Důkaz krize, nebo naopak? Češi o Černém pátku rekordně utráceli

Navzdory energetické krizi i rostoucí inflaci Češi ve slevové akci Black Friday (černý pátek) nakupovali více než loni. Celkem 5,4 miliardy korun, tedy o 15 procent meziročně více, hlásí provozovatel více než poloviny českých internetových obchodů Shoptet. Podle ředitele Shoptetu za to může inflace a ekonomická nejistota.

„Češi letos čekali na slevy ještě více než v minulosti. Inflace a ekonomická nejistota je nutí šetřit. To je patrné na útratách v průběhu celého roku. Mnozí zákazníci tak na letošní Black Friday čekali,“ komentuje letošní výsledky prodejů Samuel Huba, ředitel společnosti Shoptet.

Češi utratili ve více než 31 tisících e-shopů fungujících na platformě Shoptetu během „černého pátku“ nejvíce v historii. A tržby nerostly jen během Black Friday. Podle Huby rostly tržby na poli e-commerce i v posledních dvou měsících.

„Pokud se podíváme na tržby, tak ty zatím malým a středně velkým obchodníkům na Shoptetu rostou. V říjnu meziročně o 20, v listopadu zatím o necelých 15 procent. Nicméně je nutné počítat s rozdílnou srovnávací základnou, zejména pak s tím, že letos panuje výrazná inflace. Ta samozřejmě nahrává růstu tržeb,“ říká ředitel Shoptetu.

Nejžádanější kategorie se za poslední rok příliš nezměnily, konstatuje ředitel Shoptetu. Mezi nejoblíbenější zboží tak v předvánočním období stále patří oblečení, elektronika, módní doplňky, dětské zboží nebo dekorace do bytu.

To potvrzuje i tisková mluvčí prodejce elektroniky Datart Olga Dolínková: „Meziročně se zvýšil počet prodaných kusů zboží, a to zhruba o pět procent. Největší zájem byl o energeticky úsporné spotřebiče v kategorii chlazení a praní (lednice, pračky) s meziročním nárůstem 10 procent. Z pohledu konkrétního zboží vzrostl meziročně nejvíce zájem o mobilní telefony (+ 40 %), příslušenství (+ 80 %) a příslušenství pro chytrou domácnost, jako jsou například chytré zásuvky či termostaty (+100 %).“

Naopak nejvíce lidé šetřili na vybavení domu, ať už dovnitř, nebo na zahradu. To bylo totiž zboží, které zažilo své zlaté časy během pandemie, kdy lidé trávili většinu svého času právě v pohodlí svého domova. Aktuálně je to ale podle Huby zboží, které si lidé v časech úspor odpustí.

Spíše než typ zboží se v blízké budoucnosti promění způsob, jakým ho budou moci prodejci na internetu nabízet. V platnost má totiž vejít takzvaná tlačítková novela zákona, která výrazně změní způsob, jakým nakupujeme na e-shopech.

„Bude zajímavé sledovat, jak se podobné akce, jako je Black Friday, promění do budoucna s platností tzv. tlačítkové novely zákona, která přísněji pracuje se slevami,“ myslí si ředitel Shoptetu a dodává: „Zajímavé je, že zejména největší hráči se již ve velkém připravili na tlačítkovou novelu s předstihem. V těchto případech pak byly slevy letos nižší, někde až o polovinu.“

S příchodem tlačítkové novely budou muset provozovatelé internetových obchodů nově ukazovat, jakým způsobem ukazují pořadí nabídek, zacházejí s recenzemi nebo stanovují výši slev.

Slevy se budou muset nově odvozovat od ceny, za kterou se prodávalo dané zboží alespoň 30 dní před slevou. Tím chce stát zamezit nekalým praktikám prodejců, kteří mohou cenu nejdříve uměle navýšit, aby tak mohli uplatnit vyšší slevu.

Název novely je odvozený od způsobu, kterým bude nakupující potvrzovat svůj nákup. Na tlačítku pro odeslání objednávky bude muset být jasně napsáno, že po stisknutí se zákazník zavazuje k platbě zboží. Tlačítko bude tedy muset obsahovat například nápis „kupte nyní“ nebo „zaplaťte nyní“. Naopak by nemělo obsahovat texty „objednejte nyní“ a podobně.

Jiná je situace také na poli zásob jednotlivých prodejců. Mnoho obchodníků, zejména z řad těch největších hráčů na trhu, má totiž plné skladové zásoby. Lze proto letos očekávat ještě větší povánoční výprodeje než obvykle. „Obchodníci jsou za současné ekonomické situace pod tlakem, aby se zbavili stávajících zásob,“ vysvětluje Huba.

Obecně jde podle Huby o dva faktory, které nyní ovlivňují naplněnost skladů. „Jde o zpřetrhané dodavatelské řetězce z dob covidu a souběžně s tím i špatné plánování. Některé firmy byly stále nastavené na velký růst. Když do toho vstoupila ruská válka na Ukrajině s vysokou inflací, kdy lidé začali více šetřit, obchodům zůstaly větší zásoby, kterých se budou muset zbavit,“ dodává Huba.