na další akvizice. „Jestli v životě něčeho lituji, tak jen příležitostí, které jsem nevyužil,“ prohlašuje Josef Mařinec starší, když se ohlíží za svou kariérou. Synové přikyvují. Čekají krizi, ale prý v ní zase o něco posílí.